Nezaměstnanost v dubnu klesla, lidí bez práce je o 84,4 tis. méně než před rokem

K 30. 4. 2018 evidoval Úřad práce ČR celkem 242 798 uchazečů o zaměstnání. To je o 20 810 méně než v březnu a o 84 401 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší hodnotu od srpna 1997, kdy bylo bez práce 230 301 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 220 183 dosažitelných uchazečů.

Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,2 % (březen 2018 – 3,5 %, duben 2017 – 4,4 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v dubnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 267 107, z toho 16 227 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za březen 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.

„V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství. V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Za zmínku jistě stojí fakt, že Úřadu práce ČR se daří stále snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Zatímco v dubnu 2017 tvořili ti, kteří byli bez práce déle než 12 měsíců, 38,7 % z celkového počtu nezaměstnaných a rok předtím dokonce 42,2 %, letos tento podíl klesl na 33,9 %. V meziročním srovnání je v evidenci ÚP ČR o 84,4 tisíce nezaměstnaných méně. Přes 40 200 lidí nastoupilo v uplynulém měsíci do práce a téměř 9 800 z nich ji získalo díky některé z aktivit vyvíjených ze strany Úřadu práce ČR.“

Nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v dubnu 76 okresů – největší hlásí Jindřichův Hradec (o 26,4 %), Svitavy (o 23,4 %), Chrudim (o 21,4 %), Písek (o 20,1 %), Prachatice (o 19,3 %), Břeclav (o 17,8 %), Klatovy (o 16,6 %), Třebíč (o 16,2 %), Český Krumlov (o 15,7 %), Pelhřimov (o 15,3 %) a Znojmo (o 15,1 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla na Rokycansku (o 1,6 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha - východ (shodně 1,2 %), Pelhřimov (1,5 %), Benešov, Jindřichův Hradec, Plzeň - jih, Jičín a Praha - západ (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 31 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,5 %), Most (6,7 %), Ostrava - město (6,2 %), Bruntál (5,9 %), Jeseník (5,8 %), Chomutov (5,7 %), Ústí nad Labem (5,5 %), Znojmo (5,4 %) a Hodonín (5,1 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 3,3 % a mužů na 3,1 %.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje.

„Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství uzavírání memorand o spolupráci či osobní návštěvy starostů měst a obcí,“ zdůrazňuje Kateřina Sadílková.