Aktuální odborové otázky a zpráva předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), dále konkretizace Programu ČMKOS na rok 2016, komplexní zpráva o kolektivním vyjednávání v roce 2015 na podnikové úrovni a vyšším stupni, vývoj míry inflace v ČR v roce 2015 a její odhad na rok 2016, informace o aktuální situaci na trhu práce a stav členské základny OS sdružených v ČMKOS k 30. 6. 2015 – to byly hlavní body programu 3. sněmu ČMKOS, který se uskutečnil 24. 11. 2015 v Praze.
Předseda ČMKOS Josef Středula v úvodním vystoupení vyzdvihl psychologický význam akce „Konec levné práce v ČR“, která se konala 16. září v hale Sparty v pražských Vysočanech. Konstatoval, že napomohla ke změně atmosféry ve společnosti k činnosti odborů konkrétně ČMKOS, to je jak u vlády ČR, tak i u zaměstnavatelů a co bylo zajímavé, že i v přístupu médií, které změnili rétoriku ve svém zpravodajství o této akci, kdy to již nebyl obvyklý nepřátelský tón. Ale, co bylo podstatné, jak dále Josef Středula zdůraznil, že tato akce přiměla odboráře, a s nimi i řadu občanů, přemýšlet o argumentech, které tam ve prospěch aktivní odborářské politiky zazněly. Jde o to, že řada lidí u nás začíná přemýšlet o tom, co jim odbory dokáží vymoci prostřednictvím kolektivního vyjednávání, ať již jde o mzdy, či o konkrétní pracovní prostředí.
Druhým závažným tématem bylo podle Josefa Středuly zpracování a nedávné zveřejnění Vize změny hospodářské politiky v ČR, zkráceně nazvané Vize ČMKOS. Kriticky se vyjádřil k tomu, jak se u nás stále nedostatečně uplatňuje politika konvergence, což je v podstatě snaha hospodářsky dohnat vyspělé západoevropské země. Při současném hospodářském růstu to není v dohledné době možné. Uvedl, že by to bylo i za více než 200 let. V této souvislosti zdůraznil, že odbory nesouhlasí se současnou politikou ČNB snižování hodnoty koruny, neboť to poškozuje ekonomický růst a ve svých důsledcích i koupěschopnost občanů.
V další části se Josef Středula věnoval zasedáním Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, kdy ocenil, že se tato společná jednání vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů konají každý měsíc. Vyzdvihl i první mezinárodní tripartitu, která se uskutečnila 7. září v Bratislavě za účasti české a slovenské vlády, zaměstnavatelů a odborů z obou republik. Uvedl, že na jaře příštího roku, kdy ČR bude předsedat Visegrádské skupině, by se měla uskutečnit tripartita i na této mezinárodní úrovni. Zároveň však poukázal na to, že se nedaří v rámci tripartity prosadit některé věci, na něž ČMKOS vládu i zaměstnavatele upozornila. Konkrétně jde o to, že OSVČ neodvádí státu odpovídající část sociálního pojištění a zejména i zdravotního pojištění zdravotním pojišťovnám ve srovnání s tím, co odvádějí zaměstnanci.
Předseda ČMKOS J. Středula se dále kriticky věnoval i názoru prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého o tom, že by čeští zaměstnavatelé potřebovali pozvat 100.000 zahraničních pracovníků z Ukrajiny, protože je nedostatek kvalifikovaných pracovníků u nás. Josef Středulak tomu uvedl, že odbory nemají nic proti tomu příchodu zahraničních pracovníků, ale za podmínky, že tato místa jsou neobsazena více jak měsíc, kdy nejsou o ně zájemci z řad našich nezaměstnaných, tak je lze nabídnout zahraničnímu pracovníkovi. Ale zásadní podmínkou je, aby zahraniční pracovník pracoval za stejných mzdových a pracovních a sociálních podmínek jako naši kmenoví zaměstnanci.
Hlavní otázkou příštího roku bude podle Josefa Středuly i kolektivní vyjednávání, kdy lze předpokládat, že zaměstnavatelé budou i nadále předkládat různé argumenty, že nemohou navyšovat mzdy či zlepšovat pracovní a sociální prostředí zaměstnanců.
K úkolům činnosti ČMKOS v roce 2016 vystoupil místopředseda ČMKOS Vít Samek. Věnoval se mj. otázkám bezpečnosti práce, sociálním otázkám, co by měly řešit odbory ve vztahu k vládě a zaměstnavatelům, trhu práce apod. K vývoji české ekonomiky v roce 2016 promluvil hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann, který srovnával odhady makroekonomického oddělení ČMKOS a ministerstva financí a ČNB, která odhaduje růst české ekonomiky ve výší 1,9 %. Podle Martina Fassmanna tento její „optimistický“ výhled je dán tím, že takto chce zdůvodnit svojí opatření ke snížení hodnoty české koruny. Poté se znovu ujal slova Vít Samek, který hovořil o aktuální situaci na našem trhu práce. Ocenil, že současná vláda se snaží dát Úřadu práce ČR jeho původní poslání, proč tato instituce vůbec vznikla, to je nabízet nezaměstnaných nové pracovní příležitosti, což bylo značně utlumeno za bývalé Nečasovy vlády. Věnoval se i dalším otázkám, např. i problematice agenturního zaměstnávání. V diskusi na toto téma zaznělo, že máme o 100.000 nezaměstnaných více, než tomu bylo před krizí v roce 2008. Největším problémem je otázka zaměstnávání lidí nad 50 let jejich věku.
