Zdravotnické odbory, tj. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL), se, kvůli novele zákoníku práce týkající se přesčasové práce, chtějí obrátit na Evropskou komisi (EK).
Na včerejší společné tiskové konferenci těchto odborových svazů předseda LOK-SČL Martin Engel řekl, že věří, že Komise vyvine tlak na Českou republiku, aby tuto novelu zpětně upravila. Podle něho podstata této novely spočívá v tom, že umožňuje lékařům sloužit až dvojnásobné množství přesčasů proti současné legislativě. Načež dodal, že například zástupci mladých lékařů ji odmítají a hrozí odmítnutím sloužit toto neúměrné množství přesčasových hodin.
Podle předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníkové je nejhorší to, že novela stav na pět let zafixuje a nic se nezmění.
Martin Engel dále vysvětlil, že novela primárně vznikla jako transpozice směrnice EU do české legislativy, zlepšuje mimo jiné podmínky pracovníků zaměstnaných na dohodu nebo pracujících z domova. Změnu v přesčasech, která, podle zástupců mladých lékařů, legalizuje současnou nezákonnou praxi, navrhl poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Je paradoxní, že je to součástí novely o slaďování pracovního a soukromého života,“ řekl k tomu Martin Engel.
Podle něho je třeba analyzovat, jak směrnici aplikují v Rakousku a Německu. „Jsou nám dávané za vzor, že to tam také mají,“ konstatoval v rámci svých pochybností, zda tomu tak v těchto zemích opravdu je, tedy v duchu stejných úprav, jako je tomu u české vlády. Načež dodal, že problematický může být také legislativní proces, protože směrnice platí už od roku 2013. Letos končí přechodné období, měli by to, podle něho, posoudit právníci. Zároveň uvedl, že sice hrozí ze strany EU vysoká pokuta, pokud nebude směrnice v české legislativě do 19. září, jak tvrdí vláda při zdůvodňování této novely, ale, podle něho, stejně to tak hrozí i v případě, že pokud tyto změny budou proti duchu aplikované směrnice. „Je to v té preambuli, takže pokuta hrozí tak jako tak," dodal.
Podle něho bude pro chod nemocnic problematická také změna zákoníku práce, která ruší možnost 24hodinové směny. Lékaři, podle něho, budou muset po 12hodinové směně jít domů a na další směnu přijít až po odpočinku, což jim ještě více naruší jejich pracovní cyklus. „Zejména u mladých kolegů je stupeň dobrovolnosti nízký, protože od zaměstnavatele potřebují pomoc se vzděláváním,“ dále k tomu uvedl Martin Engel, zároveň i s tím, že je ze strany vedení nemocnic apelováno na kolegialitu mladých lékařů.
Podle Martina Engela tato změna nahrává zaměstnavatelům. „Protože těm se legalizuje to, co se tam už dosud dělo. Budou moci vykázat, že většina lidí se jim do 816 hodin, vejde," popsal s tím, že vzápětí počet hodin opravil na 832.
K tiskové konferenci musíme ještě dodat, že v současné době může, podle zákoníku práce, zaměstnavatel nařídit všem pracovníkům 150 hodin přesčasů za rok, u zdravotníků je možnost dobrovolně pracovat až 416 hodin. Novela má umožnit dobrovolný objem hodin až na dvojnásobek, u pracovníků zdravotnických záchranných služeb (ZZS) na více než 1000 hodin. Mimochodem, Dagmar Žitníková k tomu dodala, že v současné době může zdravotník, který pracuje záchranné službě, odpracovat za jeden rok v hodinách práce až rok a půl.
Pražští zdravotníci upozornili na řadu dalších problémů
Dagmar Žitníková poté sdělila, že se ve čtvrtek uskutečnila pražská konference OS zdravotnictví a sociální péče ČR, kde se, kromě neúměrného navýšení počtu přesčasových hodin, hovořilo i o dalších negativních aspektech v českém zdravotnictví. Uvedla, že velmi důležitým aspektem našeho zdravotnictví je také ochrana veřejného zdraví, což má na starosti Hygienická služba ČR. Zdůraznila, že je potřeba, aby v ní pracovali spokojení zaměstnanci, a aby systém byl průhledný, a nevytvářely se změny, které nebudou ku prospěchu další činnosti hygienické služby.
