Přetrvávající nedostatek lékařů, zdravotních sester i ostatního zdravotnického personálu se stal ústředním námětem setkání zdravotnických odborů z českých a moravských nemocnic, které se dnes, v úterý 10. prosince 2019, uskutečnilo v pražském odborářském hotelu Olšanka. Organizátorem tohoto setkání zdravotnických odborářů byl Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR).
Jak organizátoři uvedli ve své pozvánce pro média, hlavním důvodem tohoto setkání bylo upozornit vedení ministerstva zdravotnictví, potažmo i vládu ČR, na skutečnost, že závažným negativním důsledkem tohoto nedostatku lékařů a zdravotních sester v nemocnicích, bude zhoršení péče o naše pacienty. Zároveň se ale také bude i nadále prohlubovat nestabilita zdravotnického personálu, který působí a pracuje v nemocnicích.
Na tiskové konferenci, po skončení porady zdravotnických odborářů, vystoupili předseda LOK-SČL Martin Engel a předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková, kteří informovali o průběhu této odborářské akce. Oznámili, že původně byli pozváni i premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Vojtěch Adam, kteří se přirozeně omluvili kvůli smutné události, která se stala ve Fakultní nemocnici Ostrava. V této souvislosti Martin Engel podotkl, že poradu odborářů zahájili minutou ticha, jakožto vyjádření úcty obětem, které dnes ráno tragicky zahynuly rukou tichého střelce v ostravské nemocnici.
Vedení ministerstva nevnímá realitu života v nemocnicích
Marin Engel poté přešel ke komentování průběhu a výsledků porady zdravotnických odborářů. Zároveň poznamenal, že odborářům byla přečtena zdravice od nepřítomného premiéra Andreje Babiše. Přičemž se za ministerstvo zdravotnictví porady zúčastnily náměstkyně ministra – Alena Šteflová a Helena Rögnerová. Podle Martina Engela obě náměstkyně v podstatě zopakovaly názory ministra Adama Vojtěcha, že české zdravotnictví je v pořádku, a že je za posledních 30 let v nejlepší kondici. Načež Martin Engel konstatoval, že ministr Adam Vojtěch nevnímá realitu, která panuje v českém zdravotnictví. Současně podotkl, že právě přítomní odboráři, když slyšeli vystoupení obou náměstkyň ministra zdravotnictví, pochopili, že snahy vedení zdravotnických odborů vyjednat pro lékaře, zdravotní sestry a ostatní zdravotnický personál mnohem lepší podmínky pro jejich práci, je v podstatě marná záležitost, když vedení ministerstva zdravotnictví nezná skutečnou realitu života v nemocnicích.
Martin Engel dále uvedl, že se zdravotnické odbory k této otázce vrátí počátkem příštího roku, a to v návaznosti na to, jak bude probíhat kolektivní vyjednávání v jednotlivých nemocnicích. Pravděpodobně by to mělo být v únoru nebo březnu. Poté se opět uskuteční setkání odborářů v tomto formátu, ve kterém se konalo dnešní jednání odborářů z nemocnic.
Politici si přidávají 10 % a zaměstnanci dostanou jen 1500 Kč
Martin Engel se rovněž věnoval tomu, že právě v těchto dnech politici, tedy především poslanci a senátoři, si pro příští rok přidávají na platech 10 %, zatímco zaměstnanci dostanou přidáno jen 1500 Kč. To, podle předsedy lékařských odborů, není správné, zvláště v situaci, kdy nám zatím i nadále roste ekonomika. Zejména v situaci, kdy lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích jsou pracovně přetíženi. Přičemž nedostanou přidáno ani oněch 15 % platu, o čemž se jednalo počátkem letošního roku. Podle Martina Engela těchto 1500 Kč není výrazem úcty k práci našich lékařů a zdravotních sester ze strany vedení ministerstva zdravotnictví. Načež poznamenal, že ministr Adam Vojtěch jedná jako člověk, který v podstatě není kompetentní řešit situaci ve zdravotnictví, když ani neví, jak to ve skutečnosti ve zdravotnictví je. Navíc, jeho chování a jednání by leckdo si mohl vysvětlit i jako zametání problémů pod koberec.
