Ve Sbírce zákonů pod č. 221/2015 Sb. byla vyhlášena novela zákona o účetnictví, která nabyla účinnost dnem 1. 1. 2016. Do zákona bylo znovu zavedeno jednoduché účetnictví.Původně bylo jednoduché účetnictví v zákonu zrušeno k 1. 1. 2004. Existoval však § 38a zákona, který umožňoval, aby některé účetní jednotky (za určitých podmínek) mohly i nadále vést jednoduché účetnictví. Mezi tyto výjimky patřily i odborové organizace.
Novela platná od roku 2016 zrušila výjimky, do zákona vrátila možnost vést jednoduché účetnictví s tím, že v zákoně stanovila podmínky, za kterých tento systém účtování lze používat.
Dle § 1f novely zákona o účetnictví může jednoduché účetnictví vést jenom určitý okruh účetních jednotek, jako jsou např. spolky, odborové organizace, církve apod., které současně musí splňovat určitá kritéria, a to:
- nejsou plátci daně z přidané hodnoty
- jejich celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhly 3 mil. Kč
- hodnota jejich majetku nepřesáhla 3 mil. Kč
Vymezené účetní jednotky při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní výše uvedená kritéria k rozvahovému dni prvního účetního období.
Přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, vede účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a novely, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu.
Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.
Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.
Bližší podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví upravuje § 13b novely zákona o účetnictví.
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, které měly povinnost vést i dle předchozí úpravy a kterými jsou:
1. Peněžní deník – zaznamenávají se v něm informace o peněžních prostředcích v hotovosti a na účtech, skutečné příjmy a výdaje v účetním období a průběžné položky (tj. převody mezi bankou a pokladnou a naopak).
2. Kniha pohledávek a kniha závazků – slouží k evidenci přijatých a vydaných faktur, odvodu na OS.
3. Pomocné knihy o ostatních složkách majetku – pokud pro ně odborová organizace má použití, tj. má finanční majetek, dlouhodobý majetek, zásoby, ceniny apod.
Povinností účetních jednotek, které účtují v jednoduchém účetnictví, je sestavovat přehledy, a to:
- přehled o majetku a závazcích
- přehled o příjmech a výdajích
Tyto přehledy musí účetní jednotka sestavit nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.
Jednoduché účetnictví neumožňuje účtovat v hospodářském roce, účetní období je tedy shodné s kalendářním rokem. Poslední den účetního období (rozvahový den) je tedy 31. 12. každého roku. Je to zároveň den, ke kterému se zpracovává účetní závěrka.
Účetní jednotky mají nadále povinnost dle § 29 a § 30 provádět ke konci účetního období inventarizaci majetku, tj. zjistit skutečný stav majetku. Majetkem jsou i finanční prostředky v hotovosti a na účtech, inventarizují se i knihy závazků a pohledávek a rovněž pomocné knihy. O provedené inventarizaci se udělá zápis, který se stává účetním záznamem a účetní jednotka má povinnost prokázat provedení inventarizace pod dobu 5 let po jejím provedení.
Zákon nadále řeší v § 31 odst. 2a - úschovu účetních záznamů – tj. účetní závěrky a výroční zprávy
- po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají
a účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy
- po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Novela zákona o účetnictví v upraveném § 37a zpřísnila výši pokut za správní delikty účetních jednotek. Pokutu ve výši 50 000 Kč lze obdržet za nedodržení § 8 odst. 2 (účetnictví musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a zaručující trvalost účetních záznamů) a § 31 (úschova účetních záznamů). Pokuta ve výši 100 000 Kč může být udělena za správní delikt, a to nedodržení vedení účetnictví od vzniku do zániku účetní jednotky (§ 4 odst. 1), dále za nesestavení přehledů v rozsahu a ve lhůtě (§ 13b odst. 3), dále pokud přehledy neobsahují všechny náležitosti dle § 18 odst. 3 (identifikace účetní jednotky) a za nesestavení přehledů ke dni stanoveném v § 19 odst. 1 a 2 (účetní závěrka).
Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis.
Odborové organizace jsou účetní jednotky, na které se plně vztahuje zákon o účetnictví. K problematice vedení účetnictví by měly přijmout směrnici, která v návaznosti na prováděcí předpis upraví povinnosti na vlastní podmínky.
