Důchodové reformě, kterou v kompromisní podobě protlačila končící vláda, pravděpodobně zvoní umíráček. Uvádí to zpravodajský server Echo24. Podle jeho zprávy, politické strany, které nyní jednají o složení nové vlády, totiž patří k těm, které slibují ukončení přijatých opatření, která mají výrazně snížit náklady penzijního systému v následujících dekádách. Takže, České republice, se, podle názoru serveru Echo24, může, v následujících letech, stát, že se dostane na cestu „německého důchodce“, tedy neúnosnému nárůstu nákladů, který budou muset kompenzovat výrazně tvrdší opatření.
Echo24 k tomu dále uvádí, že německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) způsobila rozruch svými výzvami k tomu, aby Němci pracovali až do 70 let. Nyní však její nově jmenovaná „vědecká poradní skupina“ šla ještě o krok dále. Podle německého deníku Bild, totiž poradci ministryně hospodářství požadují, aby lidé pracovali až do 73 let, jinak Německo zkolabuje. List Bild k tomu dodává, že průměrná délka života je v Německu 81,2 let. „Abychom systém zachránili před kolapsem, měli bychom dlouhodobě pracovat do 73 let,“ uvádí, podle Bildu, zpráva, kterou představili ekonomové. Věk odchodu do důchodu by se měl, v Německu, do roku 2060, postupně zvýšit na 73 let!
Zpráva deníku Bild za problém označuje nízký růst produktivity a demografické potíže, tedy stárnutí populace. Pokud si chce Německo udržet svůj sociální stát, bude třeba v dalších dekádách výrazně navýšit penzijní věk. Za vzor dávají ekonomové ve studii Dánsko, které i přes pomalejší stárnutí populace. odvíjí penzijní věk od doby dožití, a do roku 2040, ho plánuje posunout na 70 let.
Podle serveru Echo24 jde o podobnou debatu, která probíhala v České republice, během posledních několika let, a to v rámci prosazování vládní „penzijní reformy“. Ta totiž nepřinesla sice vysloveně reformu, ale poměrně tvrdé změny v parametrech systému. Reforma přinesla řadu kroků, ale ty důležité z hlediska snížení výdajů v zásadě jen tři – zkrácení valorizací, pomalé snižování nově přiznaných důchodů v další dekádě a postupné odsunutí věku pro odchod do penze na 67 let.
Všechna tři hnutí, který nyní sestavují příští vládu, ve svém programu slibují návrat stropu důchodového věku na 65 let, což je opatření z hlediska šetření výdajů zdaleka nejvýraznější. V programu hnutí ANO se například objevuje i opětovné zvýšení pravidelných lednových valorizací. Naopak v programech nerezonuje postupné snižování výpočtu nových penzí, které začne platit od ledna. I tak by tyto změny výrazně snížily možné dopady schválené reformy penzí.
Podle serveru Echo24 k těmto návrhům na změny v důchodovém systému, jak navrhuje hnutí ANO, s podporou obou dalších potenciálních vládních partnerů, varuje Národní rozpočtová rada. „Celkový dopad všech opatření ´velké důchodové reformy´ představuje odhadované zlepšení negativního salda penzijního systému o cca dva procentní body ve vztahu k HDP v nejhorších časech, tedy na přelomu 50. a 60. let. Tato reforma v roce 2024 úspěšně prošla i posouzením u Ústavního soudu ČR. Pokud by došlo k anulování všech reformních opatření z minulých let, dosahoval by schodek penzijního systému v uvedeném období téměř 4 % HDP, zatímco součet obou reforem bude dle aktuální projekce NRR znamenat snížení tohoto deficitu k hranici 1,5 % HDP,“ uvádí Národní rozpočtová rada ve zprávě k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou zveřejnila před několika dny.
Největší dopad z přijatých vládních opatření má podle nedávné studie Národní rozpočtové rady s náskokem právě zvýšení věku pro odchod do penze. Toto opatření by mělo postupně šetřit až 1,2 % HDP. V dnešních číslech jde o zhruba 100 miliard korun. Další desítky miliard pak mají jít za zpomalením valorizací penzí. Všechno jsou to však efekty, které se mají projevit až na konci dekády či zejména až v dalších dekádách.
Jak hnutí ANO, tak i Motoristé sobě, podle serveru Echo24 ve volebních programech zároveň prosazují zrušit pouze ty části reformy, které, v nynějším volebním období, nebudou mít žádný efekt. Jak růst penzijního věku, tak i započítávání růstu mezd do valorizace penzí se má totiž začít projevovat až s koncem nynějšího volebního období. Takže, podle Echo24, českou důchodovou debatu to odsouvá zpět do situace, v níž, s každým rokem odkladu, dochází k naléhavější potřebě situaci řešit, a zároveň k potřebě přijmout tvrdší opatření, než bylo možné udělat dříve.
Podle Echo24 rozšířit se může počet takzvaných rizikových profesí, které mají mít dřívější nárok na odchod do důchodu. Hnutí ANO chce například navýšit penze lidem starším 80 let. Navrátit chce také doživotní navýšení penzí za práci v důchodu, které chce oproti dřívějšku výrazně navýšit. Ponechat chce přitom i nynější nový systém, který místo navyšování penze odpouští pracujícím seniorům odvody na důchodovém pojištění.
Server Echo24 v tomto popisu navrhovaných změn se kloní k názoru, který zastává řada českých ekonomů, i Národní rozpočtová rada, že nejsilnější hnutí ANO spoléhá na to, že problémy výdajů penzijního systému pomůže řešit ekonomický růst i lepší výběr daní či potírání šedé ekonomiky.
K tomu musíme logicky dodat, že odbory parametrické změny současné „důchodové reformy“, jak ji prosadila končící vládní koalice, požadují vrátit zpět, zejména jde o zkrácení věku odchodu do důchodu zpět na 65 let. Týká se to rovněž i dalších parametrických změn, podle odborů, k horšímu, to je například i předčasných odchodů do důchodu u tzv. těžkých profesí, kdy byl počet osob, kterých se to týká, oproti původním návrhům, značně snížen. Podle odborů je potřebné se vrátit k původním číslům. Nutnost změn v „důchodové reformě“ končící vládní koalice zastávají obě odborové centrály, tj. Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů.