Zdravotníci nevidí pomyslné světýlko na konci tunelu
Předsedkyně Dagmar Žitníková v svém vystoupení rovněž připomněla, že zdravotničtí odboráři uctili minutou ticha tragédii v ostravské nemocnici. Zdůraznila, že setkání zdravotnických odborářů mělo reprezentativní charakter, neboť se zde sešli odboráři z fakultních nemocnic, které jsou přímo řízeny ministerstvem zdravotnictví. Zároveň přijeli i odboráři ze soukromých nemocnic, ať již jde o akciové společnosti či „eseročka“.
Podle Dagmar Žitníkové právě těchto 100 přítomných odborářů vyjádřilo v diskusi své názory na to, jak neblaze vypadá současná situace v českých a moravských nemocnicích. Zaměstnanci jsou pracovně přetěžováni, čímž se porušuje zákoník práce. Zároveň jsou porušovány i jiné zákonné normy či vládní a ministerská nařízení. Zkrátka, jak dále Dagmar Žitníková poznamenala, zaměstnanci zatím nevidí světýlko na konci tunelu. Odboráři jsou toho názoru, že tuto neblahou situaci je nutné řešit, a to to co nejdříve. Přičemž mají na mysli, nejen lepší pracovní podmínky, ale i výši platů v nemocnicích. Současně poukázala na to, že jsou rozdíly v platech ve státních nemocnicích, tj. těch fakultních či i těch krajských, které jsou příspěvkové organizace, a mezi těmi které jsou v soukromých rukou, to je jako akciové společnosti či „eseročka“. Přitom je potřebné vzít v úvahu, že charakter práce například zdravotních sester je všude stejný, ať již jde o velkou či malou nemocnici. Na druhé straně je logické, že nelze brát všude stejný plat, protože určitý rozdíl v náporu práce zde je. Ale zdravotní sestry jsou toho názoru, že by měly být za svoji práci náležitě odměněny.
Vytvořit podmínky pro to, aby lékaři neodcházeli do ciziny!
V následné diskusi zazněl dotaz, zda navýšení počtu studentů lékařských fakult o 150 studentů je řešením nedostatku lékařů v našich nemocnicích. Martin Engel k tomu uvedl, že uvedený záměr vedení ministerstva zdravotnictví řešením v podstatě není, pokud se nezmění celková situace v českém zdravotnictví. Upozornil, že zhruba 200 studentů lékařských fakult je de facto rozhodnuto, že do našeho zdravotnictví nenastoupí, a že raději odejdou pracovat do zahraničí. Dále podotkl, že se jejich názoru nediví, když vidí, jaké jsou podmínky v českých nemocnicích, ať již jde o výši platu, dále o pracovní podmínky, k nimž patří přetěžování na pracovišti atd. Chtějí se přirozeně věnovat své rodině, ale místo toho slouží přesčasy.
Navíc slyší, jak se u nás ve společnosti traduje, že jejich platy jsou ve výši 90 tisíc Kč měsíčně. Přičemž lidé, kteří to říkají, již neberou v úvahu, že tyto výdělky jsou možné jen za obrovské množství přesčasů. Vždyť to je až 350 předčasových hodin za rok, přičemž zákoník práce připouští pouze 150 přesčasových hodin za rok. Proto se Martin Engel domnívá, že za těchto podmínek, oněch 150 studentů medicíny, kteří budou stodovat navíc, může posléze uvažovat naprosto stejně, jako těch 200 studentů, kteří uvažují o odchodu do zahraničí.
V této souvislosti Martin Engel uvedl, že by se u nás neměly vytvářet podmínky, proto, aby za sedm miliard korun, které jsou vynakládány na studium budoucích lékařů, nevychovávali lékaři pro země se silnější ekonomikou, jako je Německo či Skandinávie. Navíc, hledat řešení této situace v tom, že na místa našich lékařů nastoupí lékaři ze zahraničí, například z Ukrajiny, není také tím nejefektivnějším řešením.
V závěru k tomu Dagmar Žitníková poznamenala, že i zdravotní setry odcházejí, a to převážně mimo obor, tedy tam, kde budou mít lepší pracovní podmínky a vyšší mzdu. Jestli si někdo myslí, že za těchto okolností bude české zdravotnictví dlouhodobě dobře fungovat, tak se mýlí, uzavřela diskusi kolem nedostatku lékařů a zdravotních sester.
