Návrh důchodové reformy, který v lednu představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), dál zvyšuje výdaje státu a prohlubuje tedy budoucí finanční neudržitelnost penzí. Pokud by se systém měl podle představeného návrhu měnit, pak zároveň musí dojít k reformě i na příjmové straně. Stát by musel najít nové zdroje peněz, z nichž by důchody platil. Tak návrh hodnotí Národní rozpočtová rada. Uvádí to server Peníze.cz
Ministryně Jana Maláčová, na základě doporučení od Komise pro spravedlivé důchody, počítá s tím, že by se dosavadní první důchodový pilíř rozdělil na nultý pilíř, z něhož by každý starobní důchodce dostával stejně velký důchod, a na první pilíř, který by byl zásluhový, odvíjel by se od předchozích příjmů. Stejnou konstrukci státních důchodů mají v několika zemích OECD. Nešlo by tak o český vynález, jakým je třeba superhrubá mzda.
Rovný důchod z nultého pilíře by podle Jany Maláčové měl odrážet minimální životní náklady důchodců, výchozí návrh počítá se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy. V současnosti by tak odpovídal zhruba 10.500 korunám měsíčně. Na takový důchod dnes nedosáhne víc jak desetina starobních důchodců.
Kromě rozdělení prvního pilíře počítá Jana Maláčová i s masivnější valorizací důchodů, vyššími odvody pro OSVČ či přehlednějším systémem, který umožní každý rok výpočet budoucího důchodu. Nový systém by také měl více ocenit pečující.
Národní rozpočtová rada (NRR) uznává, že návrh má ve srovnání se stávajícím stavem několik výhod. Podle mluvčího Národní rozpočtové Janise Aliapuliose patří mezi ně mimo jiné i otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a změna struktury daňového břemene ve prospěch snížení daňového zatížení práce. Zároveň ale dodává, že záleží na tom, jaké daně by byly naopak zvyšovány s cílem získat výnosy pro pokrytí nákladů nultého pilíře. Za další pozitivum lze považovat určité zjednodušení systému a možnost informovat občany o předpokládané výši jejich budoucích důchodů.
Kde na to vezmete?
Národní rozpočtová rada upozorňuje, že návrh v současné verzi vůbec neřeší, kde má stát vzít peníze na důchody. Uvádí, že již existující nastavení důchodového systému lze z dlouhodobého hlediska označit za neudržitelné. Jakékoli zvyšování výdajů bez definování nových příjmů, redukce jiných výdajů či změny jiných relevantních parametrů, jako je například věk odchodu do důchodu, by tento problém ještě prohloubilo, uvádí NRR
Pokud by Jana Maláčová svůj návrh prosadila, průměrná výše starobních důchodů by, podle výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí, stoupla o osm procent, tedy přibližně o 1150 korun.
Zvýšení důchodů by znamenalo větší výdaje státního rozpočtu. V prvním roce po zavedení nového systému by oproti současnému stavu stouply podle výpočtů ministerstva o 26 miliard korun. V dalších letech a desetiletích by pak výrazně rostly s tím, jak poroste počet důchodců.
Podstata navrhované reformy důchodů
Materiál ministerstva práce a sociálních věcí vyčísluje, že změna systému by roční výdaje na důchody do roku 2070 navýšila v průměru o 1,5 procenta HDP, což v dnešních cenách dělá asi 80 miliard korun. Celkově by tak roční výdaje na důchody měly vyskočit z dnešních zhruba osmi procent HDP na zhruba dvojnásobek kolem roku 2060, kdy bude důchodový systém podle demografických prognóz pod největším tlakem.
Předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová proto upozorňuje, že dobrá důchodová reforma půjde udělat jen tehdy, když se zároveň udělá i reforma daňového systému, kde je nutné najít nové zdroje pro financování důchodů. Danuše Nerudová navrhuje zásadní změny třeba u daně z příjmů fyzických osob nebo u zdanění velkých korporací, které dnes podle ní platí (v relativním vyjádření) o třetinu nižší daně než malé a střední podniky.
Podle Národní rozpočtové rady by jakékoli změny v důchodovém systému, které povedou k růstu výdajů v budoucnosti, neměly být přijímány izolovaně s tím, že reforma příjmů bude následovat. Vše by mělo být změněno v jednom balíku opatření. Přičemž k tomu dodává, že zkušenosti ze zahraničí i z České republiky totiž ukazují, že fázové reformy, kdy jsou nejprve zvyšovány výdaje a následně se mají řešit příjmy či úpravy systému, které mají budoucí výdaje redukovat, zpravidla končí pouze (populárním) zvyšováním výdajů a další fáze již nejsou implementovány.
Na tato upozornění NRR reaguje ministryně Jana Maláčová s tím, že je ráda, že se Národní rozpočtová rada shoduje se závěry ministerstva, a že změnu penzijního systému je potřeba doprovodit daňovou reformou. Peníze na budoucí důchody nechce ministerstvo hledat ve větším zdanění lidí, naopak by se Česká republika měla zaměřit na zdanění kapitálu. ČSSD, podle jany Maláčové, prosazuje zdanění bank a velkých nadnárodních korporací. Podle ní smyslem důchodové reformy je, aby lidé měli po celoživotní práci důstojné důchody, které porostou v souladu s ekonomickým vývojem.
Hledá se shoda
Ministryně Jana Maláčová se nyní chystá návrh důchodové reformy projednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), která podle několika vyjádření pro média z posledních týdnů nevěří, že by současná vláda ještě stihla v důchodech něco zásadního změnit. Ministryně práce chce jednat i se špičkami dalších parlamentních stran. Finální návrh podle ní potřebuje širokou politickou shodu, aby prosazené změny platily dlouhodobě.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že úpravy důchodového systému by se neměly omezovat pouze na část financovanou z veřejných rozpočtů a měly by zahrnovat i dosavadní třetí pilíř. Přičemž by bylo vhodné posílit i úroveň soukromého důchodového spoření občanů, aby tak byla v budoucnu zajištěna dostatečná životní úroveň starobních důchodců.
Ministryně Jan Maláčová již dříve uvedla, že by měl vzniknout státní penzijní fond, který by lidem přinášel výnosy pokrývající alespoň inflaci. Zdrženlivé k tomuto plánu je ministerstvo financí a například lidé z finančnictví to nepovažují za šťastný nápad.
