Dopady Víceletého finančního rámce pro roky 2028–2034 na Společnou zemědělskou politiku EU, které navrhla nová Evropská komise, a která se má více zaměřit na národní úroveň, s tím, že bude čelit snížení rozpočtu SZP, a blížící se říjnové volby do Poslanecké sněmovny – to byly dva ústřední body programu 34. zasedání Sněmu Agrární komory ČR (AK ČR), které se uskutečnilo v pátek 5. září 2025 v areálu České zemědělské univerzity v Praze.
O průběhu sněmu Agrární komory ČR jsme informovali v samostatné zprávě, ale v této zprávě vám chceme přiblížit názory zástupců pozvaných politických stran na to, jak hodnotí důsledky Společné zemědělské politiky EU, a zároveň i zemědělské politiky současné vlády, s tím, že se vyjádří k tomu, jak by, u nás, měla vypadat zemědělská politika v příštích několika letech.
Politické části sněmu, se, podle pořadí jejich odpovědí na zadané otázky, zúčastnili: předseda odborné komise Sociální demokracie Kamil Neuwirth, náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý (STAN), místopředseda regionální opavské organizace TOP 09 Jiří Michalisko, lídr hnutí Přísaha pro Středočeský kraj Vladimír Kremlík, ministr zemědělství a předseda KDU-ČL Marek Výborný, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda ANO 2011 Karel Havlíček, vedoucí resortního týmu zemědělství České pirátské strany Jiří Lehejček a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Těmto zástupcům politických stran položil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal celkem šest otázek, v nichž se jich zeptal na názory jejich stran jak k současné, tak i k předloženému nástinu budoucí zemědělské politiky EU, a zároveň i k jejím dopadům na české zemědělství a potravinářství, a také na to, jak by měla vypadat zemědělská politika v České republice v příštích letech.
O přísnějších regulačních podmínkách EU pro české zemědělce!
V první otázce Jan Doležal uvedl, že regulační podmínky EU, jsou, pro české zemědělce, mnohem přísněji nastaveny, to je než to vyžaduje sama Evropská unie.
Kamil Neuwirth: Podle něho „navyšování požadavků nad rámec evropské legislativy, je absolutně špatně“. Podle něho by se, nová Poslanecká sněmovna, měla přiklonit k revizi stávajících implementací, a odstranit z nich ustanovení jdoucí nad rámec unijních pravidel. Zároveň dodal, že čeští zemědělci nemají rovné podmínky, ve srovnání se zemědělci ostatních členských států EU. Neboť jednotlivé země EU mají různou výši národních dotací. Připomněl i, že výši nákladů pro zemědělce ovlivňují vysoké ceny energií, přičemž, díky ETS2, čeká zemědělce další zdražení jejich výroby.
Eduard Levý: nejprve omluvil původně pozvaného, člena Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, poslance Tomáše Dubského (STAN), kterého zastoupil. Eduard Levý řekl, že co se týká nadměrné byrokratické zátěže a počtu kontrol, STAN souhlasí s tím, že by se jejich počet měl snížit.
Jiří Michalisko: Upozornil na to, že přijatá regulační opatření by neměla být taková, aby příliš zatěžovala zemědělské podnikatele. Ocenil, že v poslední době byla nastolena cesta od byrokratizování v rámci zemědělské politiky EU, a zároveň i u nás. Současně uvedl, že TOP 09 se snaží českým zemědělcům jejich činnost usnadnit. Proto také, v rozvolňování a omezování těchto opatření chce TOP 09 nadále pokračovat.
Vladimír Kremlík: Postoj hnutí Přísaha spočívá v tom, že sami zemědělci nejlépe vědí, co mají dělat. Stát by je, v tomto směru, měl nechat na pokoji. Načež konstatoval, že jejich hnutí odmítá dodatečné národní podmínky, které se implementují do českého právního řádu. Podle něho by české regulace neměly jít nad rámec regulací Evropské unie. Přičemž dodal, že jenom tímto způsobem, je možné u nás zachovat zdravý, selský rozum.
Marek Výborný: Uvedl, že od svého nástupu do funkce ministra zdravotnictví, se snaží o to, aby se, na české zemědělce, nenakládalo více legislativních nároků, než přichází z EU. Připomněl i svá jednání s komisařem EU pro zemědělství a rozvoj venkova Christopherem Hansenem o těchto otázkách.
Dále se zmínil o sloučení systému podpor v zemědělství, a to jak přímých podpor na hektar, tak i Programu na rozvoj venkova, do jednoho „balíčku“, který byl představen v rámci návrhu nové Společné zemědělské politiky (SZP) EU na léta 2028 až 2034. Připomněl, že i z české strany nastalo zjednodušení přísných podmínek pro české zemědělce, s tím, že k dalšímu zjednodušení by mělo dojít na podzim.
Karel Havlíček konstatoval, že, podle něho, Česká republika překračuje legislativní požadavky EU v řadě případů. Jako první uvedl „zelená“ opatření v rámci Programu rozvoje venkova, což se týká podpory mladým farmářům ve znevýhodněných oblastech. Konstatoval, že podle EU, může být tato podpora do výše až 35 %, zatímco v České republice platí do výše až 50 %, což označil za zbytečné. Podle něho není rovněž nutné, aby podpora protierozních opatření platila plošně. Zdůraznil, že zemědělci by měli být oceněni, podle jejich výkonu a kvality odvedené práce, nikoliv podle velikosti farmy. Zdůraznil, že podporován má být ten, kdo produkuje!
