Již od počátku 90. let minulého století existuje sociální dialog mezi Svazem podnikatelů ve stavebnictví a OS Stavba ČR. Od roku 1992, tedy 25 let, jsou uzavírány a podepisovány odvětvové kolektivní smlouvy pro obor českého stavebnictví.
Tato skutečnost je báječnost příležitostí si o jeho významu pohovořit s předsedou a místopředsedou OS Stavba ČR Milanem Vomelou a Pavlem Zítkem. V následujícím článku uvádíme jejich nejzávažnější myšlenky, kterými okomentovali úspěšný sociální dialog, potažmo význam odvětvového a podnikového kolektivního vyjednávání mezi oběma sociálními partnery.
Nejvýznamnější forma sociálního dialogu
„Kolektivní vyjednávání mezi OS Stavba ČR a SPS v ČR považujeme za nejvýznamnější formu sociálního dialogu. Pozitivním faktem je, že se daří uzavírat nepřetržitě po dobu 25 let od r. 1992 Kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS), což se podařilo v málokterém odvětví v České republice. Svědčí to mimo jiné o stabilitě vztahů mezi oběma sociálními partnery,“ řekl nám úvodem Milan Vomela. „Jsme toho názoru, že zaměstnanci, kteří svojí prací fakticky vytvářejí hmatatelné hodnoty a zisk pro akcionáře zaměstnavatelských firem, mají zcela logicky právo požadovat patřičné důstojné finanční ohodnocení, jakož i solidní úroveň pracovněprávních vztahů. Zásadní právní dokument v tomto směru představuje KSVS, na kterou navazují podnikové kolektivní smlouvy,“ dále uvedl Milan Vomela. Pavel Zítko ho vzápětí doplnil, že „jako zástupci zaměstnanců jsme jednoznačně toho názoru, že tato smlouva by neměla být pouhou ´vzorovou podnikovou kolektivní smlouvou´, nýbrž svým pojetím a obsahem má být ´plnohodnotným´ smluvním dokumentem a zajišťovat solidní pracovněprávní standardy celého odvětví stavebnictví. Jen taková kolektivní smlouva může mít podstatný význam pro pracovněprávní vztahy v odvětví,“ konstatoval místopředseda odborového svazu.
Slušný zaměstnanec potřebuje slušného zaměstnavatele
Oba představitelé odborového svazu poté konstatovali, že vycházejí z pragmatické úvahy, že „slušný zaměstnanec potřebuje slušného zaměstnavatele a naopak“, a že pokud existuje oboustranná vůle sociálních partnerů, shoda ve formě kompromisního řešení se prostě najde. Ve své podstatě by měly mít obě strany, tj. zaměstnavatelé i zaměstnanci, stejnou platformu, shodný zájem v tom, aby byly zakázky = práce = odměna za práci = zisk.
Milan Vomela k tomu ale zároveň dodal, že ne vždy je průběh kolektivního vyjednávání ideální a tak v nemálo případech musela nastoupit tzv. "vyšší autorita", což v praxi znamená, že se sejdou nejvyšší představitelé obou smluvních sociálních partnerů a společně prodiskutují všechna pro i proti u rozdílných stanovisek a s konečnou platností rozhodnou. „Je to logickým vyústěním dialogu, neboť politickou odpovědnost vždy nesou nejvyšší představitelé obou svazů. Přičemž oba sociální partneři v odvětví stavebnictví jsou si vědomi nezbytnosti vedení sociálního dialogu s cílem zachovat i v současných ne zrovna ideálních podmínkách odvětví sociální smír,“ prohlásil Milan Vomela.
Chybí zpětná vazba od malých podniků a firem
Pavel Zítko v této souvislosti upozornil, že v praxi zatím chybí odpovídající výraznější zpětná vazba od těch subjektů, na které je KSVS rozšiřována. Jedná se zejména o menší stavební firmy, které nejsou členy Svazu podnikatelů ve stavebnictví, a firmy, kde nepůsobí odborová organizace. „Bohužel v současné době stále nejsou vyvinuty dostatečně efektivní informační nástroje pro monitoring situace v uvedeném okruhu subjektů s možností následného postupu v případě porušování ustanovení KSVS,“ uvedl Pavel Zítko. Podle něho jsou odbory přesvědčeny, že společným postupem sociálních partnerů by měla být vytvořena informační platforma pro dotčené subjekty, na základě které bude možné tento stav změnit.
