Úřad práce ČR evidoval k 31. 10. 2021 celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 10 453 méně než v předchozím měsíci a o 19 996 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,4 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v září a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,5 % (průměr EU 6,6 %).
V říjnu klesla jak nezaměstnanost, tak počet volných pracovních míst. Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických a technických profesích. Dlouhodobý zájem je i o kvalifikované řemeslníky.
| 10/2021 | 10/2020 | 10/2019 | |
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,4 % | 3,7 % | 2,6 % |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 251 689 | 271 685 | 196 518 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 230 177 | 252 364 | 177 076 |
| Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (září) | 2,5 % | 2,8 % | 2,1 % |
„Nadále je zájem i o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod. V následujících měsících nezaměstnanost s největší pravděpodobností v souvislosti s útlumem sezónních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, vzroste. Situace na trhu práce se bude odvíjet především od aktuální epidemické situace,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v říjnu v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5 %) a Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v říjnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,1 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti říjnu 2020 poklesl o 0,7 p. b. na 4,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,4 %), Rychnov nad Kněžnou (1,6 %), Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,6 %), Most (6,4 %) a Ostrava-město (6 %).
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v říjnu v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5 %) a Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v říjnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,1 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti říjnu 2020 poklesl o 0,7 p. b. na 4,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,4 %), Rychnov nad Kněžnou (1,6 %), Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,6 %), Most (6,4 %) a Ostrava-město (6 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,9 % ženy, což představuje 133 147 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,7 % a mužů 3,1 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 460 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,9 % ženy, což představuje 133 147 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,7 % a mužů 3,1 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 460 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,6 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 469 osob).
V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31.10. 2021 celkem 92 802 a tvořili 36,9 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.
Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 7 308) a uchazečů se střední školou (o 5 945).
Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci října bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 73 487.
Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 14 654 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 1 361, meziročně pak méně o 488 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,8 % (září 2021 – 6,1 %, říjen 2020 – 5,6 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci října v evidenci ÚP ČR 11 192 absolventů.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V říjnu 2021 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 12,7 p. b. na 35,6 %, tedy celkem na 89 647 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19.
Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím prodloužila o 14 na 516 dnů.