Jiří Lehejček: Konstatoval, že, podle nich, jde-li, z veřejných rozpočtů, do českého zemědělství více než čtyřicet miliard ročně, naše veřejnost má přirozeně právo, za tyto finance, něco tak od zemědělců požadovat.
Petr Macinka: Uvedl, že jejich strana je toho názoru, že by vláda měla občanům, do podnikání, zasahovat co nejméně. Motoristé zastávají k nařízením z Bruselu skeptický názor s tím, že pokud jim nepůjde vzdorovat, chtějí, aby v Česku byly implementovány v minimalistické variantě. Motoristé rovněž souhlasí s tím, že české nadstavby nařízení EU, znevýhodňují české zemědělce. Zejména jde o erozní vyhlášku. Tyto přísné regulace, podle něho, nepřinášejí žádný efekt. Proto Motoristé budou požadovat audit všech nadstaveb, s tím, že budou požadovat, aby, podle nich, všechny nadbytečné části těchto nařízení, byla zavedena jen formou doporučení.
Odlišné přístupy k bezcelním dohodám se zeměmi mimo EU!
Druhá otázka Jana Doležala směřovala k postoji politických stran k bezcelním dohodám s nečlenskými zeměmi EU, tj. především s Ukrajinou a se zeměmi společenství Mercosur v Jižní Americe.
Kamil Neuwirth: Prohlásil, že, pokud jde o dohody se třetími zeměmi, tak jak jsou, v současné době, vypracovány a uzavřeny, tak to, podle něho, není v pořádku. Česká republika by, podle něho, měla trvat na tom, že veškeré dovozy ze třetích zemí, budou splňovat veškeré normy, které platí v EU a v České republice. Jde rovněž o to, že existují reálné pochybnosti o kvalitě tohoto zboží, což se, podle něho, týká používání antibiotik, či různých postřiků, které jsou v EU zakázány. Zdůraznil, že EU musí, v rámci těchto dohod, dbát na svoji kontrolní roli, to je, zda je dodržena stanovená kvalita dovážených potravin.
Eduard Levý: Uvedl, že české potravinářství, české normy jsou na jedné z nejvyšších úrovní. Tato kvalita se týká i dovozu potravin. Konstatoval, že ochrana našeho trhu, a tím i spotřebitelů, musí hrát prioritu. Uvítal, že se zpřísnila pravidla pro dovoz z Ukrajiny, kdy se nastavily kvóty. Načež konstatoval, že v jednání je i dohoda na tom, že Ukrajina bude akceptovat standardy EU. Zároveň však podotkl, že je nutné si uvědomit, že tyto smlouvy jsou vždy dvoustranné. Podle něho, na jedné straně něco přinášejí, na straně druhé, i my něco dáváme, dodal. Načež konstatoval, že tato dvoustrannost, může být pro některé segmenty České republiky výhodná. V případě dohody se zeměmi Mercosuru, jde o průmysl. Přičemž dodal, že avizované omezení dovozu hovězího, i kuřecího masa, STAN vnímá velice pozitivně.
Jiří Michalisko: Konstatoval, že pokud jde o smlouvu s Ukrajinou, připomněl, že na počátku byla nastolena otázka pomoci Ukrajině prostřednictvím bezcelní dohody. Konstatoval, že, tímto opatřením, měl být tehdy vytvořen koridor pro vývoz ukrajinských potravin do třetích zemí, což mělo být řešení vzniklé situace. Jenže, díky situace, která posléze nastala, a tak, předsedové zemědělských výborů parlamentů České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, byly, v rámci dohody EU s Ukrajinu, alespoň nastaveny základní kvóty. Načež tuto dohodu EU s Ukrajinou, označil za způsob, jak, této zemi, pomoci, aby si uchovala nějaký možný způsob produkce potravin a obživy svého obyvatelstva.
Vladimír Kremlík: Zdůraznil, že je nutné se vrátit zpět, to je k selskému rozumu! Podle něho, politika hnutí Přísaha, je té zásady, že český stát by měl maximálně pomáhat k ochraně našich zemědělců. Připomněl, že se k nám z Ukrajiny dovezli tuny pšenice, či ječmenu, což negativně, ekonomicky ovlivnilo české zemědělství. Načež dodal, že kdyby tomu tak nebylo, tak tato otázka není tématem této politické diskuse. Zároveň uvedl, že hnutí Přísaha říká, ano, pomozme Ukrajině, ale proč touto formou, proč nákupem a dovozem pšenice z Ukrajiny. Načež k tomu dodala, že je nutné posílit kontrolní mechanismy v %české republice, to je posílit Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a posílit i kompetence Státní veterinární správy.
Marek Výborný: Prohlásil, že otázka kvality a bezpečnosti potravin, spadá do kompetence a odpovědnosti ministerstva zemědělství. Přičemž se sám zaručil, za kvalitu dovozu potravin z Ukrajiny. Pokud jde o bezcelní dohody se zeměmi Mercosusru, podle něho, je potřeba vidět, že nejde jen o české zemědělství, ale i o evropský, český průmysl, potažmo i o český průmysl. Konstatoval, že díky turbulentní celní politice Spojených států se Evropa nemůže uzavírat, a to i vůči klíčovým regionům, jako je Jižní Amerika. Ale, tyto dohody je potřebné nastavit tak, aby nemohly poškozovat český zemědělský a potravinářský sektor. Dále uvedl, že v případě dovozů u Ukrajiny, platí, od 6. července t.r., předválečné kvóty. Odmítl, že se do České republiky dováží miliony tun pšenice z Ukrajiny, načež uvedl, že kvóta pro celou EU byla navýšena jen o 30.000 tun pšenice.