Společný postup obou partnerů v tripartitě
Milan Vomela dále uvedl, že pozitivním příkladem tohoto sociálního dialogu je i společný postup obou sociálních partnerů směrem k příslušným orgánům státní moci (Parlament ČR, Vláda ČR) ve snaze přimět současnou vládní koalici ke zrychlení legislativního procesu, ale zejména ke zjednodušení přípravných fází k zahájení velkých staveb, neboť nedostatečně propracovaná legislativa je hlavní příčinou současného zpomalení výstavby silnic a dálnic u nás. Proto oba sociální partneři mají zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody ČR (tripartitě) a v jejích pracovních týmech (Pro hospodářskou politiku RHSD ČR, Pro místní rozvoj a fondy EU). Dále v Radě vlády pro stavebnictví ČR a jejích pracovních skupinách a v samostatném výboru Stavebnictví 4.0. „I když je cítit výrazný posun v otázce pochopení známé skutečnosti o multiplikačním efektu tohoto, do nedávné doby jednoho z mála fungujících, odvětví české ekonomiky, neboť vláda na konkrétní návrhy a argumenty reaguje, i když z pohledu stavbařů nedostatečně rychle. Toto všechno v širším měřítku spolu bezprostředně souvisí a ovlivňuje kolektivní vyjednávání KSVS i podnikových kolektivních smluv v odvětví,“ dodal Milan Vomela.
Oboustranný dialog vedení SPS a OS Stavba ČR
Důkazem kvalitního sociálního dialogu ve stavebnictví je i to, že se pravidelně schází (minimálně jednou ročně) Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Předsednictvo OS Stavba ČR, kdy během tohoto velmi významného setkání společně hodnotí situaci ve stavebnictví a průběh vzájemného sociálního dialogu, ať již na odvětvové, či podnikové úrovni. Naposledy se toto setkání se uskutečnilo 27. dubna 2017, kdy obě strany prodiskutovaly všechny potřebné otázky dalšího společného postupu v tripartitě a zásady, či principy, odvětvového sociálního dialogu v následujícím kolektivním vyjednávání pro rok 2018.
Podstata kolektivního vyjednávání
Podle Milana Vomely nejdůležitější oblastí při kolektivním vyjednávání jsou zcela logicky minimální mzdové tarify. To platí jak pro vyjednávání v odvětví v rámci KSVS, tak i v rámci podnikových kolektivních smluv. „Jedná se o jedno z nejdůležitějších smluvních ujednání v kolektivních smlouvách a také o mnohdy nejproblematičtější z hlediska samotného procesu kolektivního vyjednávání. Zvláště v období současné neutěšené situace ve stavebnictví je problematika odměny za práci určitou praktickou zkouškou obou sociálních partnerů z hlediska hodnoty bipartitního sociálního dialogu a snahy obou sociálních partnerů zachovat existující sociální smír,“ konstatoval Milan Vomela.
Pavel Zítko k tomu dodal, že kromě uzavírání KSVS se stavebními podnikateli se v rámci OS Stavba ČR každoročně uzavírá kolem 130 podnikových kolektivních smluv. „Ty pokrývají svou závazností většinu členů našeho svazu. Jen ve výjimečných případech, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, dojde k takovým rozporům, že nakonec není podepsána kolektivní smlouva. Kolektivní smlouvy zaručují členům celou řadu benefitů a zejména zajišťují mzdový růst. Výdělky zaměstnanců ve firmách, kde působí OS Stavba ČR, jsou tak výrazně vyšší, než je celostátní průměrná mzda ve stavebnictví. Za to patří velké poděkování všem funkcionářům a vyjednavačům jednotlivých odborových organizací v rámci OS,“ zdůraznil Pavel Zítko.
