Zpracovávat makroekonomické predikce lze i v době zvýšené nejistoty. Je to naopak mnohem důležitější než v klidných časech. Vláda by měla alespoň v obrysech vědět, kam hospodářství směřuje a pracovat s více scénáři možného vývoje. Ekonomové odmítají sdělení ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), podle kterého nemá smysl hospodářské prognózy v tuto chvíli dělat.
Přestože se makroekonomické ukazatele budou výrazně měnit v závislosti na dalším vývoji koronavirové krize, má smysl se tvorbou makroekonomických predikcí zabývat. Je to možná daleko důležitější než v klidných dobách. Takové poselství posílají ministryni financí Aleně Schillerové ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS v reakci na její vyjádření v nedělní Partii Terezie Tománkové vysílané na televizní stanici CNN Prima NEWS.
Podle zpravodajství televize CNN Prima NEWS například hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček prohlásil, že je třeba mít základní představu o vývoji ekonomiky, kterou lze průběžně upravovat. „Přestat vytvářet makroekonomické predikce je stejně hloupé jako přestat předpovídat počasí v době záplav,“ uvedl Štěpán Křeček.
V podobném duchu se vyjádřila také Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní není umění předpovídat hospodářský vývoj v klidné době. Taková předpověď navíc nemá příliš vysokou vypovídací hodnotu, když vlastně i bez ní se celkem dobře ví, kam ekonomika směřuje. Naopak při zvýšené míře nejistoty je jakákoli predikce důležitá, byť s vědomím, že je méně spolehlivá než obvykle. Zároveň dodala, že nejistota se dá zmírnit tím, že se v predikci bude pracovat s více scénáři a předpověď se bude častěji aktualizovat s tím, jak budou „nabíhat data“.
O něco shovívavější je vůči ministerstvu financí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Nepochybuje, že ministerstvo financí si nějaké prognózy tvoří. Otázka je, zda je vhodné je zveřejňovat, protože pokud by se následně ukázalo, že se „netrefilo“, mohlo by zbytečně utrpět reputační šrámy, konstatoval Lukáš Kovanda. Ovšem přitom připouští, že ani úplné mlčení není z hlediska důvěryhodnosti úřadu zcela v pořádku. Podle něho se dá pracovat v několika scénářích, využívat vějířové grafy, pomocí nichž se zobrazuje interval, v jakém se ekonomika zřejmě bude pohybovat.
Do ministerstva financí se také pustil na Twitteru Martin Slaný, hlavní ekonom skupiny DRFG. Podle něho právě v této době je prognóza klíčová, byť zatížena vyšší nejistotou, než když si ekonomika jede setrvačně v klidu. A dlouhodobé rozpočtování či výhled je rovněž třeba a lze je zveřejnit, jako to udělalo Německo. „Tohle je rezignace fiskální politiky, ze které se stává jen účtování,“ napsal Slaný na sociální síť.
Na sociálních sítích proti ministryni financí Aleny Schillerové mimo jiné vystoupil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Odsunutí listopadové prognózy na leden přirovnal k plavbě lodi, do které teče voda. „Stejné, jako kdyby na moři řekli: ‚Kapitáne, v podpalubí je metr vody a přibývá!‘ Kapitán: ‚Přestaňte to měřit!‘“ napsal Miroslav Kalousek.
Televize CNN Prima NEWS dále ve svém zpravodajství dále uvedla, že ministryně financí Alena Schillerová v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS prohlásila, že ministerstvo financí odložilo vypracování listopadové makroekonomické predikce až na leden 2021. „Jestliže máte tak velkou míru nejistoty, tak co chcete predikovat? Nechala jsem všechny predikce všelijakých institutů být a řekla jsem, že to udělám, až budu mít nějaký vývoj,“ zdůvodnila své rozhodnutí s tím, že zatím poslední předpověď vývoje české ekonomiky vydal její úřad v polovině září.
Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla má ale ministerstvo v takovém případě pracovat s více scénáři, protože jinak se česká ekonomika pohybuje jako loď na rozbouřeném moři bez kompasu. „Děláte obrovskou chybu,“ opáčil Mojmír Hampl, který byl rovněž hostem Partie Terezie Tománkové.