Karel Havlíček: Prohlásil, že pokud jde o dohody s Ukrajinou a zeměmi Mercosuru, tak je potřebné i nadále pomáhat Ukrajině, ale musí to být za stejných standardů, které platí v EU. Načež dodal, že v loňském roce se, v rámci řady zemí EU, řešila otázka dovozu obilí a oleje, v letošním roce se, pro změnu, řeší dovoz cukru a drůbeže. Podle něho jde principiálně o to, že pokud budou, tyto dovozy, splňovat stejné standardy, které platí v EU, tak proti tomu nelze nic namítat, ale pokud, tyto standardy, splňovat nebudou, potom je nutné se proti tomu postavit!
Jiří Lehejček: K dohodě s Ukrajinou a zeměmi Mercosuru vyjádřil názor, že Česká pirátská strana je obecně pro liberalizaci obchodu, ovšem za jasně stanovených podmínek, která neohrožují veřejný zájem u nás. Načež dodal, že veřejný zájem je nejen bezpečnost potravin, ale i bezpečnost, jako taková. Podle něho bylo však logické, že Ukrajina, za těchto podmínek, v nichž se nalézá, byla na trh Evropské unie vpuštěna. V této návaznosti se zmínil i o pasivním saldu agrárního obchodu české republiky, kdy konstatoval, že u nás stále převažuje primitivní způsob výroby, která se nezaměřuje na zpracování jednotlivých výrobků, a kdy se tudíž, od nás, vyvážejí nezpracované suroviny, přičemž se na náš trh dovážejí již hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Petr Macinka: Zdůraznil, že Motoristé sobě je pravicová strana, která klade důraz na liberalizaci obchodu. Ale, na druhé straně, pokud jde o liberalizaci obchodu se zeměmi, které nesplňují standardy, jimiž jsou vázání čeští zemědělci, tak by logici, právě oni čelili neférové konkurenci. Přičemž by, přirozeně, měli i vážné ekonomické problémy. Načež dodal, že toto, u nás, již asi nikdo nechce připustit.
Pokud jde o dohodu se zeměmi Mercosuru, podle Petra Macinky, pro evropské, a tím i české zemědělce, nejsou v této dohodě rovné podmínky! výroby v těchto zemích, určitě poškodí náš trh. Proto je nutné okamžitě zavést ochranné klauzule. To je kvóty na citlivé komodity, aby v zemích EU byla okamžitá brzda při ohrožení trhu. Dále by měla probíhat i kontrola kvality a reziduí již na hranicích EU. Je nutné zavést i naprosto nulovou toleranci vůči obcházení standardů. Dále je potřebná i aktivní obchodní diplomacie. To je umět si vyjednat lepší přístup na blízké trhy v zahraničí.
Různý pohled stran byl i vůči dohodě EU se zeměmi Mercosuru!
Třetí otázka Jana Doležala se týkala dohody EU se zeměmi Mercosuru, která, v současnosti, právě mezi evropskými, a tím i českými zemědělci, vyvolává největší polemiku. Přičemž prezident AK ČR Jan Doležal poznamenal, že Motoristé sobě, již v podstatě vyjádřili svůj názor na dohodu EU se zeměmi Mercosuru, ale nicméně, třetí otázka se této problematiky týká, takže, svůj postoj mohou ještě doplnit, s tím, že se výjimečně změní pořadí odpovědí pozvaných politiků.
Petr Macinka: Uvedl, že pokud Motoristé sobě uvidí, že dohoda prospěje určitým částem české ekonomiky, tak by tato dohoda fungovat mohla. Ale, v této podobě, jak je nyní uzavřena, určitě ji nepodpoří, neakceptují, protože jsou v ní nastaveny nesymetrické standardy, které se například týkají používání pesticidů v zemích Mercosuru. Navíc, podle něho, půjde i o riziko zhoršení oboustranné obchodní bilance, protože by, dovozem levných potravin z Jižní Ameriky, vznikl značný tlak na ceny potravin v prodejnách obchodních řetězců u nás. „V dohodě musí být jasně napsáno, že dovoz musí probíhat za stejných podmínek, jako platí v EU. Dále musí tam být i vymahatelnost a sankce za porušování, s tím, u dovozu potravin musí být uvedena i dohledatelnost původu. Dohoda by měla obsahovat i přísné tresty za podvody. Bez těchto prvků, je pro české zemědělce a potravinářem, tato dohoda mimořádně špatným obchodem. Motoristé jsou si toho velmi dobře vědomi,“ prohlásil.
Jiří Lehejček: Poukázal na to, že, podle České pirátské strany, liberalizace obchodu určitě ano! Podle něho, v globálním kontextu spadají i dohody se zeměmi Mersosuru. Přičemž, je nutné to brát i v souvislosti s politikou cel ze strany Spojených států. Načež dodal, že však musí být, v rámci této dohody, zachován veřej ný zájem, což je, v případě dohody se zeměmi Mercosuru, i ochrana životního prostředí. „Nemůžeme dopustit, abychom exportovali biodiverzity do Jižní Ameriky, jako jsme kdysi exportovali CO2 do Číny. To je pro Piráty nepřekročitelná bariéra,“ prohlásil.
