Kroměřížský podnik Fremach Morava, s. r. o., který je součástí koncernu Fremach International NV se sídlem v Belgii, vyrábí plastové díly pro automobilový průmysl. Jeho výrobky se objevují v automobilech světových značek, jako jsou Porsche, Mercedes, Audi i Škoda. Podnik vznikl v roce 2000, ale teprve před dvěma lety se místní zaměstnanci rozhodli založit odborovou organizaci. Ve Fremachu dnes úspěšně působí Odborový svaz KOVO prostřednictvím seskupení členů. O odborové práci a vztazích mezi odbory a vedením firmy nám poskytli rozhovor specialista pro kolektivní vyjednávání Regionálního pracoviště OS KOVO Zlín David Šrott, členové výboru seskupení členů Radka Gašicová, Adéla Fojtíková a Marek Novotný a zástupci vedení Fremachu – ředitel závodu Marian Klemsche a personální manažer Ondřej Kočí.
Seskupení členů jako součást strategie Fremach Morava, s. r. o., patří mezi největší zaměstnavatele na Kroměřížsku a jeho výroba je zaměřena na špičkové produkty. Přesto průměrná výše mezd místních zaměstnanců v dělnických profesích nedosahovala ani průměru Zlínského kraje, který patří mezi nejnižší v republice. Zaměstnanci nebyli spokojeni, ale nedokázali se sjednotit a s vedením firmy navázat účinný sociální dialog. „Zlomový bod nastal, když firma přijala agenturní pracovníky z Maďarska, kteří dostali větší nástupní mzdu než my, kmenoví zaměstnanci. koušeli jsme to řešit s tehdejším ředitelem, le bez výsledku. Řekli jsme si, že o tak nenecháme a pokusíme se jednat rostřednictvím odborů,“ vzpomíná čenka výboru seskupení členů Radka Gašicová.
Informace o snaze zaměstnanců Fremachu vyřešit nepříznivou mzdovou situaci se donesly i na Regionální pracoviště OS KOVO Zlínského kraje. Otázky mezd a kolektivního vyjednávání tam pomáhá řešit specialista David Šrott.
„Kontaktovali nás zaměstnankyně podniku se zájmem o založení odborové organizace. Na společném setkání jsme se dohodli, že rozšíříme působnost OS KOVO prostřednictvím organizační jednotky seskupení členů. To, že jsme zvolili formu seskupení členů, nebylo kvůli obavám z jejich diskriminace, ale je to součástí naší strategie. Jde o organizační jednotku bez právní osobnosti, která hájí zájmy zaměstnanců, má výbor stejně jako v základní organizaci, zaměstnavatel nezná identitu ostatních členů a členské příspěvky se platí přímo odborovému svazu,“ popisuje postup specialista David Šrott.
Změna ředitele vrátila jednání na začátek
Pod vedením Davida Šrotta a za účasti výboru seskupení členů začali odboráři vyjednávat svoji první kolektivní smlouvu na rok 2018. „Vyjednávali jsme ještě s původním generálním ředitelem. Jednání byla velmi konstruktivní a zaměstnavatel zvýšil během onoho roku mzdy o dvouciferné číslo. Týkalo se to tarifních mezd a příplatků, do kolektivní smlouvy se dostaly stravenky, náhradní volna, úprava dovolené a další benefity,“ dodává David Šrott.
O tarifních mzdách se jednalo i při kolektivním vyjednávání na rok 2019, během něhož došlo ke změně ředitele závodu. „S původním ředitelem jsme se domluvili na přijatelném nárůstu mezd, ale s příchodem belgického managementu se jednání vrátilo na začátek. V tu chvíli hrozila kolize. Byli jsme připraveni jít do sporu o uzavření kolektivní smlouvy a postupovat podle zákona o kolektivním vyjednávání. Po poradě managementu nakonec vedení přistoupilo na naše požadavky,“ popisuje David Šrott nelehký průběh jednání.
Odboráři ve Fremachu hodnotí výsledky jednání s vedením firmy pozitivně a konstatují, že dosáhli cílů týkajících se mzdového vývoje pro rok 2019. Kolektivní smlouva garantuje mzdový růst celkem o 9 %, vzroste tarifní mzda a zvýšeny budou mzdy i všem ostatním zaměstnancům. „Za poslední dva roky je zřetelný kladný posun jak v jednáních s vedením, tak ve mzdách a pracovním prostředí. Ve firmě pracuji šest let a za dvouleté působení odborů vzrostla mzda rychleji než za předchozí čtyři roky. Za sebe mohu říci, že s kolektivní smlouvou na rok 2019 jsem spokojen,“ potvrzuje cestu odborů správným směrem člen výboru seskupení členů Marek Novotný.
