O pracovních podmínkách některých odborných zdravotnických profesí se v odborné i veřejné debatě hovoří méně, než by odpovídalo jejich významu pro fungování zdravotnického systému.
Zdravotnictví je postaveno na spolupráci celé řady odborných profesí. Vedle přímé péče o pacienty, kterou poskytují lékaři a zdravotní sestry, jsou zapotřebí pro jeho každodenní fungování další vyškolení pracovníci. Do této skupiny patří například zdravotničtí laboranti, radiologičtí asistenti, zdravotničtí záchranáři, sanitáři, vysokoškolsky vzdělaní odborní pracovníci komplementu a další. Jde o zaměstnance, kteří pracují s vysoce specializovanými technologiemi, nesou odpovědnost za odborné výkony, podílejí se na diagnostice i organizaci provozu zdravotnických zařízení a v mnoha případech zajišťují nepřetržitý provoz zdravotnických služeb. Přesto jejich pracovní podmínky, kompetence i systém odměňování zůstávají v mnoha ohledech na okraji širší odborné diskuse.
Praxe z jednotlivých pracovišť zároveň ukazuje, že nároky na výkon těchto odborných profesí se v posledních letech výrazně proměňují. Zvyšují se požadavky na vzdělání i odborné kompetence, rozšiřuje se práce s moderními technologiemi a řada profesí je dlouhodobě vystavena specifické zátěži – například práci s biologickými činiteli, radiační zátěži, vysoké zrakové zátěži nebo psychické náročnosti provozu. Nároky na tyto pracovníky se však ne vždy plně promítají do systémového popisu pracovních činností, do katalogu prací, do nastavení jejich pracovních podmínek a odměňování, ani do širší odborné a legislativní diskuse. V praxi se navíc projevují i rozdíly mezi jednotlivými typy zdravotnických zařízení, například mezi příspěvkovými organizacemi a zdravotnickými zařízeními fungujícími jako akciové společnosti.
Jedním z témat, s kterým se nyní potýkáme, je například výklad právní úpravy dlouhých směn ve zdravotnictví. V praxi dnes existují různé způsoby vykazování a interpretace zákonných ustanovení týkajících se organizace 24hodinových směn a odměňování práce ve zdravotnickém nepřetržitém provozu. Podobné situace ukazují, jak důležité je, aby se zkušenosti z praxe jednotlivých profesí promítaly do odborné i legislativní diskuse.
I z podobných zkušeností z praxe vznikla v roce 2023 Odborová asociace laborantů a pracovníků ve zdravotnictví (OALPZ). Organizace vznikla z iniciativy zdravotnických laborantů v Nemocnici Pardubického kraje s cílem vytvořit platformu, která bude rozumět specifickým problémům odborných zdravotnických profesí a bude schopna je věcně a odborně pojmenovávat.
Ambicí OALPZ není nahrazovat práci velkých profesních organizací. Naopak chceme přispívat k odborné diskusi o pracovních podmínkách odborných zdravotnických profesí a sdílet zkušenosti z praxe jednotlivých pracovišť. Inspirací nám jsou organizace, které dlouhodobě otevírají důležitá témata zdravotnictví a přispívají k jejich odborné diskusi, například Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká asociace sester nebo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.
OALPZ proto chce vytvářet prostor pro sdílení zkušeností z praxe, sběr dat a formulování návrhů, které mohou přispět ke zlepšení pracovních podmínek odborných zdravotnických pracovníků na různých typech pracovišť.
Budeme proto rádi za spolupráci se zdravotnickými odborníky, kteří mají zájem o věcnou a odbornou diskusi o pracovních podmínkách těchto profesí a o sdílení zkušeností z praxe. Zkušenosti z jednotlivých pracovišť totiž mohou být důležitým podnětem pro další odbornou debatu.
Odborová asociace laborantů a pracovníků ve zdravotnictví je nezávislá profesně zaměřená odborová organizace působící ve zdravotnictví a otevřená spolupráci s odborníky napříč zdravotnickými profesemi.
Mgr. Jana Němcová
předsedkyně
Odborová asociace laborantů a pracovníků ve zdravotnictví (OALPZ)