Výrazné navýšení minimálních mzdových tarifů
V 1. čtvrtletí loňského roku byla mezi OS Stavba ČR a Svazem podnikatelů ve stavebnictví uzavřena nová Kolektivní smlouva vyššího stupně, která platí od 1. dubna 1016 do 31. března 2019. Od počátku letošního probíhalo mezi oběma partnery kolektivní vyjednávání o přijetí Dodatku č. 1 KSVS, který by měl platit na období od 1. dubna 2016 do 31. března 2018. V této souvislosti Milan Vomela a Pavel Zítko zdůraznili, že součástí KSVS jsou samozřejmě i minimální mzdové tarify a zařazování zaměstnanců. Podle nich lze v této věci vždy očekávat výrazně odlišné postoje. Příslušná část KSVS se dosud vždy uzavírala formou Dodatků zpravidla na dobu jednoho roku v rámci platnosti příslušné KSVS. V uplynulých letech se tato problematika třikrát řešila za pomoci zprostředkovatele. Je však jednoznačně pozitivní skutečností, že i přes rozdílné postoje obou smluvních partnerů bylo nakonec vždy přijato oboustranně přijatelné kompromisní řešení, minimální mzdové tarify tak byly v rámci odvětví stavebnictví sjednány v rozsahu nad platnými vládními tarify včetně minimální mzdy, což alespoň v nezbytném rozsahu zajišťuje solidní mzdový základ v odvětví. Zároveň lze konstatovat, že Dodatek č. 1 pro rok 2017 byl podepsán smluvními stranami dne 29. března 2017. Výsledkem je, že od 1. dubna 2017 se minimální mzdové tarify v hodinové mzdě navyšují v průměru o 6,3 %, v měsíční mzdě jde o průměrné navýšení o 6,7 %.
K tomuto výsledku stavební odbory došly i díky tomu, že se minimální mzdové tarify ve stavebnictví navyšovaly od roku 2008, kdy se stavebnictví propadlo do krize, jen minimálně a nyní se více přiblížily k současným reálným mzdám ve firmách. Milan Vomela a Pavel Zítko zároveň podtrhli, že významně k tomu pomohlo i vládou schválené navýšení minimální mzdy. Mimochodem, pro odboráře ve stavebnictví, a také i v silničním hospodářství, jde o výrazné navýšení mzdových tarifů. To je velmi pozitivní výsledek, a to i přesto, že kvůli potížím ve stavebnictví v roce 2016, oproti roku 2015, se stavební podnikatelé a odbory dohodli, že příplatek za práce přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu se mění z loňských 40 % průměrného výdělku na 35 % v letošním roce.
Žádost o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 KSVS pro celé stavebnictví
Jestliže obě strany uzavírají KSVS, která platí pro celé odvětví stavebnictví, tak velmi důležitým výsledkem kvalitního sociálního dialogu ve stavebnictví je i fakt, že při uzavření Dodatku č. 1 KSVS obě smluvní strany podepsaly i společnou žádost o rozšíření závaznosti dodatku na další subjekty působící v tomto oboru. „Výsledek vyjednávání nepovažujeme za vítězství odborového svazu, ale za vítězství odvětví. Vysíláme tím jasný signál veřejnosti, zaměstnancům i rodičům a žákům škol, že pracovat ve stavebnictví se vyplatí a že naše odvětví má budoucnost. Pokud se bude odvětví dařit, pocítí to i zaměstnanci na slušných mzdových a pracovních podmínkách,“ uvedl Milan Vomela.
V této návaznosti Pavel Zítko dodal, že „osobně bych jako dlouholetý člen vyjednávacího týmu, a i jako jeho současný vedoucí, ještě velmi zdůraznil a ocenil profesionalitu tohoto týmu. Jeho složení je vyvážené jak z hlediska zastoupení jednotlivých složek odvětví stavebnictví, čili stavební výroby, stavebních hmot a těžby surovin, tak i z hlediska odborného zaměření. Výrazným pomocníkem a podporou tohoto týmu je i velmi dobře pracující komise kolektivního vyjednávání OS.“
Což potvrdil Milan Vomela, který tomu uvedl: „Chci poděkovat všem členům našeho vyjednávacího týmu a členům Komise kolektivního vyjednávání za jejich pragmatický a konstruktivní přístup při kolektivním vyjednávání“.
