Některé zdravotní důvody pro dřívější odchod horníků do starobního důchodu
Jako hlavní důvodu je skutečnost, že průměrná délka života horníka je 61,4 let, což je o 5,8 let méně než je celostátní průměr. Toto je potvrzeno studií KHS Ostrava z roku 1995
Další důvody jsou následující:
Kvalita života po odpracování 20 let v dole je značně omezena, jak dokazuje závěrečná zpráva studie KHS Ostrava z let 1991-1993 a z roku 1995.
a) dýchacími potížemi a výrazným poklesem všech ukazatelů funkce plic
- 23,8% porucha funkce plic
- 79% chronická bronchitida
- 88,7% trpí dušností
b) výrazným zhoršením fyzické zdatnosti
Proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost na úrovni 55-60%. Zhoršení je z důvodů dlouhodobé expozice prachu, opotřebením pohybového aparátu, poškozením nervů, vazů a dalšími vlivy. 82,4% nebylo schopno dokončit zátěžové testy z důvodů dechových potíží, hypertonické reakce a obecné kontraindikace.
c) vysoký počet nemocí z povolání
Dle studie KHS patří hornická práce mezi nejnáročnější zaměstnání. Podíl fyzické práce je i dnes velmi vysoký. Na zaměstnance v hlubinných dolech působí celá řada rizikových faktorů překračující povolené limity, mnohé z nich působí souběžně, což jejich rizikovost ještě zvyšuje, zejména
- prach,
- hluk,
- mikroklimatické podmínky,
- fyzická zátěž,
- vibrace,
- pracovní polohy.
choroby z povolání v OKD, a.s.
Vysoký počet chorob z povolání od roku 2005 do 2014 dle níže uvedené tabulky dokazuje, že podmínky práce neprodělaly výraznější změnu za uvedené období. Naopak pokud si uvědomíme pokles počtu zaměstnanců a počty přepočteme na současný stav zaměstnanců, je dnes počet chorob na 1000 zaměstnanců dvojnásobný.
rok počet CHP
2005 64
2006 66
2007 56
2008 58
2009 69
2010 69
2011 65
2012 67
2013 59
2014 126
d) vysoký počet obecných onemocnění
Za období 2010 – 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž naprostá většina z důvodů obecného onemocnění souvisejících s výkonem práce. Ti museli ukončit pracovní poměr bez kompenzace životních nákladů a se zdravotním posudkem, který je téměř vyloučil z možnosti se uplatnit na pracovním trhu.
Nejvíce bylo zjištěno onemocnění plic, vazů, nervů, pohybového aparátu, sluchu a další. Navíc jsou horníci vystaveni vysoké psychické zátěži vyplývající z výkonu práce v podzemí hlubinných dolů.
e) mikroklimatické podmínky
Průměrná hloubka dobývání se od 90. let zvýšila z cca 750 m na dnešních cca 1050 m, s nárůstem teploty horninového masívu, ta dnes dosahuje až 50ºC a zvyšuje teplotu na některých pracovištích až na 36°C místně i 38°C, vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 65-80% někde i 90% v takových podmínkách je práce opravdu vysoce namáhavá. V roce 2014 byl 146x povolán lékařský výjezd z důvodu nevolnosti zaměstnanců.
Vezmeme-li navíc v úvahu věkovou strukturu zaměstnanců, je zřejmé, že práce horníka v dole nad 55 let věku není téměř možná, jak dokazuje podíl zaměstnanců nad 55 let v tabulce.
věk počet prům.%
41 – 45 let 1685 23,4%
46 – 50 let 1736 24,1%
51 – 55 let 1183 16,4%
55 – 60 let 206 2,9%
Možnosti rekvalifikace či uplatnění horníků této věkové skupiny na pracovním trhu jsou dnes, dle vyjádření Úřadu práce, opravdu nulové.
