Od začátku roku do konce října zaznamenal Odborový svaz KOVO vznik několika desítek nových organizací. Nejvíce v Hradci Králové, Ostravě a Ústí nad Labem. Právě v posledně jmenovaném regionu vznikla letos na jaře nová organizace OS KOVO v Dolech Bílina na Teplicku. A to přesto, že zde už tradičně působí několik dalších odborových svazů a organizací. Důvodem je nejen opatrně vzrůstající sebevědomí českých zaměstnanců, ale především servis, jaký OS KOVO svým lidem poskytuje prostřednictvím svých odborníků z regionálních pracovišť.
Zájezdy, koncerty a bonboniéry
Hnědouhelné doly v Bílině jsou součástí Severočeských dolů a. s. energetického koncernu ČEZ, zaměstnávajícího skoro pět tisíc lidí. Jsou ovšem také jedním z příkladů spontánní expanze kováckých odborů. Letos v dubnu se několik zaměstnanců odhodlalo obléci odborářský dres a založit si základní odborovou organizaci pod hlavičkou OS KOVO.
Důvodem byla nespokojenost s prací jejich mateřských odborů, především nedostatek informací o jejich práci. Dospěli tedy k závěru, že jedinou možností, jak to změnit, je vydat se vlastní cestou.
„Nebyli jsme spokojení s tím, jak tady stávající odbory fungovaly, nedostávali jsme informace, nebo až zpětně, se zpožděním měsíc, dva. Proto jsem taky letos v lednu z odborů vystoupil,“ říká předseda nově založené základní organizace kováků v Bílině Radek Hovorka. „Z odborů jsem odešel už v roce 2007, protože se pořád něco slibovalo, ale nic se neplnilo. Byla to taková kulturně-cestovní kancelář – zájezdy, koncerty, bonboniéry. Někdy jsme se třeba až dva měsíce po tom dozvěděli, že se někam jelo. To samé bylo s kolektivním vyjednáváním. Nevěděli jsme vůbec, co se vyjednává, jaké jsou požadavky, z jednání nebyly žádné zápisy, nebo třeba až za měsíc jsme se dozvěděli, co se vůbec projednávalo,“ shrnuje své předchozí zkušenosti další z vedení kováků Jiří Beneš, revizor hospodaření.
Impulsem byl novinový článek
Někteří z nespokojených odborářů tedy začali zvažovat, co dál. „Po tom, co jsem v lednu z odborů odešel, jsem začal přemýšlet, jestli to jde dělat jinak. Vlastně mě nakopl článek v novinách. Dočetl jsemse, jak to funguje v jiné firmě, co tamvšechno odbory pro lidi dělají. Na základětoho jsme si s klukama našli nainternetu víc informací. Zjistili jsme, že existuje Odborový svaz KOVO, že má svá regionální pracoviště (RP), a ta svým odborářům pomáhají, radí, dávají školení. Tak jsme se na nejbližší Regionální pracoviště v Ústí nad Labem obrátili,“ přibližuje start kováků v bílinských dolech Radek Hovorka. „Hodně nám pomohl Ing. Jiří Friml z RP. Nejsme žádní profesionálové – oba jsme profesí zámečníci, nikdy jsme nebyli v nějakých funkcích. Takže se musíme hodně opírat o spolupráci a pomoc lidí z RP. Jezdíme na školení, postupně nabíráme zkušenosti. Bez spolupráce s RP by to vůbec nešlo, to bychom neměli šanci,“ přiznává předseda Hovorka. Vedení kováckých odborů si uvědomuje, že má před sebou ještě dlouhou cestu. „Začínali jsme na šesti členech, teď jich máme skoro čtyřicet a víme, že budeme muset zvládnout ještě hodně věcí, než se nám podaří získat víc členů,“ dodává Jiří Beneš. „Někteří nám řekli, že počkají, co jako kováci zvládneme, a pak že se přidají. Dokonce se tady objevily mezi lidmi i informace, že nás KOVO hodilo přes palubu, že budeme končit, prostě takové cílené dezinformace. OS KOVO nás samozřejmě přes palubu nehodilo, a končit rozhodně nehodláme, naopak nás postupně přibývá,“ uzavírá předseda Radek Hovorka.
Se svými kolegy přemýšlí o strategii, jak oslovit další zaměstnance dolů. Přesto, že ZO OS KOVO působí v Dolech Bílina teprve půl roku, podílí se na vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě, který má zaměstnancům mimo jiné přinést navýšení mezd o dva tisíce korun. Od září už také mají zdejší kováci vlastní kancelář. Všechny informace prezentují na svém webu a aktuální novinky si sdělují pomocí mobilní aplikace WhatsApp.
Jedinečné „know-how“ kováků
Unikátní síť deseti regionálních pracovišť, jíž Odborový svaz KOVO disponuje, pokrývá všechny regiony České republiky a poskytuje vysoce profesionální právní a odborný servis jednotlivým odborovým organizacím. A to je jedním z důvodů, proč se ke kováckým odborům hlásí stále více lidí. Podle vedoucího RP v Ústí nad Labem Mgr. Radka Zákona lze pozici Odborového svazu KOVO vysvětlit právě nadstandardně kvalitním servisem. Přesto, že v době krize v letech 2008–2010 přišla řada odborářů o zaměstnání a současně ukončila i své členství v odborech, v období pozdějšího ekonomického růstu, kdy zase získali práci, se o odbory znovu začali zajímat. „Naši bývalí členové získali opět pracovní místa a postupně se snažili o nějaké zajištění či zkvalitnění svých pracovních podmínek. A řada z nich si vzpomněla na svoje předchozí působení u OS KOVO a začala se opět zajímat o to, jak a za jakých podmínek je možno založit odbory u jejich zaměstnavatele,“ vysvětluje vedoucí RP v Ústí nad Labem jednu z příčin rostoucího zájmu.
„Druhým trendem, který jsme vypozorovali, je nespokojenost s rozsahem a obsahem do té doby poskytovaných služeb členům odborů z jiných odborových svazů či samostatných odborových organizací, kteří nás kontaktují s tím, že chtějí znát podmínky poskytování metodické, poradenské a konzultační pomoci, kterou OS KOVO poskytuje, podrobnosti o poskytování různých výhod a klientských služeb a samozřejmě i úroveň a rozsah činnosti OS KOVO v daném regionu či oblasti. No a na základě seznámení se s tím pak v řadě případů odcházejí ze svých původních odborových organizací a vstupují do OS KOVO. K tomuto trendu jenom jedna poznámka – z mé vlastní zkušenosti v regionu Ústeckého a Libereckého kraje mohu říci, že nikdy, opakuji nikdy, jsme neprováděli kontaktní cílenou kampaň získávání nových členů pro OS KOVO tím, že bychom přímo oslovovali členy jiných odborů a ,přemlouvali‘ je k přestupu do OS KOVO. Vždy si nás, v případě jejich zájmu, sami našli a kontaktovali nás s tím, že mají zájem o členství v OS KOVO. To byl i případ zájemců z Dolů Bílina,“ popisuje příčiny rostoucí popularity svazu Mgr. Radek Zákon.
