Kvůli nedostatku personálu musí Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně omezovat provoz některých oddělení. Lékaři i sestry musejí odpracovat stovky hodin přesčasů nezákonně navíc, řada jich ze zdravotnictví odchází. S problémy zlínské nemocnice byl během debaty personálu konfrontován přímo hejtman Jiří Čunek.
Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví upozorňuje na problémy, do kterých se české zdravotnictví dostalo kvůli dlouhodobému podfinancování. Do systému směřuje necelých 7 % HPD, zatímco průměr EU dosahuje téměř 10%. Pojišťovny, ministr zdravotnictví ani premiér situaci adekvátně neřeší, krizový štáb proto monitoruje aktuální stav v regionálních nemocnicích.
„Vyspělé západní země, jako je Německo nebo Rakousko, investují do zdravotnictví více než 11 procent svého HDP, průměr EU je těsně pod hranicí deseti procent. Není možné, abychom u nás fungovali s necelými sedmi procenty, systém jede na dluh,“ hodnotí podfinancování systému členka krizového štábu a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Ministr Vojtěch ignoruje realitu a tváří se, že se nic neděje,“ dodává.
Nelze přehlížet nabité čekárny, neustále se prodlužující čekací doby i na životně nezbytná vyšetření a zákroky, podfinancovanou domácí péči a rušení lůžek jednotlivých oddělení i celých nemocnic.
„Na účtech pojišťoven leží v tuto chvíli desítky miliard korun, které pojišťovny v podstatě protiprávně zadržují. V systému tyto prostředky chybí, jednotlivé nemocnice evidují neproplacené výkony v řádech desítek milionů korun a dostávají se do existenčních problémů,“ říká MUDr. Martin Engel, člen krizového štábu a předseda Lékařského odborového klubu – svazu českých lékařů. „Naším cílem je ukazovat reálný stav českého zdravotnictví. Nevzkvétá, jak nám tvrdí politici, ale začíná kolabovat. Pacienti jsou v ohrožení. V každé nemocnici, kterou jsme doposud navštívili, bylo jasně vidět, kde jsou systémové chyby a na co by peníze měly jít,“ dodává.
Po Orlové, Ústí nad Orlicí, Pelhřimově, Kolíně, Karlových Varech, Rokycanech a Táboře se krizový štáb přesunul do Zlína. Opět sbíral podpisy pod petici Proti kolapsu zdravotnictví na náměstí v centru města, odpoledne se pak odehrálo setkání se zdravotníky v Krajské nemocnici Tomáše Bati. Ta je akciovou společností, kterou zřizuje kraj, a trápí ji stejné neduhy jako celé zdravotnictví – především jde o nedostatek personálu, přetěžování toho stávajícího a omezování chodu jednotlivých oddělení.
„V momentě, kdy nemocnice omezuje počet lůžek z důvodu nedostatku personálu a posílá nedoléčené pacienty do péče sociálních služeb, nelze nemluvit o krizi ve zdravotnictví,“ okomentovala situaci ve zlínské nemocnici Martina Hvozdenská, předsedkyně základní organizace OSZSP ČR.
„Když jsem před třiceti lety nastupovala na školu, zdravotní sestra byla celkem prestižní povolání. Své dceři jsem ale „zdrávku“ zakázala. Zkazila by si život. Za pár let by byla totálně vyčerpaná, vyhořelá a v podstatě by živořila," řekla dále k personální krizi všeobecná zdravotní sestra Hana Filimošinová. „Zdravotní sestry zdravotnictví hromadně opouštějí. Pokud nebudou adekvátně ohodnoceny, tyto odchody se nezastaví. A sestra, která systém opustí, se do něj už nikdy nevrátí. Za mnohem lepší peníze
získá zaměstnání, kde nebude ve stresu a jednou nohou v kriminále a po osmi hodinách půjde s čistou hlavou z práce domů,“ dodala.