Karel Havlíček: V případě dohody se zeměmi Mercosuru, je potřebné to vidět v širších souvislostech. Principálně je, podle něho, dohoda mezi EU a zeměmi Mercosuru správné rozhodnutí. Upozornil však na problém, a tím je zemědělství! Načež poznamenal, že nejde jen o otázku České republiky, ale týká se to například Irska a Polska, které mají, s touto dohodou, také velký problém. Ovšem, na jedné straně to znamená, nerušit dohodu se zeměmi Mercosuru, ale jednoznačně do ní zavést ochranné doložky! Rovněž, i případě dohody s Ukrajinou, nesmí být dovážené potraviny, které byly vyrobeny za jiných standardů, než, které jsou platné v EU. To je, aby to nepoškodilo naše zemědělce a potravináře.
Podle něho, dohoda se zeměmi Mercosuru jde, principiálně, správným směrem, to je k posílení Evropy, jakožto kontinentu. „Ale nesmí to být na vrub, nejen českých, ale i evropských zemědělců. Jsem přesvědčen, že si to klíčové země hlídají velmi dobře. To je, podle něho, Francie a Irsko. U nás není důvod, abychom je v tomto jejich směru, si to ohlídat, nepodpořili. Ta dohoda nesmí být na úkor našich zemědělců. Je tam ještě prostor k vyjednávání, musí se vyjednávat,“ prohlásil Karel Havlíček.
Marek Výborný: Nejprve ocenil, že zástupce hnutí ANO dohodu EU se zeměmi Mercosuru podpořil. V tom je, podle něho, koalice SPOLU a hnutí ANO, ve shodě! Přičemž, ve prospěch této dohody se zeměmi Jižní Ameriky, uvedl několik čísel. Konstatoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu vyčíslilo úspory na clech, až do výše 10 miliard korun ročně, což je zhruba 0,24 % HDP. Zároveň vyslovil souhlas s tím, aby tato dohoda neměla dramatické dopady na zemědělství. Podle něho, kvóty na dovozy jsou již dnes dojednány, přičemž jsou součástí těchto několika dohod se zeměmi Mercosuu. Načež uvedl jeden příklad, a to konkrétně v případě hovězího masa. Poznamenal, že právě, v jeho produkci, je Česká republika úplně soběstačná. Přičemž, dohoda se zeměmi Mercosuru počítá s tím, že s kvótou na dovoz hovězího masa ve výši 99.000 tun, což je, podle ministra Výborného, pouze 1,2 spotřeby hovězího masa v celé EU za rok. Přitom roční spotřeba hovězího masa v EU činí cca 8 milionů tun. Zároveň poznamenal, že se to týká i drůbežího masa a cukru. V závěru své odpovědi na otázku, prohlásil, že je potřeba schválení této dohody doporučit.
Vladimír Kremlík: Uvedl, že Přísaha, současnou podobu dohody EU se zeměmi Mercosuru, to je, jak dojednána, odmítá! „Nesouhlasíme s ní, a jsme přesvědčeni, že její přijetí by mělo negativní dopad pro české zemědělce. Bylo by to pro ně vyšší riziko. Obáváme se levnějších dovozů z Jižní Ameriky. V současné době, nejsou zájmy České republiky, a českých zemědělců., dostatečně ochráněny. Ano, tato dohoda může být výhodná pro český průmysl, ale, za současných podmínek, je nevýhodná pro české zemědělce. V této podobě, tuto dohodu, odmítáme,“ prohlásil.
Jiří Michalisko: Nejprve konstatoval, že TOP 09 je připravena dohodu s Mercosurem akceptovat, to za podmínky, že benefienti ze strany průmyslu, budou připraveni přenést část ze svých benefitů na zemědělský sektor. „Pokud toto nastane, jsme ochotni to akceptovat,“ dodal.
Eduard Levý: Prohlásil, že STAN dohodu EU se zeměmi Mercoruru vnímá pozitivně, s tím, že samozřejmě, je nutné, nastavit určitá pravidla, ale celkově, STAN, s touto dohodou vyslovuje souhlas.
Kamil Neuwirth: Podle něho, dohoda se zeměmi Mercosurum má dvě strany. Jedna strana spočívá v tom, že Česká republika je exportní ekonomikou, která ten export potřebuje, přišli jsme o dva obrovské trhy, to je Čína a Ruská federace, a naši exportéři potřebují mít kam vyvážet, na druhé straně, jde zde riziko levných dovozů, nebo dovozů věcí, které nesplňují standardy EU, to znamená, že my Mercosur potřebujeme, ale musíme mít dostatečná opatření ke kontrole, to znamená, musí být posíleny, a to především personálně, kontrolní orgány, tak, aby byla schopné dělat inspekci na místě, tak, jak to dělají obchodní řetězce, aby se k nám nedováželo nic, co neodpovídá našim standardům.
Názory na dopady víceletého finančního rámce se rovněž lišily!
Ve své čtvrté otázce, Jan Doležal přešel k tomu, že Evropská komise 16. července 2025 představila návrh víceletého finančního rámce EU na léta 2028 až 2034. Přičemž, v případě návrhu změn Společné zemědělské politiky, mimo jiné, navrhla značné snížení finančních prostředků. Takže, zástupci politických stran byli dotázáni, jak tyto návrhy Komise, jejich strany vnímají.
Kamil Neuwirth: Zdůraznil, že Sociální demokracie rozhodně nesouhlasí se zkrácením návrhu rozpočtu Společné zemědělské politiky. Načež konstatoval, že je potřebné si uvědomit, že český zemědělec nemá stejné podmínky, jako má polský či francouzský zemědělec. Veškeré tyto snahy o zformulování nové Společné zemědělské politiky, by měly jednoznačně být směřovány k tomu, aby se tyto podmínky, v rámci Evropské unie, vyrovnávaly. To je, aby dotace na 1 metr čtvereční byly stejné jak pro francouzské, tak i české zemědělce. Navíc, je rovněž potřebné, aby proces postupného vyrovnání těchto podmínek i nadále pokračoval. Jde totiž o to, že jednotlivé členské státy EU, svým farmářům, či zemědělcům, v rámci národních dotací, poskytují dotací výrazně více peněz, než dostává český zemědělec. Navíc, jak dále podotkl, podle něho, tuto nedobrou situaci pro české zemědělce, ještě zhoršuje i samotná politika Green Dealu.
