Rozhovor Haló novin s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou
Co v tomto roce doporučujete české vládě?
Samozřejmě oceňujeme, že se vládě podařilo nastartovat v loňském roce růst české ekonomiky. Ale podle nás je zapotřebí, aby se vláda věnovala také zajištění zaměstnanosti pro ty naše občany, kteří jsou již delší dobu v evidenci poboček úřadu práce. Jde o to, že když vláda ČR zakomponovala určité regulační prvky do plánu zaměstnanosti na rok 2015, tak by je měla zachovat i v plánu zaměstnanosti na rok 2016, potažmo na rok 2017. Zároveň požadujeme, aby se mzdy, které jsou u nás na chvostu EU, dostaly na solidní úroveň. I tuto otázku budeme v roce 2016 bedlivě sledovat.
Z řady dalších našich doporučení bych chtěl vyzdvihnout i fakt, že po vládě ČR chceme, aby svými ekonomickými opatřeními přispívala aktivněji k tvorbě dalších pracovních míst. Měla by podpořit především české subjekty na našem pracovním trhu. Sice víme, že to není tak jednoduché v souvislosti s pravidly Evropské unie, ale určitá řešení by vláda měla najít. Vždyť jde i o to, že po turbulenci, která může ve světové ekonomice kdykoliv nastat, může řada zahraničních firem, které se u nás v posledních 25 letech etablovaly, najednou dospět k názoru, že odejdou do jiných zemí, kde se jim, podle jejich názoru, bude podnikat lépe. Na tomto jejich obratu se může svým způsobem podílet i tlak odborů na zvýšení mezd našich zaměstnanců na úroveň solidních mezd v EU.
Rovněž nám jde i o to, abychom nebyli již subdodavateli, či dokonce subdodavateli subdodavatelů, zahraničních firem, které produkují s vysokou přidanou hodnotou. Naše firmy by se měly vrátit k tomu, aby vyvážely úspěšné investiční celky, jako tomu bylo v minulosti.
Jak si myslíte, že se váš tlak na zvýšení mezd projeví v kolektivním vyjednávání v tomto roce?
Pokud jde o kolektivní vyjednávání, máme jako odbory oprávněné sebevědomí. Někteří velcí zaměstnavatelé, respektive i střední a malí podnikatelé, neustále v médiích zdůrazňují, že situace není ještě zralá na vyšší růst mezd, ale statistika ukazuje něco jiného a konec konců i sami podnikatelé si v řadě případů stěžují, že nestačí plnit termíny zakázek, či dokonce je musejí odmítat, protože »nemají lidi«.
Samozřejmě, že se odlišná stanoviska zaměstnavatelů a odborů projevují v kolektivním vyjednávání, a to nejen v jednotlivých podnicích, ale i v celých odvětvích. Vidíme to například u řidičů hromadné dopravy. A nejde jen o mediálně zveřejněný nesouhlas odborářů v Královéhradeckém kraji proti vyhlášení výběrového řízení na nového dopravce, což by podle nich mělo za následek, že řidiči takto vybraného podniku by měli nízké mzdy po dobu deseti let. Obdobný problém s navýšením mezd mají řidiči i v ostatních krajích. Naším cílem je zvyšování mezd, a to i té minimální.
Premiér Bohuslav Sobotka před několika dny prohlásil, že by minimální mzda pro rok 2017 měla činit 11 000 Kč, ale v médiích se k tomu negativně vyjádřili někteří zaměstnavatelé…
Řekl bych, že tato vyjádření některých představitelů zaměstnavatelských a podnikatelských svazů jsou již takovým jejich koloritem, který je spíše určen jako sdělení jejich osobního názoru široké veřejnosti prostřednictvím médií. Ale když se podíváte do statistických údajů, které se týkají výše nezaměstnanosti u nás, zjistíte, že když se za současné vlády začala zvyšovat minimální mzda, tak se v ČR začala snižovat i nezaměstnanost a dostali jsme se do těch čísel nejnižší nezaměstnanosti v EU. Když lidé mají peníze, tak je dávají do oběhu, nakupují zboží, služby, což podporuje ekonomiku. Dá se říci, že se lidé po sedmi letech, kdy se nezvyšovala minimální mzda za bývalých pravicových vlád, dostali z určité deprese a jsou po této stránce spokojenější a více nakupují a utrácejí.
Ale minimální mzda v ČR je stále ještě hluboko pod standardy, které jsou v okolních státech. Dokonce jsme na tom hůře ve srovnání se sousedním Slovenskem, kde vláda zvyšuje minimální mzdu v ještě vyšším tempu než u nás, protože jejich dynamika ekonomického růstu je oproti nám mnohem vyšší.