Její slova potvrdila nyní už bývalá sestra Baťovy nemocnice podpisem petice na náměstí: „Před měsícem jsem z nemocnice odešla a nyní dělám v místní Jogurtovně. Nevíte, jak se mi ulevilo. Nemusím sloužit a vydělám si podstatně víc.“
Podobná situace panuje v nemocnici i s lékaři. Personální krize má i další negativní dopady na kvalitu péče. Upozornila na to lékařka Marcela Henčlová, předsedkyně MO LOK-SČL z gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice: „Starší lékaře, kteří postupně odcházejí do důchodu, nahrazuje nová generace lékařů, které bohužel nemá kdo vzdělávat a předávat jim zkušenosti. Starší a zkušení lékaři jsou naprosto přetížení, slouží neúměrné množství přesčasových hodin a pro vzdělávání mladých kolegů zkrátka nemají prostor.“
Drsný příklad nefungujícího systému zdravotnictví v diskusi se zdravotníky uvedla Dagmar Žitníková: „Obrátil se na mě můj dlouholetý kamarád, lékař, primář z jedné nejmenované nemocnice. Pro devítiměsíční dítě svého známého potřeboval v Praze zajistit vyšetření u neurologa. Ten malý chlapec měl během týdne několik epileptických záchvatů. Termín na vyšetření dostal až za tři měsíce. Pro to děcko, pokud by mělo nádor nebo nějakou metabolickou poruchu, je to vyšetření životně důležité a ty tři měsíce mohou rozhodnout o jeho životě a smrti. Tohle se ve zdravotnictví přece nemůže dít! Zvlášť, když na účtech pojišťoven leží 60 miliard, které potřebujeme," uvedla.
Dodala i vysvětlení, proč se dítě k pomoci nedokázalo dostat. „Lékaři toho chlapečka odmítali a neošetřili. Víte proč? Protože za tu službu nedostanou zaplaceno. Ten systém je zrůdný – čím více pacientů nemocnice ošetří, tím méně za ně dostane zaplaceno. Čím více CT vyšetření udělají, tím více jim pojišťovna vezme ve vyúčtování. Toto chceme změnit. Chceme znovu do zdravotnictví vrátit lidský přístup a upozadit ekonomický problém, který nutí nemocnice, aby lidi neošetřovali," dodala Žitníková.
Krizový štáb do nemocnice ve Zlíně přijela podpořit i poslankyně Alena Gajdůšková a předseda ČMKOS Josef Středula. „Do Zlína jsem dorazil, abych podpořil kolegy z krizového štábu. Politici totiž na problémy zdravotnictví voliče neupozorňují. Mlčí o nich, nebo je zapírají. Zdravotníci nyní na problémy začali hlasitě a otevřeně upozorňovat, protože jsou reálné a každodenně se s nimi při poskytování péče setkávají. Proto je tato iniciativa trnem v oku současného ministra zdravotnictví. Ten problémy řešit nechce a za mě by bylo lépe, kdyby raději dál zpíval,“ okomentoval svou návštěvu Josef Středula.
Debaty se zaměstnanci nemocnice se zúčastnil i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Ten připustil, že je české zdravotnictví podfinancované a že nemocnice nedostávají na poskytovanou péči dostatek prostředků: „Je nutné, aby se platby za jednotlivé úkony narovnaly. Pokud jedna nemocnice dostává za stejný výkon jiné prostředky než druhá, je to systémová chyba. Není normální, aby nemocnice mohly fungovat jen díky tomu, že je kraje nebo jednotlivá města dotují ze svých rozpočtů,“ dodal. Zdravotníci, kterých se na čtyřhodinové odpolední diskuzi sešla více než stovka, společně hejtmana vyzvali, aby ministra zdravotnictví upozornil, že je české zdravotnictví v krizi a jeho situace naprosto neodpovídá tomu, co veřejnosti Adam Vojtěch prezentuje.
Účastníci podpořili krizový štáb podpisem petice proti omezování péče. Jejím cílem je dát dohromady nejméně deset tisíc podpisů, aby se problémem ze zákona musela zabývat Poslanecká sněmovna.
