Evropská komise dne 7.6.2016 představila akční plán, jímž chce členské státy podpořit při integraci příslušníků třetích zemí, a zvýšit tak hospodářský a sociální přínos těchto osob pro EU. Předkládá rovněž právní návrh reformy pravidel pro vysoce kvalifikované migranty přicházející za prací do EU, který evropským podnikům usnadní získávání kvalifikovaných a talentovaných lidí z celého světa. Tyto iniciativy navazují na politické směry předsedy Junckera, které označily legální migraci za prioritu stávající Komise.
„Chceme-li migraci dlouhodobě zvládat, musíme již nyní, v zájmu nás všech, začít s investicemi. Včasná a účinná integrace příslušníků třetích zemí je cestou k posílení soudržnosti naší společnosti a klíčem k tomu, aby se migrace stala přínosem pro naše hospodářství,“ uvedl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos. „Současně musíme své systémy lépe uzpůsobit pro budoucí řešení nedostatků pracovních sil a dovedností. Přepracovaný systém modrých karet EU pro vysoce kvalifikované příslušníky třetích zemí usnadní a zatraktivní práci v EU, a tím také posílí nás hospodářský růst.“
Akční plán EU týkající se integrace
Dnešní akční plán stanoví společný rámec politiky a podpůrná opatření, která by členským státům měla pomoci při dalším rozvíjení a posilování jejich vnitrostátních integračních politik pro státní příslušníky třetích zemí. Pokud jde o integraci, stojí na prvním místě členské státy se svými opatřeními na celostátní, regionální a místní úrovni. Akční plán stanoví konkrétní kroky politické, organizační a finanční pomoci, jež má být na podporu jejich úsilí poskytnuta ze strany EU.
Klíčem k budoucí prosperitě a soudržnosti evropských společností je zajistit, aby příslušníci třetích zemí mohli být svým hostitelským komunitám hospodářským i sociálním přínosem. Ze studie, kterou dnes zveřejnily útvary Komise, vyplývá, že státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou dobře a rychle integrováni, mohou přispět k efektivnějšímu fungování trhu práce, napomoci řešení demografických problémů a zlepšit fiskální udržitelnost. Hrozí, že cena za neintegraci bude vyšší než náklady na investice do integračních politik.
Přes úsilí ze strany členských států jsou migranti a uprchlíci ze třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU, nadále vystaveni zvýšenému riziku chudoby a sociálního vyloučení.
Integrační politiky jsou sice nadále do značné míry v kompetenci jednotlivých zemí, řada členských států EU se v současnosti ocitá před podobnými problémy, a proto lze na úrovni EU přispět k jejich řešení prostřednictvím strukturální a finanční podpory.
Navrhované kroky se týkají klíčových oblastí, jako jsou: integrační opatření před odjezdem a před příjezdem, zejména v případě osob, které jsou přesídlovány a u nichž je zřejmé, že potřebují mezinárodní ochranu; vzdělávání, zaměstnanost a odborné vzdělávání; přístup k základním službám a aktivní účast a sociální začlenění. Strategičtější a koordinovanější přístup se navrhuje, i pokud jde o využívání prostředků EU na podporu vnitrostátních integračních opatření.
Komise také v rámci nové agendy dovedností pro Evropu podpoří integraci na trhu práce různými nástroji pro zvýšení kvalifikace migrantů a uznání a využití kvalifikací, kterými již disponují.
Opatření na podporu integrace příslušníků ze třetích zemí nemusí a ani by neměla být na úkor opatření ve prospěch ostatních ohrožených či znevýhodněných skupin nebo menšin.
Jak přilákat vysoce kvalifikované migranty: reforma směrnice EU o systému modrých karet
Dosavadní systém modrých karet EU, přijatý v roce 2009, se ukázal jako nedostatečný a neatraktivní. Využití systému EU stojí v cestě restriktivní podmínky přijímání a existence paralelních pravidel, podmínek a postupů na úrovni jednotlivých států. Pouze 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU, což znamená, že kvalifikovaní pracovníci volí jiné destinace, které s EU hospodářsky soutěží.
Dnešní návrh chce stávající systém pravidel přepracovat tak, aby se zlepšila schopnost EU přilákat vysoce kvalifikované státní příslušníky třetích zemí a jejich zájem udržet. Demografické trendy totiž naznačují, že i s rozvojem pracovních sil EU dle cílů agendy pro dovednosti bude v budoucnosti zapotřebí přilákat další talenty.
