Mezinárodní konference na téma Neziskové nemocnice a pracovní podmínky jejich zaměstnanců se konala ve čtvrtek 28. května v Praze. Tuto konferenci organizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR ve spolupráci s Nadací Friedricha Eberta (Friedrich Ebert Stiftung, FES).
Konference se měla konat za účasti zástupců ČR, Slovenska, Rakouska a Německa. Bohužel, rakouští a němečtí kolegové z různých důvodů nakonec nepřijeli, ale i tak byla konference velice zajímavá a přínosná.
Konference se také zúčastnily bývalá členka výkonné rady OSZSP ČR poslankyně Jana Hnyková (zvolená za Úsvit) a poslankyně Mgr. Jana Pastuchová (ANO).
První blok byl zaměřen na téma Neziskové nemocnice, jejich právní úprava, výhody této právní formy pro poskytování zdravotní péče. Jako první vystoupila právnička Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb (SOZ ZaSS) JUDr. Magdalena Laufiková. Ve svém vystoupení velice poutavě a podrobně seznámila účastníky s právní úpravou neziskových nemocnic na Slovensku. Informací v této prezentaci zaznělo mnoho, proto mi dovolte vybrat jen několik z nich.
● Fungování neziskových nemocnic na Slovensku upravuje zákon o neziskových organizacích (n. o.) poskytujících všeobecně prospěšné služby. Tento zákon upravuje založení, vznik, zrušení, zánik n. o., orgány n. o. a jejich pravomoci, hospodaření n.o. a účetnictví. Velice zajímavá byla informace, že správní rada n. o., která je nejvyšším orgánem neziskových nemocnic a mimo jiné schvaluje rozpočet, roční účetní uzávěrku a výroční zprávu o činnosti a hospodaření, rozhoduje o použití zisku a úhradě ztrát včetně určení způsobu jejich vypořádání nejpozději do skončení následujícího účetního období, rozhoduje o zrušení, sloučení, splynutí nebo rozdělení neziskové organizace, volí a odvolává ředitele a určuje jeho plat, volí a odvolává členy správní rady, pokud statut nestanoví jinak, volí a odvolává členy dozorčí rady, schvaluje právní úkony týkající se nemovitého majetku, rozhoduje o změnách v statutu s výjimkou ustanovení, které si zakladatel vyhradil v zakladatelské smlouvě, rozhoduje o omezení práva ředitele konat jménem n. o. Schází se nejméně dvakrát ročně. Členství ve správní radě je dobrovolnou a neplacenou funkcí, stejně jako členství v dozorčí radě.
● Zákon o neziskových organizacích na Slovensku platí od roku 1997, byl však již několikrát novelizován. V roce 2006 konstatovalo Ministerstvo zdravotnictví SR, že právní forma neziskové organizace je nevhodná pro zdravotnická zařízení, je to ovládnutí majetku státu přes minimální vklady spoluzakladatelů. Opíralo se o zkušenost, že v některých neziskových organizacích se uskutečnily nekontrolovatelné transakce s majetkem. JUDr. Laufiková uvedla ve své prezentaci konkrétní příklad, kdy zástupci státu ve správních radách byla prodána lukrativní budova v Tatrách za 50 % účetní hodnoty. Svou bývalou budovu si nyní zdravotnické zařízení pronajímá. Roční nájem má hodnotu 1/5 kupní ceny, což znamená, že za 5 let se novému majiteli vrátí celá částka, kterou za budovu zaplatil a stal se tak jejím neomezeným vlastníkem. Tento stav byl zřejmě účelově nastaven v roce 2002 novelou zákona o neziskových organizacích. Zde bych rád připomněl, že podobné obavy ohledně manipulace s majetkem vyslovil náš odborový svaz v souvislosti s přípravou zákona o veřejných zdravotnických organizacích v ČR.
● Od převodu zdravotnických zařízení na Slovensku si tehdejší vládní garnitura slibovala zefektivnění hospodaření zdravotnických zařízení a snižování jejich zadluženosti. Ukázalo se však, že došlo k nežádoucím jevům, například že spoluzakladatelé prostřednictvím neziskové organizace ovládli majetek státu, bezprostředně před transformací na neziskovou organizaci se ze státního rozpočtu investovaly stamiliony do těchto nemocnic, po odstátnění byli do nejvyšších orgánů těchto organizací jako zástupci státu delegováni nominanti politických stran.
● Očekávání, že se na neziskové organizace transformuje většina zdravotnických zařízení, se rovněž nepotvrdilo. V roce 2013 fungovalo jako neziskové nemocnice 32 % zdravotnických zařízení, u kterých je zřizovatelem Ministerstvo zdravotnictví SR, a 25,6 % zdravotnických zařízení, u kterých je zřizovatelem územně samosprávný celek. Navíc část nemocnic územně samosprávných celků, které měly právní formu neziskových organizací, se změnila na akciové společnosti, často formou dlouhodobého pronájmu.
Ve druhé části tohoto bloku vystoupila náměstkyně českého ministra zdravotnictví JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D., která přítomné seznámila s přípravou zákona o veřejných zdravotnických organizacích (neziskové nemocnice). Nezisková nemocnice podle tohoto návrhu může vzniknout buď transformací (stávající příspěvkové organizace v gesci Ministerstva zdravotnictví), nebo na „zelené louce“. Zakladatelem neziskové nemocnice může být stát (se souhlasem vlády), územně samosprávný celek (obec, kraj) a dokonce i právnická nebo fyzická osoba.