Eduard Levý: Prohlásil, že nedávné slyšel v Českém rozhlase Plus rozhovor s komisařem Hansenem rozhovor, který řekl, že ve fondu na Společnou zemědělskou politiku bude alokováno 300 miliard eur, ale že ve Evropském fondu pro regionální rozvoj bude alokováno 865 miliard eur. Podle něho by to, minimálně mělo přinést zachování stejné výše financí pro zemědělství a pro rozvoj venkova. Dále konstatoval, že na základě těchto informaci o tom, jak by měla vypadat SZP na příští období, STAN tyto návrhy akceptuje. Načež uvedl, že, pokud jde o připomínky České republiky vůči návrhu nové Společné zemědělské politiky, nemělo by to být jen záležitostí ministerstva zemědělství, ale své názory a připomínky by měly sdělit i nevládní zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR. Zároveň připomněl, že právě komisař Hansen, při zahájení letošního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, kvitoval spolupráci s Agrární komorou ČR.
Jiří Michalisko: Upozornil, že, v rámci Společné zemědělské politiky, existují pro české zemědělce závazky, které je nyní zatěžují, ale které je nutné splnit a vypořádat se s nimi. Poté konstatoval, že však je potřebné deregulovat náklady, které, v důsledku těchto závazků, vznikly. Načež dodal, že „pokud bude deregulace přímo úměrná snížení podpory, tak jsme připraveni se s tím ztotožnit a podpořit to“.
Vladimír Kremlík: Uvedl, že hnutí Přísaha je, stejně, jak to zaznívá od zemědělců v ostatních státech EU, rozhodně proti snížení finančních prostředků na Společnou zemědělskou politiku. Podle něho může klesnout objem peněz na SZP o 30 až 50 procent, a to i díky možné inflaci. Přičemž konstatoval, že Přísaha je i proti sjednocení zemědělských podpor do jednoho „balíčku“. Protože, podle jejich názoru, to vůbec nezaručí spravedlivé rozdělování financí na národní úrovni. Zároveň má i za to, že uvedený přístup k dotacím, jak byl navržen novou Evropskou komisí, může vést k tomu, že tímto způsobem bude v EU velká snaha ovládat jednotlivé členské státy, to je přes dotace. Přísaha jednoznačně zdůrazňuje, aby Česká republika byla, v rámci EU, suverénní zemí. Pokud jde o dotace, hnutí Přísaha zastává názor, že na dotace má nárok velký i malý zemědělec. Navíc, dotace by měly být vázány na produkci s tím, že čím vyšší bude produkce, tím úměrně vyšší bude i dotace.
Marek Výborný: Podle něho Evropská komise v červenci představila Víceletý finanční rámec, což je vlastně počátek debaty o tom, co jak bude vypadat programové zaměření Evropské unie v příštím období, a to včetně formulování nové Společné zemědělské politiky. Jednotlivé členské státy nyní čeká 15 měsíců, možná i více, velmi intenzivního vyjednávání. Načež poděkoval Agrární komoře ČR a dalším nevládním zemědělským organizacím za dosavadní spolupráci s ministerstvem zemědělství, a to v rámci definování rámcové pozice České republiky. Zároveň poznamenal, že k další debatě je i otázka, jak přijmout celkový rámec SZP, jak ji nastínila Evropská komise. Přičemž dodal, že navržených 300 miliard euro pro SZP jsou podpory, které jsou určeny přímo zemědělcům, nikoliv na jiné finanční projekty, jako je pomoc obcím, v rámci rozvoje regionu. Současně uvedl, že v příštích dnech se zúčastní jednání Rady ministrů zemědělství EU, kde hodlá hájit myšlenku, aby zemědělský rozpočet zůstal, jako samostatná kapitola, a neslučoval se s jinými kapitolami, například s kohezními fondy. Podle něho, by se tímto okamžikem zemědělci, v rámci EU, dostali do nevýhodného postavení. Přičemž dodal, že by SZP měla zůstat jako dvoupiliřový systém, to je přímé platby na hektar a Program rozvoje venkova. Zároveň konstatoval, že zemědělce v EU čeká velká debata o zastropování, o degresivitě, a také o tom, jak bude vypadat definice aktivního zemědělce. Podle něho, debata, kdo je aktivní zemědělec, nebude vůbec jednoduchá. Nicméně, poznamenal k tomu, že se s komisařem Hansenem shoduje v tom, že SZP by měla být v příštím období zaměřena na produkci. Tuto myšlenku by měla nová SZP akcentovat!