Jednání jsou férová
Dosavadní jednání mezi odbory a vedením společnosti položila dobré základy ke kvalitnímu sociálnímu dialogu, ale v mnoha ohledech je ještě podle specialisty Davida Šrotta co dohánět. „Jsme rádi, že se trend otočil a že mzdy rostou, ale pořád je to nedostatečné. Výše mezd stále nedosahuje průměrných mezd ostatních firem v automobilovém průmyslu v České republice. Také je co dohánět v příplatcích za noční směny, což je téma pro další kolektivní smlouvu. Řada studií dokládá, jak negativní vliv má noční práce na fyziologický stav člověka. Dnes jsme s vedením projednávali změny v bonusové části mezd. Zaměstnavatel si od nich slibuje přínos pro zaměstnance, tak uvidíme, jak budou prospěšné a zda to splní naše očekávání,“ dodává David Šrott.
Snaha odborů o konstruktivní vyjednávání je ze strany vedení Fremachu hodnocena kladně. Podle ředitele závodu Mariana Klemsche jsou jednání vedena ve férovém duchu. „Do firmy jsem nastoupil v loňském roce během kolektivního vyjednávání o nových mzdách. Jednání odborů a jejich snahu se rozumně domluvit vnímám jako korektní. Myslím, že se nám spolupracuje dobře. Dnes se ve výši mezd dorovnáváme průměru regionu a lehce i nad něj. Je potřeba se dívat také na ekonomické výsledky. Náš hrubý zisk před zdaněním už několik let klesá. Důkazem toho, že to není legrace, je právě uzavření pobočky v Německu, která byla dlouhodobě ztrátová a jejíž výroba se přesune z části k nám a z části do Belgie. Musíme zefektivňovat procesy, abychom byli stabilní a udrželi svoji konkurenceschopnost. Naším zájmem samozřejmě je, aby lidé neodcházeli za lépe placenou prací, proto rozvíjíme různé aktivity, aby věděli, že se vyplatí tady pracovat. Pro mě i pro celé vedení je důležité stavět kulturu firmy na kmenových zaměstnancích, a pokud se obejdeme bez těch agenturních, budeme jenom rádi,“ říká ředitel závodu Marian Klemsche.
České vedení Fremachu vyjednává s odbory na základě mandátu od belgických majitelů. Závěrečné rozhodnutí a podpis kolektivní smlouvy však leží na belgickém vlastníkovi. Za český management se kolektivního vyjednávání účastní personální manažer Ondřej Kočí. „Odbory ve firmě vznikly v loňském roce a postupem času jsme si vybudovali partnerský vztah. O problémech se snažíme diskutovat a řešit je. Jednáme v rámci mantinelů, které stanovuje belgický majitel firmy. Je nutné nalézt rovnováhu mezi zájmem vlastníka na ziskovosti podniku a zaměstnanců na oprávněné mzdě. Oceňuji snahu odborů se dohodnout. Jde nám o to, aby lidé u nás chtěli pracovat. Myslím, že zatím se nám to daří. Jako jednoznačný ukazatel beru fluktuaci zaměstnanců, která je při zhruba 540 kmenových zaměstnancích opravdu nízká,“ dodává personální manažer Ondřej Kočí.
Odbory mohou obrátit věci k lepšímu
Odborová organizovanost ve Fremachu roste a dá se říct, že místní seskupení členů je dnes silnou odborovou organizací.
Novinkou je, že do seskupení členů vstupují i THP pracovníci. Podle specialisty Davida Šrotta jde o dobrý příklad pro firmy v okolí: „Zaměstnanci by měli pochopit, že založení odborů ve firmě může skutečně obrátit věci k lepšímu jak pro zaměstnance, tak pro firmu, která jejich spokojeností jenom získá.“ Se slovy Davida Šrotta souhlasí i členové výboru seskupení členů ve Fremachu.
„Kdyby se mě někdo z okolních firem zeptal, jak jsem s odbory spokojená, určitě odpovím, že jsme na¨tom daleko lépe než před vznikem odborové organizace, že její založení má smysl a ať do toho také jdou,“ říká Adéla Fojtíková, členka výboru seskupení členů OS KOVO ve společnosti Fremach Morava, s. r. o.
