Kudy dál po zelené stezce? Farmáři se dostávají do pasti

  • Zveřejněno: 07.05.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zelená dohoda pro Evropu je se svým cílem klimatické neutrality EU do roku 2050 skutečně ambiciózní. Navíc se nejedná čistě o vybalancování uhlíkové rovnice, ale sledovat se mají i hladiny metanu, pesticidů, kvalita vody, ovzduší a biologická rozmanitost. S těmito obecnými cíli se nedá nesouhlasit, uvedl ve svém článku pro Mladou frontu DNES Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

V reálném životě, podle Jan Doležala, zvláště když se konkrétní cíle stanovují od stolu a bez ohledu na výchozí pozici v jednotlivých zemích, se nelze spokojit s univerzální mantrou „musíme být ambiciózní“, kterou již nějakou dobu slýcháme od Evropské komise a environmentálních organizací. Podle něho musíme totiž zároveň hledět i na dva velmi důležité aspekt: realizovatelnost a férovost. „To jsou navíc často spojené nádoby. Mnohdy totiž nesplnitelné splní jen ten, kdo trochu podvádí, a poctivější jsou pak paradoxně trestáni,“ konstatoval Jan Doležal.

Poté uvedl jeden konkrétní příklad, na podporu svého tvrzení, a to, jak to vypadá v současné době s tolik „populárním“ tématem používání přípravků na ochranu rostlin. Podle údajů Agricultural atlas 2019 Česká republika snížila spotřebu pesticidů mezi lety 2011 až 2016 o celých 13 %. Země jako například Francie (+17,4 %), Španělsko (+5,2 %), Polsko (+12,5 %) či Maďarsko (+14,2 %) spotřebu naopak zvýšily. V řadě případů jsou to přitom země, které jsou významnými importéry zemědělských komodit k nám. Sousední Rakousko, které je České republice dáváno za vzor, zvýšilo ve sledovaném období spotřebu pesticidů o 26,5 %.

Jan Doležal dále upozornil, že společenská objednávka zelenějšího zemědělství s sebou ponese obrovské náklady na veřejné rozpočty a peněženky spotřebitelů. Podle dopadové studie USDA by to mělo být až 1,2 bilionu dolarů a roční nárůst výdajů za potraviny cca 650 dolarů na osobu. Logicky si položil řečnickou otázku: Kdo bude objednávku plnit? „Vždyť zemědělci jsou již dnes ohroženým druhem,“ nastínil současnou situaci v níž se zemědělci, a to nejen naši, ale i mnozí evropští či dokonce i jinde v zahraničí, nalézají. Ve Francii si podle dat z roku 2018 každé dva dny jeden z farmářů vezme život. Podobná čísla přicházejí i z USA, kde je míra sebevražd mezi farmáři o celých 50 % vyšší než ve zbylé populaci.

Podle prezidenta Agrární komory ČR vzhledem k tlaku globalizace, kdy se ceny zemědělských komodit řídí burzovním vývojem, ne skutečnými náklady v místě a čase, se farmáři dostávají do pasti. Dochází k velké koncentraci a generační výměna vázne. Řešením je soustředit se na kvalitu a hledat alternativní kanály odbytu. To je ale i kvůli vyšší ceně cesta zatím jen pro malou část trhu. „Proto nezbývá než doufat, že zelená stezka EU jde správným směrem a že zemědělství s vyššími náklady, s obrovskou administrativní zátěží a bez zaručeného odbytu bude mít i v budoucnu kdo dělat,“ dodal Jan Doležal.

  • Zdroj: Mladá fronta Dnes, Agrární komora ČR