- Nový návrh zavádí jednotný systém pro celou EU, který nahradí paralelní systémy jednotlivých členských států. Pro účely zaměstnání vyžadujících vysokou kvalifikaci tak vyjasňuje pravidla pro žadatele i zaměstnavatele a zvyšuje viditelnost a efektivnost celého systému.
- Posiluje mobilitu v rámci EU, neboť usnadní postupy, které umožní držitelům modré karty krátké služební cesty o délce do 90 dnů na území členských států, které systém modrých karet používají.
- Vytváří pružný rámec pro snížení výše mzdy, v jehož rámci mohou členské státy tuto výši přizpůsobovat situaci na svém trhu práce. Zajišťuje také vhodnější podmínky pro čerstvé absolventy a pro pracovníky z třetích zemí v oblastech, kde vládne nedostatek pracovních sil.
- Nový systém umožňuje žádat o modrou kartu i vysoce kvalifikovaným osobám požívajícím mezinárodní ochrany.
- Návrh posiluje práva držitele modré karty (umožňuje mu rychleji získat dlouhodobé povolení k pobytu, jakož i okamžitý a pružnější přístup na trh práce) i příslušníků jeho rodiny (umožňuje jim, aby do EU přijeli současně s držitelem modré karty), což by mělo EU zatraktivnit pro vysoce kvalifikované pracovní síly, které naše ekonomika potřebuje.
Nový systém modrých karet by měl díky přírůstku vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří do EU přijdou za prací, generovat pozitivní roční hospodářský dopad ve výši mezi 1,4 miliardy EUR až 6,2 miliardy EUR. Členské státy budou pak v souladu se Smlouvou nadále odpovídat za rozhodnutí o počtech příslušníků třetích zemí hledajících práci, které na své území přijmou. Mohou rovněž provést test trhu práce, pokud v rámci tohoto trhu dojde k vážným narušením, např. vysoké úrovni nezaměstnanosti v daném povolání nebo odvětví, a to i v části jejich území.
Spojené království, Irsko a Dánsko se na přijímání této směrnice nepodílejí a není pro ně závazná, ani použitelná.
Souvislosti
Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí: Odpovědnost za záležitosti v oblasti integrace spočívá sice primárně v rukou členských států, EU ale zavedla opatření, aby členským státům pomohla v jejich úsilí o podporu integrace státních příslušníků třetích zemí. Zahrnuje to specializované finanční prostředky a nástroje na řešení hospodářské a sociální soudržnosti v jednotlivých členských státech. Dnešní akční plán je součástí souboru opatření uvedených v evropském programu pro migraci a sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016.
Reforma směrnice EU o systému modrých karet: V dubnu 2014 představil Jean-Claude Juncker v rámci své volební kampaně plán v oblasti migrace o pěti bodech, jehož součástí byla výzva pro Evropu, aby ukázala více politického odhodlání, pokud jde o legální migraci. Předseda Juncker ve svých politických směrech oznámil svůj záměr prosazovat novou evropskou politiku legální migrace, která může vyřešit nedostatek pracovníků s určitými dovednostmi a přilákat talenty, čímž přispěje k řešení demografických problémů EU. Součástí této politiky je i revize modré karty EU.
EU již pociťuje výrazný strukturální nedostatek kvalifikovaných sil v určitých odvětvích. To může bránit růstu, produktivitě a inovacím v EU (např. v oblastech zdravotní péče, informačních a komunikačních technologií a inženýrství). Vlivem strukturálních změn ekonomik EU se bude i v budoucnu nadále zvyšovat poptávka pro kvalifikovaných pracovních silách, které nejsou na trhu práce okamžitě k dispozici, čímž dále poroste nedostatek kvalifikací, který nelze vyřešit s využitím stávající pracovní síly EU. Počet vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí, kteří v současnosti přicházejí do 25 členských států EU uplatňujících systém modrých karet, zdaleka nestačí k tomu, aby tento nedostatek pracovních sil a kvalifikací vyřešil, a to i přes úsilí zlepšit kvalifikace občanů EU v rámci nové agendy dovedností. Spojené království, Irsko a Dánsko směrnici o systému modrých karet neprovádějí.
