Dynamický růst české ekonomiky pokračuje, reálný HDP se ve 2. čtvrtletí 2015 zvýšil meziročně o 4,6 % a mezičtvrtletně o 1,1 %. Ekonomický růst zůstává tažen výhradně domácí poptávkou.
Nejvíce k růstu přispěly investice, kde se snaha o maximální využití fondů EU projevila silným meziročním růstem o 7,4 %. Zvýšení tempa růstu spotřeby domácností na 3,0 % podpořila nízká míra inflace a zlepšující se situace na trhu práce. V zahraničním obchodu se navzájem kompenzuje růst ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR se zvýšenými dovozy, jež jsou posilovány domácí poptávkou a dovozní náročností českého exportu.
Pro predikci v roce 2015 platí, že je ekonomika podporována řadou jednorázových faktorů. Jedná se především o investiční i neinvestiční projekty spolufinancované Evropskou unií ještě z minulého programového období (2007–2013), které je možno využít pouze do konce tohoto roku. Dalším pozitivním faktorem je fiskální stimulace (zavedení druhé snížené sazby DPH 10 %, slevy na dani z příjmů z fyzických osob, zvýšení starobních důchodů, platy ve státní správě). V neposlední řadě pak k ekonomickému růstu přispívají nízké ceny ropy.
Silný růst ekonomiky v 1. pololetí, intenzivnější než očekávané dočerpávání prostředků z fondů EU a pozitivní vyhlídky na zbývající část roku vedou ke zvýšení predikce reálného růstu HDP pro rok 2015 z 3,9 % na 4,5 %. Ekonomický růst by měl být tažen výhradně domácí poptávkou, zahraniční obchod by měl naopak růst HDP mírně tlumit.
Prognóza nominálního růstu HDP se zvyšuje jen mírně ze 4,9 % na 5,2 %.
V roce 2016 by měly výše uvedené jednorázové pozitivní faktory odeznít. Ukončení financování projektů z minulého programového období a pomalejší náběh čerpání z nové finanční perspektivy 2014–2020 zpomalí růst investic. Fiskální politika by měla být orientována na snižování deficitu vládního sektoru. Ačkoliv by světové ceny paliv měly zůstat na nízké úrovni, v meziročním srovnání lze již očekávat jejich mírné zvýšení. Ekonomický růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Očekávaný dobrý stav ekonomiky přesto vede k mírnému zvýšení predikce růstu reálného HDP z 2,5 % na 2,7 %.
Lepší reálný vývoj hospodářství se však pravděpodobně neprojeví v úrovni nominálního HDP, neboť predikce spotřebitelské inflace pro roky 2015 a 2016 byla snížena a směnné relace v zahraničním obchodu se mírně zhoršují. Očekáváme tudíž nižší růst deflátoru HDP a nominálního HDP.
Predikci vývoje nejdůležitějších daňových základen (nominálního objemu mezd a platů a nominální spotřeby domácností) však prakticky neměníme, tudíž vliv na očekávaný výběr daní oproti návrhu státního rozpočtu by měl být minimální.
Rizika predikce považujeme za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším prostředí. Jedná se hlavně o nejistoty spjaté se zpomalováním čínské ekonomiky, načasováním zvyšování měnově-politických sazeb v USA a dalším vývojem v kauze týkající se manipulací s měřením emisí u dieselových motorů vozů koncernu Volkswagen. Další nepříznivý faktor pak představují geopolitická rizika. Nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe může ovlivnit vývoj na trzích s ropou a zemním plynem, eskalace konfliktů v této oblasti navíc vyvolala vážnou migrační krizi. Makroekonomické dopady výše uvedených rizik však není vzhledem k nejasné situaci možné kvantifikovat.