Orgány neziskových nemocnic by měly mít tuto strukturu:
Ředitel – statutární orgán
Správní rada – kontrolní orgán, která mj. vydává předchozí souhlas k právním jednáním, kterými veřejná zdravotnická organizace (VZO) hodlá nabýt nebo převést nemovitou věc, zcizit movitou věc, jejíž hodnota přesahuje částku, kterou stanoví tento zákon, zřídit věcné právo k věci VZO a v dalších případech stanovených tímto zákonem, například v případě uzavření smlouvy o úvěru nebo jiné smlouvy, jejímž předmětem je plnění přesahující částku, kterou stanoví tento zákon.
Pro členství v orgánech společnosti mají obecně platit určitá omezení – neslučitelnost funkcí, ochrana proti střetu zájmů – například nemožnost člena orgánu VZO být poskytovatelem zdravotních služeb či v orgánech právnické osoby poskytující zdravotní služby.
Odměňování zaměstnanců v neziskových nemocnicích je formou platu.
Důležitá je informace, že změna právní formy se bude týkat nejen státních příspěvkových organizací a umožní změnu právní formy na VZO též u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky (kraji, obcemi), ale zakladatelem může být i právnická či fyzická osoba. Ministerstvo zdravotnictví tak akceptovalo připomínky odborového svazu, že je třeba, aby se podle zákona mohly transformovat také obchodní společnosti.
Další informace, týkající se například hospodaření VZO, správy majetku apod. byly již představeny na předchozích akcích odborového svazu, takže se již o nich nebudu zmiňovat.
Druhý blok konference byl zaměřen na personální standardy. Za slovenskou stranu na toto téma vystoupila místopředsedkyně SOZ ZaSS Ing. Daniela Pochybová. Na Slovensku problematiku personálního zabezpečení upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 09812/2008-OL z 10. září 2008 o minimálních požadavcích na personální zabezpečení a materiálně-technické vybavení jednotlivých druhů zdravotnických zařízení, která je na rozdíl od ČR každoročně novelizována. Tato vyhláška mimo jiné stanovuje povinné přístrojové, věcné a lékové vybavení ambulancí a nemocnic, ale také počet pacientů na jednoho lékaře nebo sestru v denní i noční směně. Nastala stejná situace jako v ČR, kdy se ze strany zaměstnavatelů minimální vybavení považuje za maximální.
Na tuto přednášku navázalo vystoupení místopředsedy OSZSP ČR Mgr. Lubomíra Francla, který přítomné seznámil se současnou situací ohledně personálního vybavení zdravotnických zařízení v ČR.
V současné době platí vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 99/2012 ze dne 22. března 2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb. V letošním roce se připravuje novela této vyhlášky, proto byla i na základě požadavku odborů na jednání tripartity vytvořena na Ministerstvu zdravotnictví pracovní skupina pro novelu této vyhlášky, jejímž členem jsou i zástupci odborového svazu – předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková a místopředseda Mgr. Lubomír Francl. Pro personální zabezpečení oddělení lůžkové péče byla vytvořena pracovní podskupina, která má za úkol projednat návrhy na změny personální vyhlášky.
OSZSP ČR na rozdíl od jiných subjektů vypracoval návrh na změnu v tom, že by ve vyhlášce nebyl stanoven počet úvazků na počet lůžek, ale byl stanoven počet pracovníků v denní a noční směně. Ministerstvo zdravotnictví jej neakceptovalo s odůvodněním, že pro udělení registrace zdravotnickému zařízení lůžkové péče musí být jasný počet úvazků. Zazněl ale podnět, že by návrh odborového svazu mohl sloužit jako metodika pro kontrolu těchto zařízení. Ministerstvo navrhuje pouze „citlivé“ navýšení počtu nelékařských pracovníků.
V posledním bloku, který byl zaměřen na sociální dialog v praxi, zazněly příspěvky z praxe jak ze strany zástupců české strany, za kterou zde vystoupila místopředsedkyně odborového svazu Ing. Ivana Břeňková a svazové právničky Mgr. Ivana Štěpánková a JUDr. Zuzana Pláničková, tak ze slovenské strany, za niž vystoupili místopředsedkyně SOZ ZaSS Ing. Daniela Pochybová, předsedkyně ZO SOZ ZaSS Ľubovnianské nemocnice, n. o., PhDr. Viera Krajňáková i další účastníci.
Diskutovalo se například o zaměstnaneckých benefitech nasmlouvaných v kolektivních smlouvách, výši minimální mzdy v ČR a SR, vývoji mezd a platů v uplynulých letech i odborové organizovanosti. Na Slovensku mají na rozdíl od ČR uzavřené i kolektivní smlouvy vyššího stupně, které jsou závazné pro všechna zařízení sdružená v asociaci zaměstnavatelů.
Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že i když se konference konala bez účasti kolegů z Rakouska a Německa, byla pro účastníky zajímavá a přínosná.
Chci také poděkovat zástupkyni Nadace Friedricha Eberta Kateřině Smejkalové, M.A., která za nadaci celou konferenci organizovala.
Věřím, že i přes některé problémy bude spolupráce OSZSP ČR s Nadací Friedricha Eberta pokračovat i v budoucnu.
