První z recenzovaných článků představuje základní výsledky sledování vývoje subjektivně vnímané kvality pracovního života v České republice. Využívá data z reprezentativních výzkumů pracujících, které byly realizovány od roku 2011 a při nichž byl uplatněn dotazníkový nástroj SQWLi (Subjective Quality of Working Life Index). Výsledky v první řadě ukazují, že na úrovni jednotlivých aspektů i širších domén pracovního života dochází v průběhu času ke změnám jak z hlediska jejich důležitosti, tak hodnocení. Další článek analyzuje získaná data z hlediska toho, jak ekonomicky aktivní lidé hodnotí prestiž své vlastní profese ve svém hlavním zaměstnání.
Následující článek ukazuje, jak je česká ekonomicky aktivní populace spokojená se svým životem celkově i s jeho jednotlivými aspekty, a předkládá rovněž pořadí jednotlivých životních aspektů podle toho, jak jsou s nimi čeští pracující spokojeni. V textu je pak dále analyzován rozdíl ve spokojenosti s jednotlivými aspekty mezi muži a ženami, mezi pracujícími různého věku a vzdělání.
Další z článků se zabývá dynamikou pracovního trhu, současným charakterem vykonávané práce a zmiňuje výskyt některých rizikových faktorů z pohledu ekonomicky aktivní populace ČR. Zmiňované trendy jsou v článku doloženy statistickými údaji zachycujícími subjektivní hodnocení charakteru práce a pracovních rizik respondenty z výše uvedeného dotazníkového šetření.
Následuje článek se zabývá flexibilními formami práce. Flexibilní formy zaměstnání nejsou v České republice prozatím natolik běžnou praxí, jako je tomu jinde v Evropě. Nicméně i český trh práce přináší v posledních letech potřebu se těmito alternativami více zabývat, především v souvislosti s rychlým rozvojem ICT, implementací nových technologií, robotizací a digitalizací a v neposlední řadě také ve vztahu k otázkám rodičovství, ekonomickým aktivitám žen-matek a rodinné politice státu. Příspěvek zmiňuje, jaké podoby může flexibilní práce mít a u vybraných z nich pak jejich stručnou charakteristiku.
Reprezentativní šetření „Kvalita pracovního života 2018“ obsahovalo široké spektrum otázek. Část z nich byla zaměřena na interpersonálních vztahy, komunikaci i některé negativní dopady a zátěže respondentů v rámci současného zaměstnání a vykonávané práce. Získané výsledky a závěry k této problematice pak prezentuje článek Ing. Svobodové.
Poslední článek charakterizuje roli personálního managementu ve firmě v kontextu proměn české ekonomiky a možném přínosu personalistiky ke zlepšení kvality pracovního života. Personální útvar je závislý na velikosti a segmentu ekonomické činnosti firmy, názoru vlastníka o přínosu personálních procesů k přidané hodnotě firmy a na změnách v pracovních vztazích. Neznámou budoucností je vytváření nových personálních pozic a jejich vliv na motivovanost zaměstnanců.