Obecně je u nás známo, že majitelé řady firem uzavírají se svými zaměstnanci pracovní smlouvy ve výši minimální mzdy a další část výplaty dostanou tito zaměstnanci tzv. do ruky. Případně někteří majitelé firem uzavřou řádnou pracovní smlouvu jen s několika lidmi a ostatní zaměstnanci mají pouze dohodu o provedení práce na 300 hodin ročně. Co by s tím měly státní orgány dělat?
Odbory jsou ostře proti všem formám zneužívání pracovních vztahů, kdy řádné pracovní smlouvy jsou takto nahrazovány. Jde to na úkor trvalých pracovních poměrů. Podle nás to chce i účinnější postup státních orgánů proti těmto podvodným jednáním některých podnikatelů. Z řádné pracovní smlouvy je vidět, kolik si ten zaměstnanec za rok vydělá, kolik odvede na sociálním a zdravotním pojištění a kolik peněz mu půjde na jeho důchodový účet. A je to velmi důležité i pro celou českou ekonomiku, protože z takto odváděných peněz do státní kasy je vidět, co si může vláda dovolit při zajišťování dalšího rozvoje našeho hospodářství. Jde i o stabilizaci sociálního a zdravotního systému odvody zdravotním pojišťovnám.
Je to velmi důležitý úkol pro Státní úřad inspekce práce, ale i další státní instituce, které s těmito negativními úkazy ve své běžné činnosti přijdou do styku. Myslíme, že když se přijde na nějaké toto obcházení řádných pracovních poměrů, měl by být udělen co nejrychleji i trest, aby toto opatření mělo výchovný efekt na ostatní podnikatele.
Právě nápravě této situace může, podle našeho názoru, značně napomoci i elektronická evidence tržeb, o niž se v Poslanecké sněmovně svádí tak těžký zápas. Jestliže některý zaměstnavatel dá svému zaměstnanci minimální mzdu a poté do ruky hotové peníze, svědčí to o tom, že ve firmě existuje fond »černých peněz«, a to je vlastně příčinou, že tyto firmy de facto úspěšně konkurují firmám, které řádně odvádějí daně. Tedy je na státu, aby podnikl řadu opatření, aby se tento negativní jev začal úspěšně potlačovat! Jako odbory tomu budeme napomáhat.
Jak se díváte na využití zahraničních dělníků? Podnikatelé si myslí, že tím zaplní prázdná místa, když jim chybí šikovní řemeslníci.
Jsou různé pohledy, jak tuto situaci řešit. Například v sousedním Německu se domnívají, že příchodem lidí odjinud, tedy migrantů, se jim podaří tento problém odstranit, že jim tito lidé zaplní volná pracovní místa.
Ale v ČR je situace odlišná. Máme více než 450 000 nezaměstnaných. Četl jsem v médiích názory některých podnikatelů, že ČR by potřebovala 100 000 nových pracovníků ze zahraničí, především z Ukrajiny. Tito podnikatelé, kteří tyto názory veřejně šíří, nemají ani představu, co by takové množství lidí ze zahraničí udělalo v rámci jejich asimilace do naší společnosti. Zkrátka, takto vyslovená suma 100 000 zahraničních pracovníků je naprosto nereálná. Pokud jde o ty podnikatele, kteří nabízejí pět až deset tisíc volných pracovních míst pro migranty ve svých podnicích, tak i v tomto případě jde o protizákonnou záležitost. Jestliže by někdo dostal pracovní místo jenom proto, že je migrant, tak jde ve své podstatě o protizákonné jednání. Jestliže migrant dostane povolení pracovat u nás, je vlastně postaven na roveň k českému zaměstnanci.
Máme více než 450 000 nezaměstnaných, tak bychom měli v prvé řadě cílit na to, aby byli zaměstnáni lidé, kteří žijí oprávněně na území České republiky. Ti by měli tuto práci získat. V prvé řadě bychom měli vyhodnotit opatření, které chystá ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde například i o nabídku příspěvku na dojíždění do zaměstnání apod.
Někteří podnikatelé spekulují, že nabídnou zahraničním dělníkům práci za čtrnáct nebo patnáct tisíc korun se zdůvodněním, že to v ČR nikdo neobsadí. Jenže litera zákona říká, že toto místo musí být neobsazené třicet dní a teprve potom je možné je nabídnout pracovníkovi ze zahraničí. Ptám se, kde je úroveň personální práce v těchto podnicích, kterou takto prezentuje dotyčný podnikatel? To raději »koupí zajíce v pytli«? Dělá to na nás jenom dojem, že těmto podnikatelům jde spíše o to, aby zaměstnáváním zahraničních pracovníků snížili cenu práce u nás.
S tím jako odbory nesouhlasíme. Naším požadavkem je, aby zahraniční pracovníci měli stejnou výši mzdy a stejné pracovní a sociální podmínky jako kmenoví čeští zaměstnanci. Nesmíme připustit, aby někdo zneužíval zahraniční dělníky k deklasování ceny práce u nás!