Karel Havlíček: Uvedl, že pro ANO je takto navržený víceletý finanční rámec, který se konkrétně týká i financování Společné zemědělské politiky, nepřijatelný. Takže, příští vládu čeká velmi náročné období, s tím, že Česká republika, pokud jde o navržení a zapracování určitých změn, při formování nové politiky EU pro příští období, nemůže postupovat sama, ale musí o tom jednat i s ostatními členskými zeměmi EU. Protože, jak dále uvedl, nejde jen o zemědělství, ale i o to, že navržený víceletý finanční rámec, ve své podstatě, znamená i více koncentrace moci přímo do Bruselu. Zejména, je to patrné, právě v zemědělství. Podle Karla Havlíčka snížení objemu financí na 300 miliard euro pro SZP je nepřijatelné, protože, díky inflaci, jsou zemědělci, nyní, na 50 procentech v reálných cenách. Načež poznamenal, že v lepším případě to znamená ohrožení středních a větších zemědělských podniků, v horším případě jejich likvidaci. Zároveň připomněl, že 80 produkce v České republice je v rukou členské základy Agrární komory ČR, takže právě jí, se tato navrhovaná omezení financí, bytostně dotýká.
Jiří Lehejček: Upozornil, že v průběhu dosavadní diskuse ještě nezaznělo, že když zemědělci chtějí na jedné straně přidat, musí se na straně druhé ubrat. Načež podpořil ministra Výborného v tom, jak charakterizoval současnou situaci v rámci nové SZP. Zároveň uvedl, že Společná zemědělská politika byla extrémně úspěšná v době, kdy byla Evropa rozdělena na dva politické bloky. Bylo to, podle něho, extrémní vítězství SZP. Nicméně, od té doby se SZP nějakým způsobem vyvinula, takže na pořadu dne není jen produkce, ale i řada jiných záležitostí, a to včetně těch enviromentálních. Přičemž poznamenal, že právě tyto cíle se nedaří plnit.
Petr Macinka: Uvedl, že pro Motoristy sobě je krácení, v navrženém rozsahu, nepřijatelné! Načež poznamenal, že pokud chce EU snižovat rozpočet pro zemědělce, musí zároveň snížit i všechny „zelené“ nároky, které zvyšují zemědělcům náklady, a snižují jejich konkurenceschopnost. Současně odmítl klimatické poblouznění, které je v posledních letech v EU, prosazováno. Konstatoval, že, díky tomu, se musí Evropa vyrovnávat s řadou nepříjemných regulací, které jsou, vrcholnými orgány EU, prosazovány. Upozornil, že v EU se čím dál tím více prosazují jako například nepěstovat, neobdělávat, nezasívat, nechovat, neprodukovat, neobchodovat, což je proti přirozené podstatě zemědělce. Dále poznamenal, že nelze považovat dotace za dáreček na přilepšenou zemědělcům, ale že jde o kompenzaci nákladů, které vyplývají z toho, že EU ukládá zemědělcům konkrétní úkoly v rámci různých nařízení. Prostě zemědělci nemohou normálně hospodařit, podnikat, jak by chtěli, proto dostávají tyto dotace.
Zastropování, ale i degresivita, to je žhavý problém!
Pátá otázka Jana Doležala se týkala problematiky degrese a zastropování podpor v rámci EU, protože ČR je specifická, oproti jiným zemím EU.
Kamil Neuwirth: Konstatoval, že k výši zastropování, jak ho v roce 2022 schválila současná vláda, nemělo dojít. Protože Česká republika je, v rámci EU, specifická, Konstatoval, že u nás menší a střední farmář pracuje na pozemcích o rozloze 200 hektarů, což je, ve srovnání s francouzským farmářem, čtyřikráte více. Podle něho zastropování by mělo akcentovat národní specifika. Poznamenal, že Evropská unie nemůže české zemědělce srovnávat ve stejném poměru, či přístupu, s farmáři ostatních členských zemí EU. Tak, jak je to nastaveno, nemůže to, pro české zemědělce, fungovat.
Eduard Levý: Uvedl, že ve STAN se k této problematice vedla dlouhá diskuse, která měla své odpůrce, a zároveň i své podporovatele. Celkové stanovisko za STAN je však takové, že zastropování do budoucna podporují, ovšem s t tím, že v něm budou uplatněna všechna specifika České republiky, které zazněly od jeho předřečníka. Podle STAN, by rozloha pozemku, pokud jde o zastropování, mohla být 1500 až 2000 hektarů. Přičemž dodal, že by se o tom samozřejmě dalo diskutovat. Poté poznamenal, že jako starosta menší obce, hovoří i za jiné starosty, s tím, že na vesnicích dochází dnes k tomu, že střední zemědělské podniky, skupují různé finanční skupiny, které jsou přitom bez vazby k regionu, k půdě. Dělají to často z čistě spekulativních důvodů. STAN, v této souvislosti zdůrazňuje, že je potřeba, aby český venkov i nadále dobře fungoval. Proto bude hledat cesty, jak udržet české farmy, české zemědělství, při životě.
Jiří Michalisko: Podle něho je TOP 09 toho názoru, že zastropování je jen jeden z nástrojů, jak udržet a pomoci malým a středním zemědělcům. Jde jen o nastavení výše zastropování pro Českou republiku. Načež dodal, že kumulace příliš velkého množství majetku, pod jedním subjektem, je příliš velkým rizikem pro zachování národní svrchovanosti. Připomněl i riziko klimatických změn.
Vladimír Kremlík: Hnutí Přísaha zastropování odmítá. Podle nich je velkým rizikem, které, ve svých důsledcích, nakonec může vést k postupné likvidaci všeho, co se dosud v českém zemědělství vybudovalo. Přísaha požaduje, aby stát maximálně pomohl zemědělcům, a to všemi formami. Zdůraznil, že Přísaha chce, aby u nás existoval silný a sebevědomý stát, a zároveň i silné a sebevědomé zemědělství. Přísaha požaduje ochranu našeho trhu. Současně i ochranu zemědělců, jako prvovýrobců, po, chceme chránit náš trh, naše zemědělce, prvovýrobce, a našich potravinářů, jakožto výrobců, kteří by měli obstát na našem trhu.
