Úřad práce ČR evidoval k 31. 7. 2022 celkem 240 706 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 9 397 více než v předchozím měsíci a o 31 472 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,3 %. To je o 0,2 p. b. více než v červnu a o 0,4 p. b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červen) nejnižší v celé EU, a to 2,4 % (průměr EU 5,9 %).
Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. V červenci došlo k očekávanému sezónnímu výkyvu.
„Ačkoli pozorujeme určitý mírný nárůst nezaměstnanosti, stále se jedná o velmi nízké číslo, dokonce nejnižší v celé Evropské unii. To navíc platí dlouhodobě, můžeme proto mluvit o skutečně dobrém výsledku. V současnosti tak jde o velmi pozitivní ukazatel. Všem zaměstnavatelům a firmám, kteří dávají lidem práci, také patří poděkování,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených a v menší míře každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence Úřadu práce ČR,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR v září. A nezvýšil se ani počet uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 16 let. V evidenci ÚP ČR se objevují jen sporadicky.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o pracovníky ve výrobě a na dělnických pozicích, ale i sezónní pracovníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také třeba odborníci v informačních technologiích. V nižším počtu nabízejí zaměstnavatelé „brigádnická“ místa pro pomocné síly v pohostinství, gastronomii, obchodě, pomocníky ve výrobě, uklízeče, v rekreačních resortech (pro pokojské, číšníky, servírky), případně na koupalištích, obsluhu stánkového prodeje, v lesnictví či zahradnictví. V některých regionech se objevují pozice ve strojírenství.
„Vývoj v následujících měsících bude záviset na průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání z řad občanů Ukrajiny, dopadech energetické krize na zaměstnavatele, trvající vysoké inflaci, kvůli které rostou náklady na výrobu, či aktuální epidemické situaci,“ doplňuje generální ředitel ÚP ČR.
Ukrajina
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce července práci celkem 97 238 občanů Ukrajiny (zhruba ¾ - 68 870 - z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. K 31. 7. 2022 pracovalo na území ČR 73 908 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (11 603 osob) a Plzeňském kraji (10 239 osob) a dále v Praze (8 773 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě. Jejich příchod český pracovní trh dosud nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. Případně našli uplatnění v oblasti sezónního zaměstnávání. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Zároveň ale platí, že do ČR přicházejí/přicházely především ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti. Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce července práci celkem 97 238 občanů Ukrajiny (zhruba ¾ - 68 870 - z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. K 31. 7. 2022 pracovalo na území ČR 73 908 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (11 603 osob) a Plzeňském kraji (10 239 osob) a dále v Praze (8 773 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě. Jejich příchod český pracovní trh dosud nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. Případně našli uplatnění v oblasti sezónního zaměstnávání. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Zároveň ale platí, že do ČR přicházejí/přicházely především ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti. Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.
Ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR 5 947 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří podali žádosti o zaevidování jako zájemci (4 533 osob) nebo uchazeči (1 414 osob) o zaměstnání. Celkem se od vypuknutí krize na Ukrajině zaevidovalo na ÚP ČR do konce července 13 423 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka.
Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na webových stránkách - https://www.uradprace.cz/web/cz/-/pomocpro-obcany-ukrajiny-a-jejich-zamestnavatele.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červenci v Ústeckém kraji (5 %) a Moravskoslezském kraji (4,8 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti červenci 2021
o 1,4 p. b. na 3,6 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,2 %), Praha-západ a Pelhřimov (1,6 %), Jindřichův
Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,1 %), Most (6,5 %), Chomutov (6,1 %) a Bruntál (5,7 %).
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červenci v Ústeckém kraji (5 %) a Moravskoslezském kraji (4,8 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti červenci 2021
o 1,4 p. b. na 3,6 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,2 %), Praha-západ a Pelhřimov (1,6 %), Jindřichův
Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,1 %), Most (6,5 %), Chomutov (6,1 %) a Bruntál (5,7 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 55,3 % ženy, což představuje 133 166 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 2,8 %, u žen vzrostl o 0,2 p. b. na 3,7 %. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 36 255 osob se zdravotním postižením (OZP) – 15,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé pro ně nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 12 208 volných pracovních míst.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 55,3 % ženy, což představuje 133 166 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 2,8 %, u žen vzrostl o 0,2 p. b. na 3,7 %. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 36 255 osob se zdravotním postižením (OZP) – 15,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé pro ně nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 12 208 volných pracovních míst.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43,8 roku, zatímco loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl těch v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů
o zaměstnání došlo k nárůstu o 1,7 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 7 551 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 7. 2022 celkem 91 612 a tvořili 38,1 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 14 001) a uchazečů se střední školou (o 8 137). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 72 145.
o zaměstnání došlo k nárůstu o 1,7 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 7 551 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 7. 2022 celkem 91 612 a tvořili 38,1 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 14 001) a uchazečů se střední školou (o 8 137). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 72 145.
