Evropská komise dnes navrhla principy, podle nichž by členské země Evropské unie měly jednotně stanovovat „odpovídající“ minimální mzdy svých obyvatel. Unijní exekutiva chce, aby státy snížily rozdíly mezi nejnižšími a průměrnými příjmy, konkrétní závaznou hranici však neupřesnila.
Hladinu minimální mzdy by měly státy určovat podle své hospodářské situace tak, aby motivovala lidi k práci a zmenšila dopady současné krize na nejchudší.
„Lidé, kteří mají práci, by se neměli strachovat, zda zabezpečí své základní potřeby. Minimální mzdy musí být schopny reagovat na růst ostatních mezd z minulých desetiletí,“ prohlásil eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Nicolas Schmit. Téměř desetina pracujících v Evropě se podle něho potýká s chudobou, což by dnes navržená směrnice měla změnit.
Stejná kritéria, ale různé úrovně mezd
Plán Komise nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou Unii, ale navrhuje postup, jak by jednotlivé země měly dospět k její dostatečné výši. Státy by měly mimo jiné změnit často nejasná kritéria jejího výpočtu, pravidelně je aktualizovat podle ekonomického vývoje nebo omezit výjimky, pro něž minimální mzda neplatí.
Návrh ale naráží na kritiku zaměstnavatelů. „Chceme spravedlivé mzdy nastavené národními sociální partnery, nikoli politicky zmanipulované minimální mzdy,“ prohlásil ředitel evropského sdružení podnikatelů BusinessEurope Markus J. Beyrer. „Komise navrhuje legislativní monstrum,“ uvedl.
S kritikou zaměstnavatelů souhlasí i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, Renew). „Dnešní návrh Evropské komise sjednotit stanovování minimální mzdy v EU není cesta správným směrem, naopak to může vést k ještě větším propastem mezi členskými státy,“ uvedla europoslankyně.
„Česká republika může v takovém případě zapomenout na to, že se jí někdy podaří dohnat bohatší Německo nebo jiné západoevropské země. Představa si, že lze odstranit ekonomické rozdíly mezi státy přes noc, je naivní a Evropská komise by si to měla uvědomit,“ dodala.
Severské státy s rámcem nesouhlasí
EU sladění podmínek minimální mzdy plánuje dlouhodobě, naráží však na odpor části států, které sázejí na kolektivní vyjednávání a žádnou úředně stanovenou nejnižší mzdu nemají. Mezi tyto země vedle severských členů EU patří Itálie či Rakousko. Návrh Komise je ke změně přístupu nenutí, také ony by však měly více přiblížit nejnižší vyjednané mzdy průměru.
Zbylých 21 zemí EU včetně Česka pravidla pro minimální mzdu má, podle Komise však ne vždy zajišťují její dostatečnou výši. Pokud Komisí navrženou směrnici schválí členské státy a Evropský parlament, budou jí členské státy muset svá pravidla přizpůsobit.
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/komise-navrhla-ramec-pro-evropskou-minimalni-mzdu-zamestnavatele-navrh-kritizuji/
