Odborový svaz KOVO nabízí všem základním organizacím a sdružením členů možnost účasti v odvětvových sekcích, které jsou budovány výlučně na odvětvovém principu.
Jejich posláním je především činnost při kolektivním vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS), přenos informací v rámci odvětví a komunikace se zaměstnavatelskými svazy a sdruženími zaměstnavatelů. Zastřešující funkci nad odvětvovými sekcemi vykonává úsek odborové politiky OS KOVO, za který odpovídá místopředseda OS KOVO Libor Dvořák.
Zaměstnavatelské svazy uzavírat KSVS nechtějí
Kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou v ekonomicky vyspělých zemích, jako je například Německo, Rakousko nebo severské země, běžným nástrojem sociálního
dialogu. U nás se mnozí zaměstnavatelé uzavření KSVS brání.
„V OS KOVO působí v současné době šest odvětvových sekcí OS KOVO, a to pro oblast automobilového průmyslu, leteckého průmyslu, elektrotechnického průmyslu a dále pro oblast ocelářství a metalurgie. Sekce učňovských zařízení
a středních odborných škol působí v oblasti školství. KSVS pro následující období
se OS KOVO podařilo uzavřít pro odvětví leteckého průmyslu s Asociací leteckých
a kosmických výrobců a pro odvětví elektrotechnického průmyslu s Elektrotechnickou asociací ČR. S uvedenými zaměstnavatelskými svazy se daří vést úspěšný sociální dialog. Při kolektivním vyjednávání se jasně uplatnily výhody členství základních organizací v odvětvových sekcích, kdy jejich členové díky dobré informovanosti o jednotlivých společnostech mohli připravit kvalitní podklady pro KSVS a nastavit minimální standardy smlouvy tak, aby byly pro druhou stranu přijatelné,“ říká místopředseda OS KOVO Libor Dvořák.
Zklamáním pro odboráře je vývoj jednání se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP), které vyjednávat odmítá s tvrzením, že není zaměstnavatelským svazem a nemá mandát smlouvu uzavírat. Vyjednávání zamrzla na žalobě, kterou AutoSAP vzneslo proti Ministerstvu práce a sociálních věcí, které předtím jeho námitky neuznalo a určilo mu dál vyjednávat.
„Se Sdružením automobilového průmyslu jsme otevřeli kolektivní vyjednávání v roce 2015. Neúspěšná jednání dospěla až k bodu, kdy bylo nutné přizvat zprostředkovatele, na jehož výběru jsme se neshodli, nakonec kauza skončila u soudu, zatím bez výsledku. Bohužel někteří zaměstnavatelé sdružení v AutoSAP jasně a natvrdo říkají, že se nebudou k ničemu zavazovat a KSVS neuzavřou,“ popisuje náročná vyjednávání místopředseda Dvořák.
Požadavky odborů firmy neohrozí
Účast zaměstnavatelů ve svazech není v České republice povinná. Zaměstnavatel,
který není členem svazu, nemusí dodržovat podmínky dojednané v KSVS. Zaměstnavatelské svazy často argumentují tím, že pokud by přistoupily na uzavření KSVS, členové by ze svazu vystoupili.
„Problém je, že zaměstnavatelské svazy se dost brání a nechtějí se zavazovat za
celá odvětví, na rozdíl od Rakouska a Německa, kde je to běžná praxe. Snažíme
se sbírat zkušenosti od sousedů. V Německu uzavírají smlouvy v rámci sektorů
nebo území, ale ani u nich není účast ve svazech pro zaměstnavatele povinná.
V Rakousku je účast daná zákonem, zaměstnavatel ve svazu musí být a ctít
sektorové kolektivní smlouvy, ale pracovněprávní legislativa se tam teď mění
a tlaky vlády na odbory jsou velké. U nás je jiný princip, v Rakousku a Německu
se vyjednává maximum, kterým by se pak měli zaměstnavatelé řídit, v České republice jde o nastavení minimálních standardů v rámci odvětví tak, aby všechny základní odborové organizace měly zaručené větší minimum, než stanovuje zákoník práce, a to platí i pro ty firmy, které na tom jsou ekonomicky nejhůře. I v průběhu kampaně Konec levné práce ale deklarujeme, že ke stanovení minimálních standardů přistupujeme individuálně, podle toho, jak se každé konkrétní firmě daří. Podle ekonomické analýzy jednáme o zvýšení mezd tak, aby nedošlo k ohrožení firmy nebo snižování zaměstnanosti. Ještě se u nás nestalo, že by nějakou firmu požadavky odborů ekonomicky zruinovaly, a myslím, že za odpovědný přístup českých odborů by zaměstnavatelé měli být vděční,“ vysvětluje přístup odborů místopředseda Dvořák.
Kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou zaměstnavateli v České republice často
mylně chápány jako obtížný a zbytečný závazek vůči zaměstnancům, ale z uzavření KSVS pramení výhody i pro zaměstnavatele.
„Některé nadnárodní společnosti nebo firmy se zahraničními vlastníky berou uzavření KSVS jako prestižní záležitost. Tímto způsobem vystupuje například
Elektrotechnická asociace České republiky. Jsou země, kde se hledí na to, zda je firma schopna vést sociální dialog. Pokud chce podnik uspět na zahraničním trhu, je pro něj důležité při jednání s obchodními partnery prokázat uzavřenou KSVS. Mnoho firem využívá některé státní dotace a pro jejich získání je vedení sociálního dialogu výhodou. Přál bych si, aby zaměstnavatelé konečně pochopili, že sociální dialog do třetího tisíciletí patří a divoká devadesátá léta, kdy odbory a mnohdy i zaměstnanci byli bráni jako přítěž, jsou už za námi. Odbory dlouhodobě přistupují k sociálnímu dialogu rozumně a objektivně, teď je řada na zaměstnavatelích,“ uzavírá zamyšlení nad problematikou KSVS místopředseda OS KOVO Libor Dvořák.