V úvodu této části tiskové konference promluvil Jakub Štětka z pražské záchranné služby, který řekl: „Máme možnost pracovat osm hodin přesčasů týdně, přidáno bude 12 hodin.“ V realitě to, podle něho, znamená čtyři dny v měsíci navíc. Práce Zdravotní záchranné služby přitom, jak dále podotkl, každý rok objektivně přibývá. „Počet lidí, kteří jsou ochotní brát přesčasy klesá, protože práce je čím dál tím víc,“ dodal.
Poté vystoupil Jiří Pohořalý ze Státního zdravotního ústavu, který je zároveň řídícím sekce pracovníků hygienické služby OSZSP ČR, a který hovořil o složité situaci českých hygieniků. Konstatoval, že se současných 14 krajských hygienických stanic má slučovat do jednoho útvaru, což pochopitelně vyvolává nervozitu mezi jejich zaměstnanci, koho a čeho se tyto změny budou týkat. Načež zdůraznil, že hlavním úkolem hygienické služby je ochrana veřejného zdraví, proto má být hygienický služba funkční. V této návaznosti připomněl například problémy, které vznikly před několika léty s pitnou vodou v Dejvicích, což právě řešila a vyřešila pražská stanice hygienické služby.
Dalším zdravotníkem, který vystoupil na tiskové konferenci, byla Monika Stejnerová z Všeobecné fakultní nemocnice, která se zaměřila na problematiku nižšího zdravotnického personálu v nemocnicích. Upozornila, že se nyní obecně hovoří o tom, jak je nedostatek lékařů a zdravotních sester v nemocnicích, zejména v těch krajských, městských či některých soukromých zařízení v jednotlivých krajích naší republiky. Podle ní ale se již tolik nehovoří i zdravotnickém personálu nezdravotnického charakteru, který je rovněž velmi nutný pro zabezpečení správného chodu nemocnic, což se týká zejména zabezpečení stravy, prádla, dále ekonomiky a účetnictví, a také i dalších služeb, které do této kategorie patří. Konstatovala, že tento pomocný personál je v nemocnicích skutečně potřebný. Přitom se o navýšení finančních prostředků pro tyto zaměstnance příliš nehovoří. Poznamenala, že platy těchto zaměstnanců činí něco málo přes 21.000 korun. Zároveň apelovala na vládu, že je potřeba platy a mzdy těchto zaměstnanců zvyšovat.
O velmi složité situaci v sociálních službách promluvila místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková, která řekla, že v pondělí a v úterý mezinárodní seminář pracovníků sociálních služeb, kde si řada těchto pracovnic především postěžovala na nízké platy, které mají zaměstnanci sociálních služeb s tím, že při dnešní drahotě se s těmito platy ani nedá vyžít. Jana Hnyková v této souvislosti poznamenala, že když vidí, v jaké výši nabízí obchodní řetězce Lidl svým zaměstnancům, tak jde o značný rozdíl. Přirozeně, že si Jana Hnyková váží práce prodavaček, které ji v těchto supermarketech a hypermarketech musí odpracovat, ale se zodpovědností práce zaměstnanců v sociálních službách, kteří se starají o ty, kteří jejich péči skutečně potřebují, je to nesouměřitelné. Je tedy zapotřebí, ze strany státu, zajistit, aby v naší zemi fungovaly sociální služby.
Závěry pražské konference odborového svazu
Poté se znovu ujala slova Dagmar Žitníková, která uvedla, že delegáti pražské konference OSZSP ČR opět upozorňují na zvyšující se negativní projevy současné krize ve společnosti i ve zdravotnictví a v sociálních službách. Proto také delegáti krajské konference požadují, aby vláda okamžitě řešila inflaci, energetickou krizi a růst cen základních životních potřeb. Dále, aby Poslanecká sněmovna v rozpočtu na rok 2024 uvolnila dostatek financí na fungování sociálních služeb. Dotace je nezbytné navýšit nejméně o 15 %, aby pokrývaly, jak růst provozních nákladů, tak navýšení platů a mezd.
