Je nezbytně nutné zvýšit počet personálu v nemocnicích a zlepšit jeho pracovní podmínky – takový byl závěr konference s názvem Nemocnice – dopady personální krize, kterou ve dnech 15. a 16. května 2019 v Praze pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR ve spolupráci s Nadací Friedricha Eberta.
Na konferenci se podrobně diskutovalo o pracovních podmínkách zaměstnanců nemocnic, o dopadu současné situace na pacienty a o možnostech zlepšení. Odborový svaz připomněl výsledky dotazníků, z nichž vychází, že zaměstnanci nemocnic jsou přetěžovaní a že kvůli tomu zvažují odchod ze svých pracovišť.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek seznámil s posledními daty, která sice potvrdila, že se zastavil úbytek sester, ale stále jich velké počty chybějí.
Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice upozornila na ohrožení zdravotníků syndromem vyhoření.
Manažerka kvality z Krajské nemocnice Liberec PhDr. Eva Nesládková, MBA, představila dobrou praxi ve snížení administrativní zátěže sester v liberecké nemocnici.
Advokát JUDr. Dominik Brůha, Ph.D., připomněl, co odbory dělají pro zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Mgr. Ing. Rudolf Hahn seznámil s činností úřadu a požádal, že je třeba, aby podávané podněty k šetření byly konkrétní.
Předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP Bc. Libuše Bělohlávková sdělila, jaké úkoly řeší Rada vlády pro BOZP.
Členka prezidia České asociace sester Mgr. Veronika Di Cara seznámila s výsledky projektu, který se zabývá souvislostmi vyplývajícími z počtu pacientů na jednu sestru. Zvýšení počtu pacientů na 1 sestru o jednoho pacienta je spojeno se 7% zvýšením možnosti úmrtí u pacientů po chirurgických zákrocích. 10% navýšení počtu sester s bakalářským vzděláním je spojeno se 7% snížením možnosti úmrtí chirurgického pacienta. Studie proběhla ve 300 nemocnicích v devíti zemích EU, účastnilo se 25 516 sester u lůžka a byla využita data od 422 730 opakovaných pacientů nad 50 let.
S názorem odborů na současnou situaci a s možnostmi jejího řešení seznámila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Aby z nemocnice neodcházeli další zaměstnanci, je nezbytné snížit množství přesčasové práce a odstranit přetěžování personálu, což znamená získat další zaměstnance všech profesí. Za stejně nezbytné odbory považují odstranění nerovnosti v odměňování zaměstnanců nemocnic podle toho, zda jsou příspěvkovými organizacemi nebo obchodními společnostmi.
Odbory upozorňují, že hlavním problémem nemocnic není to, že se v uplynulém období zvyšovaly platy, ale to, že nemocnice nedostávají řádně uhrazenou poskytnutou péči, protože do zdravotnictví jde celkově málo peněz. V České republice jde nyní do zdravotnictví dokonce méně než 7 % HDP, zatímco průměr OECD je na úrovni 9 %. Na účtech zdravotních pojišťoven se ovšem zároveň nahromadilo více než 55 miliard Kč.
Odbory proto požadují:
- zvýšit objem financí do zdravotnictví na průměr OECD, tedy na 9 % HDP,
- zvýšit úhrady za státní pojištěnce,
- rozšířit daňový základ = rozšířit příjmy z všeobecného zdanění použité na zdravotnictví. Jedním ze způsobů je stanovení sazby pojistného pro všechny druhy příjmů (například příjmy z kapitálu a majetku),
- zavést nebo zvýšit daně, které potenciálně ovlivňují chování způsobem snižujícím potřebu výdajů na zdravotní péči a zvyšujícím celkové příjmy, to znamená například vyšší daně z tabáku a alkoholu,
- zavést systémová opatření, aby se zvýšené finance použily ve prospěch pacientů a zaměstnanců.
V této souvislosti odbory navrhují konkrétní stabilizační opatření:
Stabilizační patření pro letošní rok:
- zvláštní dotační titul na dofinancování nemocnic,
- zvláštní program na zřízení nových pracovních míst v nemocnicích,
- zrušení vyhlášky 99/2012 Sb., což je vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, která umožňuje současné přetěžování zaměstnanců.
Stabilizační patření pro příští rok:
- snížení rezerv na účtech zdravotních pojišťoven o 25 mld. Kč,
- úhrady pro jednotlivé segmenty zdravotnictví navýšit minimálně o 10 %,
- pro nemocnice růst o 15 % (z toho 5 % použít na srovnávání základních sazeb),
- pro domácí péči a sociální služby růst o 40 %,
- pro ZZS a lázně růst o 15 %,
- zvýšení platů a mezd o 10 %.
Tyto kroky jsou podle odborů nezbytné k tomu, aby nedocházelo k dalším odchodům pracovníků z nemocnic, zavírání oddělení a nemocnic, postupnému snižování úrovně zdravotní péče a zhoršování dostupnosti zdravotní péče.
Je třeba nebagatelizovat a nepřehlížet dál důsledky, které s sebou současná již léta se prodlužující personální krize ve zdravotnictví přináší a jimiž jsou závažné sociální a ekonomické dopady jako zhoršování příjmů státu a vyšší výdaje z dalších veřejných systémů, zhoršování zdravotního stavu populace i osobní lidské tragédie.
Odbory považují za zásadní, aby zdravotnictví bylo i nadále solidární, dostupné a kvalitní, zajišťované především veřejnoprávními subjekty, aby svou péčí lidem umožňovalo kvalitně a plnohodnotně prožitý život.
Pro odbory je vždy na prvním místě člověk, a to jak zaměstnanec, tak pacient. Oběma záleží na tom, aby se v České republice poskytovala kvalitní péče, což předpokládá, že ji bude poskytovat vzdělaný a motivovaný pracovník.
