Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu Stavba Stanislavem Antonivem.
Nedávno se uskutečnilo Fórum českého stavebnictví 2016, kde ze strany zástupců stavebních podnikatelů zazněly značně kritické hlasy vůči úrovni legislativy v našem stavebnictví. Podle nich jde o jednu z hlavních příčin zbytečného zdržování přípravy staveb a vlastní stavební činnosti u nás…
O těchto otázkách velmi často diskutuji s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v ČR Václavem Matyášem a snažíme se, jako sociální partneři, působit na členy vlády ČR při jednáních tripartity, aby si naši ekonomičtí ministři uvědomili, jak tato složitá stavební legislativa brzdí další rozvoj dopravní infrastruktury.
Abych byl konkrétní. Je nutné novelizovat stavební zákon s cílem urychlit třístupňový proces stavebního řízení, který od zahájení přípravy do vlastní realizace staveb u nás trvá pět až sedm let, zatímco v sousedním Německu tzv. sdružené stavební řízení umožňuje tento proces zrychlit na 1,5 roku až dva roky, což mohou potvrdit naši stavební podnikatelé.
Kromě toho se tato problematika rovněž dotýká i přijetí zákona o veřejných zakázkách, kdy nám, stavbařům, jde zejména o to, aby nejnižší cena přihlášeného projektu nebyla rozhodujícím kritériem pro přidělení dané zakázky ze strany zadavatele, ale aby se rovněž přihlédlo i k dalším kritériím, jako je kvalita odvedené práce či nebezpečí dalších dodatečných nákladů při vlastní stavební činnosti, protože nebyly v původním projektu zahrnuty, a to kvůli nízké ceně stavby, aby takto ošizený projekt uspěl v soutěži. Jako stavební odbory, spolu se stavebními podnikateli, oceňujeme, že tento zákon byl naštěstí 9. března schválen v Poslanecké sněmovně.
Kromě nutnosti novelizace stavebního zákona se na Fóru rovněž hovořilo o složité situaci v rámci další výstavby dopravní infrastruktury, a to v souvislosti s loňskou novelizací zákona o EIA, tj. procesem vyhodnocení vlivu staveb na životní prostředí…
Ano, údajně na základě doporučení z EU byl v loňském roce tento zákon o EIA novelizován, jenže zhruba přes šedesát významných staveb v rámci dopravní infrastruktury bylo původně posuzováno podle předchozí novelizace zákona EIA z roku 2001 s tím, že tyto stavby budou ve stanovených termínech postaveny. Ale příprava těchto staveb se z různých důvodů zdržela a z Bruselu přišlo stanovisko, že by se tyto stavby měly posuzovat podle nového znění zákona o EIA. Výsledkem by bylo další značné zdržení výstavby těchto projektovaných staveb, což by podle odhadu podnikatelů přineslo několikamiliardové ztráty v naší ekonomice. I sami ekonomičtí ministři přiznávají, že by to mohlo ohrozit i úplné vyčerpání potřebných finančních prostředků z EU na výstavbu naší dopravní infrastruktury.
Jako předseda stavebních odborů jsem slíbil vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví, že se jako jejich sociální partner rovněž i já obrátím na naše ústavní činitele, aby napomohli k urychlenému řešení těchto otázek, tj. problému kolem EIA a novelizace stavebního zákona. Chceme o tom jednat na pravidelných jednáních tripartity. V rámci této mé iniciativy jsem v únoru jednal s předsedou Senátu Milanem Štěchem, místopředsedou hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milanem Urbanem, s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a v březnu s místopředsedou Senátu Zdeňkem Škromachem. Před několika dny jsem byl k tomuto tématu přijat premiérem Bohuslavem Sobotkou.
O čem konkrétním jste s panem premiérem Sobotkou hovořili?
Pokud jde o problematiku stavební legislativy, tak v případě zákona o veřejných zakázkách lze očekávat, že zákon projde rovněž Senátem a že jej podepíše i prezident Miloš Zeman, neboť veřejně hlásá, že podpoří každé kroky směrem k růstu české ekonomiky.