Marek Výborný: Prohlásil, že již po dva roky, od zemědělců slyší, že zemědělská politika současné vlády nejvíce postihla právě malé a střední zemědělské podniky. Proto, jako ministr zemědělství, hledá cestu, jak jim pomoci. Konstatoval, že je téměř jisté, že, podle návrhu financování SZP, dojde k zastropování přímých plateb. Nicméně, podle ministra Výborného, návrh, který zveřejnila Evropská komise, je cesta do budoucna. Protože podporuje základ zemědělské výroby, to je živočišnou výrobu, a v rostlinné výrobě produkci citlivých komodit, jako jsou řepa, brambory a další. Poté poznamenal, že právě tímto směrem je nutné nasměrovat Společnou zemědělskou politiku. Načež konstatoval, že jak to to navržené, je to pro české zemědělství neakceptovatelné. Zároveň poznamenal, že na tento první nástin nemůže Česká republika přistoupit. Naopak, musí, podle něho, dojednat, aby čeští zemědělci mohli být flexibilní, aby mohli zohlednit specifickou strukturu českého zemědělství, která je odlišná od ostatních zemí EU. Zároveň dodal, že je to úkol pro něho, to je ministra zemědělství. Ministerstvo zemědělství na tom již pracuje. Dále uvedl, že si dovede představit zastropování, a to i s degresivitou. Současně uvedl, že je nutné směřovat finanční prostředky na malé a střední podniky. Podle něho, to však nikdy nepůjde bez kooperace s národním rozpočtem. Načež poznamenal, že národní kofinancování se nesmí stát soubojem národních rozpočtů jednotlivých zemí EU.
Karel Havlíček: Prohlásil, že problém českého zemědělství, nespočívám tom, že někdo je malý zemědělci, někdo jiný pro změnu velký, ale je to o tom, jestli je to dobrý, či špatný hospodář. Načež poznamenal, že je potřeba si u nás zvyknout na to, že malé firmy, jsou jako jejich subdodavatelé, závislé na těch formách, které jsou větší. Připomněl, že takto to funguje v průmyslu. Podle něho v zemědělství potřebujeme, aby fungoval celý ekosystém. To znamená, že když se z tohoto systému vyřadí zemědělské podniky, které generují 80 až 90 procent zemědělské a potravinářské produkce, prohlásil, že tímto opatřením nakonec budou postiženi všichni účastníci tohoto systému. V zemědělství je potřeba podpořit toho, kdo produkuje, kdo pečuje o půdu. Zároveň poukázal na to, že přirozeně i malí zemědělci jsou důležití, a mají své místo v systému. Proto je také nutné je nevynechávat. Byla by to stejná chyba, jako vznikla v rámci systému redistributivních plateb. Přičemž konstatoval, že ANO před tímto opatřením varovalo, kdy to označilo, jako rozhodnutí z ideologických důvodů. Výsledkem je to, že to negativně dopadlo především na střední zemědělské podniky. Protože velké podniky, tj. silné finanční skupiny, si tyto střední firmy kupují, snižují tím, jejich postavení a roli na našem trhu. Zároveň konstatoval, že systém redistributivních platem skončí za dva, tři roky. Takže, je nutné je potřeba se z toho poučit, to je, aby podporu dostávali ti zemdělci, kteří jsou dobří hospodáři.
Jiří Lehejček: Uvedl, že úkolem podpor v rámci Společné zemědělské politiky je zajistit odpovídající příjmy zemědělcům a jejich rodinám. K tomu slouží přímé platby na hektar. „Ale, pokud někdo dostává desítky či stovky milionů na základních hektarových platbách ročně, tak mu to přeji. Ale nemyslím si, že je to veřejný zájem, že je to něco, co zajišťuje nezbytný příjem jemu a jeho rodině. Základní platy mají sloužit k tomu, že když je neúroda, aby to zajistilo stabilní příjem zemědělci a jeho rodině.,“ prohlásil Jiří Lehejček.
Petr Macinka: Podle názoru Motoristů sobě zvýhodňování malých farem by mělo přestat. Načež konstatoval, že, z historických důvodů, Česká republika, v rámci Evropské unie, pokud jde o velikost farem, je na špici. Přičemž dodal, že, jestli se nemýlí, jde o 117 hektarů. Načež ale poukázal na to, že čeští zemědělci mají jednu z nejnižších přímých plateb na hektar. Podle něho by redistributivní platba měla být snížena na průměr EU. Pomůže se tím středním podnikům, kteří jsou to právě ti, kteří produkují. Takže, dotace by měly směřovat právě na produkci, to je na pole, kde se něco pěstuje. nepěstuje.
Závěr debaty byl ve znamení sdělit i svůj vlastní pohled!
V šesté otázce se Jan Doležal zeptal, co by, jako zástupci politických stran, sami chtěli říci závěrem našim zemědělcům a potravinářům.
Kamil Neuwirth: Uvedl, že by se chtěl věnovat i problematice, která v rámci politické besedy nezazněla, a to potravinové bezpečnosti. Podle něho se česká ekonomika nemůže řídit tím, co zní od hospodářského vedení obchodních řetězců, že potřebné, chybějící zboží prostě dovezou. Připomněl, že v době covidové pandemie, byla zavřené hranice, a že čeští zemědělci se starali, aby obchody u nás byly plné. Protože se, tako situace, může, podle něho, v nějaké jiné podobě opakovat. Proto je nutné, aby stát zajistil, abychom u nás dosáhli určití potravinové bezpečnosti, to je i z našich zdrojů.
