Kvalita pracovního života

  • Zveřejněno: 10.02.2019
Na konci loňského roku vyšlo další tematicky zaměřené číslo odborného recenzovaného periodika Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (Journal of Safety Research and Applications, JOSRA), které je věnováno kvalitě pracovního života.
 
Toto speciální monotématické číslo přináší vybrané výsledky skončeného stejnojmenného projektu řešeného v roce 2018 Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Projekt "Kvalita pracovního života 2018" byl realizován v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí. Soubor článků přináší informace a poznatky o aktuálně subjektivně vnímané kvalitě pracovního života ekonomicky aktivní populace v České republice. Řešení projektu se opírá o interdisciplinární, mezioborový výzkum využívající dlouho budované týmové vztahy s předními vědeckými pracovišti. Je zejména založen na tvorbě, realizaci a vyhodnocování terénních šetření a průzkumů.

První z recenzovaných článků představuje základní výsledky sledování vývoje subjektivně vnímané kvality pracovního života v České republice. Využívá data z reprezentativních výzkumů pracujících, které byly realizovány od roku 2011 a při nichž byl uplatněn dotazníkový nástroj SQWLi (Subjective Quality of Working Life Index). Výsledky v první řadě ukazují, že na úrovni jednotlivých aspektů i širších domén pracovního života dochází v průběhu času ke změnám jak z hlediska jejich důležitosti, tak hodnocení. Další článek analyzuje získaná data z hlediska toho, jak ekonomicky aktivní lidé hodnotí prestiž své vlastní profese ve svém hlavním zaměstnání.

Následující článek ukazuje, jak je česká ekonomicky aktivní populace spokojená se svým životem celkově i s jeho jednotlivými aspekty, a předkládá rovněž pořadí jednotlivých životních aspektů podle toho, jak jsou s nimi čeští pracující spokojeni. V textu je pak dále analyzován rozdíl ve spokojenosti s jednotlivými aspekty mezi muži a ženami, mezi pracujícími různého věku a vzdělání.

Další z článků se zabývá dynamikou pracovního trhu, současným charakterem vykonávané práce a zmiňuje výskyt některých rizikových faktorů z pohledu ekonomicky aktivní populace ČR. Zmiňované trendy jsou v článku doloženy statistickými údaji zachycujícími subjektivní hodnocení charakteru práce a pracovních rizik respondenty z výše uvedeného dotazníkového šetření.

Následuje článek se zabývá flexibilními formami práce. Flexibilní formy zaměstnání nejsou v České republice prozatím natolik běžnou praxí, jako je tomu jinde v Evropě. Nicméně i český trh práce přináší v posledních letech potřebu se těmito alternativami více zabývat, především v souvislosti s rychlým rozvojem ICT, implementací nových technologií, robotizací a digitalizací a v neposlední řadě také ve vztahu k otázkám rodičovství, ekonomickým aktivitám žen-matek a rodinné politice státu. Příspěvek zmiňuje, jaké podoby může flexibilní práce mít a u vybraných z nich pak jejich stručnou charakteristiku.

Reprezentativní šetření „Kvalita pracovního života 2018“ obsahovalo široké spektrum otázek. Část z nich byla zaměřena na interpersonálních vztahy, komunikaci i některé negativní dopady a zátěže respondentů v rámci současného zaměstnání a vykonávané práce. Získané výsledky a závěry k této problematice pak prezentuje článek Ing. Svobodové.

Poslední článek charakterizuje roli personálního managementu ve firmě v kontextu proměn české ekonomiky a možném přínosu personalistiky ke zlepšení kvality pracovního života. Personální útvar je závislý na velikosti a segmentu ekonomické činnosti firmy, názoru vlastníka o přínosu personálních procesů k přidané hodnotě firmy a na změnách v pracovních vztazích. Neznámou budoucností je vytváření nových personálních pozic a jejich vliv na motivovanost zaměstnanců.

  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.