Složitější situace je u stavebního zákona, neboť se tam projevují určité názorové rozdíly mezi jednotlivými resorty, jak celou situaci řešit. Proto jej zatím vláda neschválila, ale jak mě ujistil pan premiér, vláda ho schválí a zasadí se o jeho schválení i v parlamentu. Doufejme, že to bude během letošního roku, aby mohl platit od 1. ledna 2017.
Ale nejsložitější situace je kolem procesu EIA u oněch více než 60 důležitých staveb z dopravní infrastruktury. Chci zdůraznit, že se tento problém netýká jen bývalého ministra dopravy z Věcí veřejných Víta Bárty, jak se často uvádí v médiích, ale je to především otázka viny předchozích vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase, které, za »úspěšné asistence« bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a tehdejších ministrů životního prostředí za ODS, se podepsaly na současném stavu problémů kolem EIA. Navíc, myslím si, a nejsem v tomto názoru osamocen, že zápornou roli v tomto procesu EIA sehrávali v uplynulých letech i někteří ekologičtí aktivisté, zejména svým neustále opakujícím se napadáním územních rozhodnutí prostřednictvím soudů. Stejný názor zastávají i stavební podnikatelé, kteří dobře znají podnikatelské prostředí na Západě, zejména v sousedním Německu, kde v rámci sdruženého stavebního řízení po rozhodnutí soudu již pokračuje vlastní stavební činnost a tamější soudy již žádné další napadení soudního rozhodnutí nepřijímají.
V našich médiích se hodně píše o tom, že za všechno mohou úředníci z Bruselu. To sice v řadě případů může být pravda, ale je třeba si dát i ruku na srdce, zda za řadu věcí nemohou i někteří úředníci na našich ministerstvech či jiných úřadech. Vždyť jde o to, aby se směrnice z EU nepřeváděly mechanicky, ale s ohledem na naše české podmínky.
Jak to tedy s těmi stavbami podle této loňské novelizace EIA dopadne?
Premiér Sobotka mě informoval, že jednal přímo s předsedou Evropské komise o možnosti tzv. zrychlené EIA u 10 či 11 staveb z oněch 64 projektů, to je u těch, které jsou již stavebně připravené, kde jsou vykoupeny pozemky apod. Evropská komise má o tom rozhodnout do konce března. V kladném případě by byla zahájena výstavba těchto objektů. Každopádně chceme o tom jednat na dubnové tripartitě, protože v případě neschválení tohoto zrychleného řízení budou finanční prostředky, určené na tyto stavby, použity na financování jiných projektů. Myslíme si, že bychom si v diskusi na tripartitě rádi tyto věci vyjasnili.
Dále chci podotknout, že jsme se s premiérem Sobotkou nebavili jen o otázkách stavební legislativy, byť je to z našeho hlediska nezávažnější záležitost, ale probírali jsme spolu i otázku podpory pozemního stavitelství. Pan premiér konstatoval, že u nás probíhají i velké investice do oprav kulturních památek. Jako jednu z nejvýznamnějších připomněl i velkou rekonstrukci Národního muzea v Praze. Zároveň se premiér vyjádřil, že by tato vláda do konce svého funkčního období chtěla ještě prosadit zákon o sociálním bydlení. Mimochodem, jako předseda odborového svazu, oceňuji vládu za to, že schválila poskytování půjček na bydlení pro lidi do 36 let pečující o dítě do šesti let. Vždyť řešení sociálních otázek by, podle vládního prohlášení, mělo patřit k prioritám současné vlády. A nesmím opomenout, že tyto půjčky se přirozeně mohou projevit i ve vyšší aktivitě našeho pozemního stavitelství.
Ještě musím říci, že v závěru této schůzky vzal premiér na vědomí moje stanovisko, že bude nutné ministerstvo pro místní rozvoj transformovat na ministerstvo veřejných prací, stavebnictví a regionálního rozvoje.
