Zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, řekl ve středu, podle zpravodajství České televize, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Týkat by se to podle něj mohlo 400 až 500 tisíc domácností.
Formu pomoci následně rozporovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní mají na tyto dávky nárok pouze lidé v hmotné nouzi a úřady práce mají povinnost žadatele příjmově testovat, nejde tedy o okamžité řešení. Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka hmotné nouze. Pro přidělení této podpory se podle zákona zkoumá příjem a majetek nejen žadatelů, ale i všech lidí v domácnosti. Posuzují se i další skutečnosti. Podle ministryně získat ji mohou jen osoby ve vážné tísni. Nedosáhnou na ni tak obvykle například lidé se spořením pro děti či s nemovitostí.
Ministr K. Havlíček ale na tiskové konferenci řekl, že na mimořádnou okamžitou pomoc budou mít s velkou pravděpodobností nárok ti, kdo mají možnost čerpat příspěvek na bydlení, a ti, kteří jsou v takzvané hmotné nouzi. „Je to to, co se nyní propočítává a bude v následujících dnech zveřejněno,“ doplnil.
Podle Jany Maláčové tento návrh není řešením. Domnívá se, že může pomoci jen malému zlomku lidí. Řekla to na středečním brífinku, který následoval po tiskové konferenci ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Ministryně práce a sociálních věcí zároveň apelovala na lidi, aby se v pátek nehrnuli na úřady práce. Podle ní by neuspěli, pouze by paralyzovali úřady a celý systém. „Dávka mimořádné okamžité pomoci je testovaná na příjem. Pravděpodobně klienty u dodavatelů poslední instance nezasáhne. Musíte doložit, že jste v hmotné nouzi, že nemáte žádné úspory a příjmy. Není to nástroj řešení situace,“ upozornila.
Jana Maláčová za nejjednodušší formu pomoci považuje dotace pro dodavatele poslední instance, kteří by poté mohli snížit výši předepsaných záloh pro klienty, bezúročné půjčky od státní banky nebo energošeky pro domácnosti.
S dotací pro dodavatele nesouhlasí zase Karel Havlíček. „Půjčky dodavatelům poslední instance neřeší situaci odběratelů. Je absurdní, aby stát úvěroval ČEZ, podporu potřebují domácnosti,“ reagoval. Dodal, že vyplacení okamžité mimořádné pomoci představuje jasnou a rychlou pomoc.
Podle Jany Maláčové je nutný koordinovaný postup. Požádala proto premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání kabinetu. „Musí rozhodnout vláda jako celek na návrh ministerstva průmyslu,“ podotkla.
Andrej Babiš odpověděl, že se vláda sejde, až bude dosaženo finální shody a vznikne program mimořádné pomoci. „Vláda připravuje komplexní podporu. Zapojuje se ministerstvo financí přes DPH, ministerstvo průmyslu a obchodu přes odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií a ministerstvo práce a sociálních věcí, které společně se zmíněnými resorty připravuje takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti, které jsou ohroženy energetickou chudobou. Přesně v souladu s doporučením EU a dle dohody zástupců zmíněných ministerstev,“ oznámil.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už krátce před brífinkem Karla Havlíčka oznámilo, že nemá žádné nástroje, s jejichž pomocí by mohl řešit dopady zdražování energií a vysokých záloh. Situaci podle resortu práce musí řešit ministerstvo průmyslu a ERÚ vůči dodavatelům energií.
Nového dodavatele energií si musí hledat 900 tisíc odběratelů skupiny Bohemia Energy, která skončila v polovině října. Ukončení činnosti oznámily i další firmy, týká se to tisíců jejich odběratelů. Na tuto dobu je přebírají jiné společnosti, tedy takzvaní dodavatelé poslední instance (DPI). Řada lidí má nyní platit násobně vyšší zálohy než dosud.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí jsou zálohy za energie u dodavatelů poslední instance stanoveny nestandardně. Tiskové oddělení uvedlo, že „nepřípustným způsobem selhala základní ochrana spotřebitele“ a měl by být k dispozici garanční fond pro případ pomoci.
Podle Karla Havlíčka ochrana spotřebitele nemohla selhat, neboť je nutné se chovat podle pravidel v liberálním tržním prostředí Evropské unie. „Stát nemůže vstoupit žádným zákonným prostředkem do trhu tak, že by kontroloval délky nákupů a prodejů, tím spíše pokud klienti prokazují dostatek hotovosti na svých účtech. Co může dělat ERÚ a co penalizuje, je agresivní, predátorské chování, to, co nazýváme chování šmejdů,“ dodal ministr.