Ve zprávě o stavu členské základny k 30. červnu 2015, kterou přednesla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, bylo mj. uvedeno, že meziročně od června 2014 do června 2015 bylo přijato 11.068 nových členů ČMKOS a vzniklo 106 nových základních organizací odborů. V diskusi k tomuto bodu jednání byl jednotlivými členy Sněmu ČMKOS tento fakt oceněn s tím, že bylo vyzdviženo i pět odborových svazů, které zaznamenaly nárůst členské základny. Účastníci diskuse rovněž konstatovali, že u podstatné části odborových svazů došlo k minimálnímu úbytku členů.
V diskusi na téma kolektivního vyjednávání vystoupil i předseda OS Stavba ČR Stanislav Antoniv, který poukázal na potřebu odborů dál vyjednávat na úrovni Kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS), které stanoví konkrétní minimální podmínky pro celé odvětví hospodářství, a které jsou závazné i pro podniky, v nichž nejsou odbory. Ocenil sociálního partnera, tj. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, s nímž se Odborový svaz Stavba ČR chystá v příštím roce uzavřít KSVS, a to na období od 1. dubna 2016 do 31. března 2019. V této souvislosti poukázal na fakt, že od řady předsedů odborových svazů slyšel, že některé zaměstnavatelské svazy se snaží uzavírání KSVS odbourat se zdůvodněním, že by se mělo kolektivní vyjednávání ponechat pouze na podnikové úrovni. Stanislav Antoniv zdůraznil, že odbory by se této otázce měly více věnovat i při jednáních tripartity. Odměnou za jeho slova byl potlesk celého sálu.
Svoje dojmy z jednání 3. Sněmu ČMKOS pro webové stránky OS Stavba ČR poté shrnul předseda ZO OS Stavba HOCHTIEF CZ Petr Janoušek, který je členem Předsednictva OS Stavba ČR a za náš odborový svaz i členem Sněmu ČMKOS. Při svém zamyšlení nad průběhem sněmu zdůraznil, že předseda ČMKOS Josef Středula má naprostou pravdu, když vyzdvihl význam akce „Konec levné práce v ČR“ v tom smyslu, že napomohla dát dohromady řadu lidí u nás, kteří začali přemýšlet o argumentech ČMKOS, které byly na této akci veřejnosti sděleny. „To je velké plus. Každý malinký kamínek do mozaiky úspěchů, to jenom napomůže dalším lidem, aby se do toho dali i oni,“ řekl Petr Janoušek. Zároveň dodal „My nechceme nic nepoctivého, my chceme jen za poctivou práci důstojnou mzdu. Pokud jde o důstojné ocenění naší práce, jsme na ´ocasu´ Evropy a neměli bychom si to nechat líbit.“
Pokud jde o kolektivní vyjednávání, kdy zaměstnavatelé vystupují proti uzavírání KSVS, Petr Janoušek konstatoval, že KSVS by měla dát základní hranici toho, jak se v daném odvětví budou chovat zaměstnavatelé i zaměstnanci. Ti zaměstnavatelé, kteří jsou proti KSVS jsou takto sami proti sobě, protože v těch odvětvích, kde se je v poslední době nepodařilo uzavřít, dojde nakonec k tomu, že si lidé řeknou, že nemají nad sebou žádné mantinely chování a jednání, a na základě takové akce jako byla „Konec levné práce v ČR“ to v nich vzbudí pocity, že nemají co ztratit a probudí to v nich sílu si jít říci o to, co jim náleží.
Na moji otázku, co říká argumentaci představitelů zaměstnavatelských a podnikatelských svazů o tom, že když bude schváleno proplácení karenční doby zaměstnancům za první tři nemoci, že jim začne řada podnikatelů vystupovat z jejich svazů, odpověděl Petr Janoušek, že je to ze strany představitelů zaměstnavatelských svazů jen rétorická záležitost. Je to v podstatě jen vydírání šéfů těchto svazů vůči odborům, protože každý podnikatel, který vstupuje do některého z těchto svazů, ví, proč tam vstupuje. Očekává více kontaktů, více možností, jak získat zakázky apod. Umí si spočítat, co je pro něho výhodnější. Nejde jen o karenční dobu, což na sněmu zaznělo, ale i o vlastní kolektivní vyjednávání. Odbory by na to měly umět reagovat a tuto falešnou rétoriku představitelů zaměstnavatelských svazů odmítnout. Vždyť zaměstnavatelé tvrdí, že dobří zaměstnanci jsou páteří firmy. Když ti špatní podnikatelé skončí, jejich zaměstnanci přejdou jinam, k těm lepším firmám, kde budou mít i lepší podmínky.
V závěru svého příspěvku na web OS Stavba ČR Petr Janoušek připomněl, jak se s blížícími volbami na podzim příštího roku, a s blížícím se koncem volebního období této vládní koalice, některé věci, co navrhují odboráři, či dokonce věci, které jsou ve vládním koaličním prohlášení, nyní hůře prosazují. Zejména se v tomto smyslu nejvíce projevuje vicepremiér Andrej Babiš, předseda hnutí Ano, který nedávno prohlásil, že kdyby některá ustanovení koaliční smlouvy viděl z pohledu dneška, tak by na ně nepřistoupil.
Samozřejmě, že s tímto nastíněným časovým vývojem situace musíme počítat, že se možnost prosadit naše požadavky zpomalí. Ale, jako odbory si musíme v současnosti uvědomit, že zde nemáme jen vývoj politické situace v naší zemi, ale že díky migrační vlně se nás dotýká vše, co se děje v Evropě. Nelze v této chvíli jednoznačně říci, jak tuto situaci řešit, ale měli bychom si dát pozor, aby některé laciné politické subjekty ve volebních kampaních této situace nezneužily k vytváření psychózy strachu mezi lidmi, neboť by to mohlo velmi negativně ovlivnit výsledky voleb a potom bychom se divili všichni, dodal závěrem Petr Janoušek.