Zároveň delegáti poukázali i klady, k nimž ministerstvo zdravotnictví přistoupilo. Například je to, že ministerstvo pro rok 2024 vydalo úhradovou vyhlášku, která nemocnicím, lázním a dalším zdravotnickým zařízením uhradí růst nákladů a zvýšení platů a mezd. Delegáti konference současně uvedli, že očekávají od ministerstva zdravotnictví, aby řešilo potřeby lázeňské péče zvýšením mezd a benefitů pro zaměstnance lázní. Také požadují, aby v rámci novely zákona o důchodovém pojištění byl její součástí dřívější odchod do důchodu pro profese pracující v náročných pracovních podmínkách. Za pracovníky v náročných pracovních podmínkách považují také zaměstnance, kteří pracují v noci.
Delegáti pražské krajské konference nesouhlasí s další prací přesčas ve zdravotnictví. Personální krize vrcholí, ve zdravotnických zařízeních chybí jak zdravotníci, tak zaměstnanci jiných profesí. vyzývají politiky na všech úrovních, aby okamžitě začali řešit přetěžování a nedostatek pracovníků systémově. Neřešená personální krize povede ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Zároveň upozornili, že obdobná situace i v sociálních službách.
Poté Dagmar Žitníková sdělila, že delegáti konference schválili text výzvy vládní politikům České republiky. V této výzvě se, mimo jiné, uvádí, aby politici zastavili rozpad společnosti a stoupající nenávist mezi jednotlivými skupinami občanů, kdy pozdní a asociální řešení na úkor jednotlivých skupin občanů, vede k vyvolávání podezírání a nevraživosti mezi nimi. To žene proti sobě mladé a staré, zaměstnance a živnostníky, rodiny s dětmi a důchodce… Přitom důsledky špatných politických rozhodnutí dopadají na všechny z nich, všichni jsou oběti.
Delegáti konference ve výzvě rovněž vyzvali k zastavení rozpadu českého zdravotnictví, který je způsoben úbytkem zdravotníků a vede zhoršování péče o naše občany! Podle nich, přezíravý postoj k problémům ve vzdělávání zdravotníků, k situaci přetížených zaměstnanců nemocnic a záchranek způsobil personální krizi, která se dál prohlubuje a způsobuje horší dostupnost péče i její zhoršení, pokud jde o čas věnovaný pacientům. To dále zhoršuje pracovní podmínky, stres, vyvolává to agresivitu ze strany pacientů. Vládní úsporný balíček situaci zaměstnanců a jejich frustraci ještě prohloubí a zhorší problémy, které s tím souvisejí.
Současně upozornili, že zdravotnictví je veřejnou službou, jejíž význam pro společnost je zcela zásadní. Zdravotní péče se nedá poskytovat bez zdravotníků a dalších zaměstnanců, proto by vládní politici měli začít se k nim, podle toho všeho, chovat.
Logicky je součástí výzvy i to, že vládní politici by měli přispět k zastavení rozpadu sociálních služeb. Dlouholeté podfinancování sociálních služeb, ignorování demografického vývoje a dopadu na systém sociálních služeb vede k nedostatku kapacit sociálních služeb pro občany, k přetěžování jejich zaměstnanců a nemožnosti získat další zaměstnance. „Skončete s nedůstojným handrkováním o financích na provoz sociálních služeb a o penězích na důstojné pracovní podmínky a odměňování jejich zaměstnanců,“ uvádí se ve výzvě.
„Zastavte arogantní politiku, nadřazené a přezíravé chování vůči občanům a ignorování skutečného sociálního dialogu! Přestaňte toto chování schovávat za slova o odpovědnosti a začněte se chovat opravdu odpovědně! Správa věcí veřejných je vám svěřena jen dočasně, fungující zdravotnictví a fungující sociální služby jsou ale trvalou potřebou občanů, jejíž význam vzhledem ke stárnutí populace stále stoupá,“ dále sdělují naši zdravotníci vládním politikům.
Úplný závěr výzvy zdravotníků vládním politikům patří tomu, že vyzývají ke zrušení § 93a zákoníku práce a omezení přesčasové práce zdravotníků. A současně i ke zvýšení základních platů a mezd ve zdravotnictví a sociálních službách.
Text záměrů účastníků krajské konference pražských zdravotníků a jejich výzvu vládním politikům přikládáme v příloze.