Eduard Levý: – Jako lesník podotkl, že bychom u nás měli přestat vnímat krajinu fragmentovaně, nýbrž, kraji nu je potřebné vnímat jako celek. Právě tento program se STAN snaží u nás zajistit. To je, abychom měli zdravou a fungující krajinu, která bud schopna produkovat zdravé potraviny. Měli bychom se zaměřit i na finalizaci výroby. To znamená, aby se z České republiky nevyváželo dřevo bez přidané hodnoty, ale naopak, abychom vyváželi výrobky s přidanou hodnotou.
Jiří Michalisko: Zdůraznil, že politika TOP 09 spočívá v podpoře takových hodnot, jako je zdravá půda, zdravá rostlina a zdravá potravina. Přičemž konstatoval, že je potřebné chápat, že zemědělství je podnikání, jako každé jiné. Proto musí generovat i zisky, a poskytovat, jako nadstandard, službu péče o krajinu.
Vladimír Kremlík: Uvedl, že zemědělci by si měli přečíst program Přísahy, který je uveden na jejích webových stránkách. A kde jsou popsány priority Přísahy v zemědělství. Zdůraznil, že Přísaha bud chránit zájmy zemědělců, a to jak na národní, to je v českém parlamentu, tak i na evropské úrovni, o což se již snaží jejich europoslankyně.
Marek Výborný: Uvedl, že cílem koalice SPOLU je konkurenceschopné, pestré a rozmanité zemědělství, a to včetně lesního a vodního hospodářství, a rovněž i potravinářství. Podle něho, to vše patří do komplexu rozvoje českého, moravského a slezského venkova. Zároveň slíbil další snižování byrokracie, ať již na národní, či evropské úrovni. Načež konstatoval, že je nutné se přeorientovat od přímých dotací k finančním nástrojům, které dnes administruje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF), jako jsou úrokové podpory, podpora pojištění. Podle něho stát musí zabezpečit pomoc v krizových okamžicích, ať již jde o mráz, kroupy, či jiné extrémy. Dále musí podporovat generační obměnu v zemědělství, a současně i střední zemědělské školství. Poté se zmínil o výši rozpočtu pro zemědělství v roce 2026, kdy konstatoval, že bude alokována částka ve výši přes 5 miliard korun. Přičemž dodal, že tímto způsobem chce stát také podpořit střední zemědělské podniky. Načež dodal, že je také pro vytvoření pozitivního obrazu českého zemědělství v naší společnosti.
Karel Havlíček: Zdůraznil, že sebevědomí a prosperita naší země je úzce spojena s mírou soběstačnosti, a to jak zemědělské, potravinové a průmyslové, ale také energetické a surovinové. Příští vláda musí toto podpořit zásadním způsobem! Česká ekonomika se musí zaměřit na podporu finálních produktů, to je nedovážet finální produkty odjinud. Poté se zaměřil na energetiku, kdy poukázal na to, že není možné, aby Česká republika, která vyváží elektřinu, ji měla, jako jednu z nejdražších v celé EU. Protože to zatěžuje, jak průmysl, tak i zemědělství. Naše ekonomika se musí soustředit na podporu investic, na podporu produkce. Načež odmítl dělení na malé, střední a velké zemdělce s tím, že připomněl, jako to skončilo v 50. letech minulého stoletím, kdy bylo zahájeno tažení proti kulakům, až posléze nastala kolektivizace, se všemi důsledky, které z toho vznikly.
Jiří Lehejček: Prohlásil, že Česká pirátská strana podporuje finalizaci výroby, to je vytváření produktů s vyšší přidanou hodnotou. Podle něho je to nezbytné pro další rozvoj českého zemědělství a potravinářství. Načež konstatoval, že jejich strana prosazuje posílení práva vlastníků, což se týká mysliveckého zákona. Dále se vyslovil pro posílení stavovské cti, to je, aby zemědělci byli v naší veřejnosti vnímáni pozitivně. Zároveň připomněl, že kromě produkce, je potřeba o krajinu i pečovat. To je, podle něho, něco, co dokáže česká veřejnost ocenit.
Petr Macinka: Uvedl, že Motoristé sobě by české zemědělství viděli jako efektivní, konkurenceschopné a bez zbytečných regulací. „Věříme v selský rozum těch, kteří na půdě pracují, a nikoliv v nějakou ideologii z Bruselu. Pro nás erozní vyhláška, to je absolutní šikana, která bere zemědělcům flexibilitu. Místo ochrany půdy, ochromuje hospodaření. Budeme iniciovat její zrušení,“ prohlásil. Připomněl, že čeští zemědělci mají jednu z nejnižší spotřeb chemických přípravků a hnojiv, a to v celé EU. Poukázal na to, že u nás například i dvojnásobek půdy ekologickém režimu, než má Německo či Francie. Podle něho přístup k těmto věcem musí vycházet ze znalostí agronomie, nikoliv z ideologických důvodů. Přičemž dodal, že je i nesmyslný zákaz používání přípravků proti hrabošům. Výsledkem jsou vyšší ztráty, dražší potraviny, a vyšší závislosti na dovozech. Zkrátka, podle něho, se do zemědělství musí vrátit selský rozum!
V hrubých rysech jsme popsali názory zástupců poltických stran, které zazněly na zářijovém sněmu Agrární komory ČR. Naši zemědělci a potravináři, by se s nimi měli podrobně seznámit, aby, při jejich rozhodování o tom, komu dají svůj hlas, jejich rozhodnutí padlo na úrodnou půdu!
