Na českých úřadech aktuálně vzniká další dopis ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Do Bruselu má odejít na přelomu října a listopadu a má obsahovat jasné sdělení: postupy kontroly střetu zájmů při rozdělování unijních dotací na ministerstvu průmyslu a obchodu jsou nyní nastaveny správně. Dosud totiž ministerstvo průmyslu a obchodu, vedené ministrem Karlem Havlíčkem (za ANO), opatření ke střetu zájmů, které po českých úřadech požaduje Evropská komise, nepřijal.
„Dopis, který bude o přijatých opatřeních Evropskou komisi informovat, bude odesílat ministerstvo pro místní rozvoj a předpokládaný termín je přelom října a listopadu,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Právě resort financí, respektive auditní orgán, který v jeho rámci působí, měl za úkol ověřit, že úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu dodržují veškerá požadovaná opatření ke střetu zájmů. A k tomu nyní konečně po řadě měsíců došlo.
„Auditní orgán může potvrdit, že řídicí orgán nastavil oblast střetu zájmu a svěřenských fondů ve své metodice,“ upřesnil Žurovec.
V následujících měsících ale auditoři resortu financí budou zjišťovat, zda jsou postupy skutečně funkční. „Funkčnost nastavených opatření zatím nemohla být z úrovně auditního orgánu ověřena. Kontroly upravených procesů nejprve provede ze své úrovně OP PIK a následně je možné jejich funkčnost ověřit ze strany auditního orgánu,“ dodal mluvčí ministerstva financí.
Skloňovaným opatřením, kterým se mají české úřady řídit, je takzvané metodické stanovisko č. 10. To upravuje kontrolu střetu zájmů s ohledem na svěřenské fondy. Ministerstvo pro místní rozvoj jej, na popud Bruselu, vydalo už na konci loňského roku s tím, že má začít platit od letošního 1. února.
Jenže ministerstvo průmyslu, které rozděluje evropské erární peníze v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), s jejím zavedením mělo problém, a to jako jediné z českých úřadů.
„S celým postupem se nedá souhlasit, je moc složitý a dá se zjednodušit,“ řekla k tomu začátkem září jeho mluvčí Štěpánka Filipová.
Jenže úředníci ministerstva průmyslu a obchodu neměli příliš na výběr. Na konci léta poslaly unijní špičky do Česka jasné varování: buď se nastaví požadovaná opatření, nebo se tok peněz z eurofondů může zastavit.
Jak se s tím české úřady vypořádaly, měly sdělit Evropské komisi do 8. září, právě resort průmyslu ale nestíhal a žádal o více času. Termín pro odpověď byl nakonec stanoven na 22. září. Kdy v dopise auditního orgánu ministerstva financí stálo, že nelze potvrdit řádné nastavení postupů na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Ačkoliv ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) tvrdila, že úředníci ministerstva průmyslu a obchodu udělali vše, co měli, auditní orgán ministerstva financí se pod takové tvrzení v uvozovkách nepodepsal.
„Ve věci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je v současné době certifikace odložena,“ sdělil na začátku září mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo financí muselo totiž bezprostředně po varování z Bruselu žádosti o platby z ministerstva průmyslu stopnout. To mělo trvat až do doby, než ministerstvo průmyslu a obchodu „oznámí přijetí nápravných opatření a auditní orgán ministerstva financí toto v rámci svého auditu“.
„Neprodleně poté dojde k zahájení certifikace,“ dodal tehdy Michal Žurovec. Nyní potvrdil, že žádosti o proplacení jsou opět Bruselu předkládány.
Premiér Andrej Babiš (ANO) střet zájmů dlouhodobě popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS na začátku prosince minulého roku.
Ačkoliv po nedávných sněmovních volbách skončí Andrej Babiš s největší pravděpodobností v opozici a zákon o střetu zájmů se ho již nebude týkat, Evropská komise, podle Hospodářských novin, považuje střet zájmů v České republice za systémový problém a požadavky vyplývající z auditu ke střetu zájmů bude dál po České republice požadovat.
Pochybení odmítá i holding Agrofert, který Andrej Babiš vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl opakovaně mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
