Jan Doležal bude další dva roky viceprezidentem evropské organizace COPA

„Velmi si vážím důvěry, kterou jsem znovu dostal od svých evropských kolegů. COPA je důležitým místem, kde mohou zemědělské organizace z jednotlivých členských států společně prosazovat své priority vůči evropským institucím. Jsem rád, že v jejím vedení mohu i nadále zastupovat české zemědělství a přinášet do evropské debaty zkušenosti a pohled našich zemědělců,“ uvedl Jan Doležal, viceprezident COPA a prezident Agrární komory ČR.

Jeho pokračování ve vedení COPA přichází v období zásadních rozhodnutí o budoucnosti evropského zemědělství. Evropská unie nyní projednává podobu víceletého rozpočtu na období 2028–2034 a s ním také podobu společné zemědělské politiky po roce 2027. COPA se vedle agrární politiky EU věnuje také příjmům a konkurenceschopnosti zemědělců, fungování potravinového řetězce, obchodní politice nebo podmínkám zemědělské produkce. Pro české zemědělce je proto důležité, aby měli své zastoupení přímo v evropské organizaci, která se na těchto tématech podílí.

„Právě následující dva roky budou pro evropské zemědělství velmi důležité. Budeme jednat o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika po roce 2027, jaké prostředky na ni budou v evropském rozpočtu k dispozici a jaké podmínky budou mít zemědělci pro svou práci. Chci v COPA pokračovat v prosazování zájmů českých zemědělců a přispět k tomu, aby jejich hlas byl při evropských jednáních co nejvíce slyšet,“ dodal prezident AK ČR a viceprezident COPA Doležal.

Jan Doležal se narodil 6. května 1986 a vyrůstal na rodinné farmě v obci Březinka na Chrudimsku. Po studiích na Masarykově univerzitě v Brně a České zemědělské univerzitě v Praze nastoupil do Agrární komory ČR a organizaci zastupoval především na jednáních v Bruselu. Prezidentem Agrární komory ČR je od června 2020, v květnu 2026 svůj mandát obhájil a pokračuje tak již ve svém třetím volebním období. V září 2024 byl poprvé zvolen viceprezidentem COPA, v říjnu 2026 byl do této funkce zvolen znovu.

__________________________

Stockholmská deklarace 2026

říjen 2026 - Stockholm, ŠVÉDSKO

Dnešek je pro Evropu poslední příležitostí k zásadní proměně zemědělství a jeho ukotvení na pevných základech.

Preambule

My, představitelé evropské zemědělské komunity, shromáždění ve Stockholmu při příležitosti 12. kongresu Copa-Cogeca, který se koná v rozhodujícím okamžiku pro Evropu a budoucnost jejího zemědělství,

S HRDOSTÍ KONSTATUJEME,

že evropští zemědělci a jejich zemědělská družstva produkují vysoce kvalitní potraviny pro všechny spotřebitele v Evropě i mimo ni, vytvářejí nezbytná pracovní místa ve venkovských oblastech a tvoří páteř prosperujících venkovských komunit;

S VĚDOMÍM SI SKUTEČNOSTI,

že Evropa čelí zásadním geopolitickým, hospodářským a environmentálním výzvám, od válek a obchodního napětí až po klimatické šoky a extrémní projevy počasí;

S OBAVAMI SLEDUJEME,

že evropské zemědělství čelí stále většímu tlaku v důsledku změny klimatu, volatility trhu, rostoucích nákladů na vstupy, nespravedlivé konkurence, geopolitické nestability, složité regulace a demografických změn;

S VELKÝMI OBAVAMI UPOZORŇUJEME,

že počet zemědělských podniků v celé Evropě nadále klesá a jejich finanční odolnost se oslabuje, přičemž zemědělci si stále obtížněji zajišťují dostatečné příjmy a likviditu potřebné k investicím, získávání povolení, adaptaci svých podniků a pokračování v zemědělské činnosti;

JSME SI VĚDOMI,

že ceny potravin jsou zásadní součástí diskuse o životních nákladech. Nejnovější průzkum Eurobarometru ukazuje, že inflace, rostoucí ceny a životní náklady jsou hlavními prioritami 47 % Evropanů, což je o šest procentních bodů více než na podzim roku 2025;

BEREME V POTAZ,

že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru považuje 95 % Evropanů zemědělství a venkovské oblasti za důležité pro budoucnost Evropy. Zároveň panuje široká podpora společné zemědělské politiky (SZP): 70 % Evropanů se domnívá, že přináší prospěch všem Evropanům. Respondenti přitom jednoznačně poukazují na její přínosy při zajišťování stabilních dodávek potravin v EU za všech okolností (93 %), zajišťování přiměřených cen potravin pro spotřebitele a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji (92 %);

JSME PŘESVĚDČENI,

že zemědělství a produkce potravin představují pro Evropu strategické hodnoty, které přispívají nejen k potravinovému zabezpečení, ale také ke konkurenceschopnosti, územní soudržnosti a autonomii Evropské unie;

ZDŮRAZŇUJEME,

že produkce potravin, krmiv, paliv a dřeva je neodmyslitelně spojena s bezpečností a připraveností na obranu Evropy a že zemědělci a zemědělská družstva jsou klíčovými aktéry při ochraně evropských území a zdrojů i při posilování schopnosti Evropy odolávat krizím, a zároveň zajišťují dostupné a spolehlivé dodávky potravin pro 450 milionů spotřebitelů v Evropě i na světových trzích;

POTVRZUJEME,

že zemědělci a jejich zemědělská družstva budou součástí řešení společných výzev spojených se změnou klimatu, úbytkem biologické rozmanitosti a ochranou životního prostředí;

ODSUZUJEME,

že návrhy budoucího víceletého finančního rámce a společné zemědělské politiky mohou vést k oslabení finančních zdrojů, společného charakteru a předvídatelnosti evropské zemědělské politiky, což je v rozporu se záměrem zakládacích smluv EU;

VYJADŘUJEME LÍTOST,

že Evropská komise při předložení návrhu reformy společné zemědělské politiky po roce 2027 zvolila neadekvátní postup, aniž by zajistila řádné konzultace, představila varianty politických řešení nebo provedla posouzení dopadů;

PŘIPOMÍNÁME,

že dne 18. prosince 2025 vyšlo do ulic Bruselu 10 000 zemědělců a zástupců zemědělských družstev z 27 členských států EU, aby společně vyjádřili svůj postoj ke všem výše uvedeným otázkám;

JSME ODHODLÁNI

zajistit, aby evropské zemědělství zůstalo jedním z ústředních pilířů budoucnosti Evropy a aby společná zemědělská politika nadále představovala klíčový nástroj k naplňování svých základních cílů a současně zachovávala integritu jednotného trhu.

Vyzýváme proto hlavy států a předsedy vlád členských zemí Evropské unie, aby učinili správná strategická rozhodnutí pro naši společnou budoucnost a posilovali zemědělské základy Evropy, nikoli je oslabovali.

 

1. Učiňme ze zemědělství pilíř evropské bezpečnosti a obrany

Evropa se nachází v rozhodujícím okamžiku. Geopolitické prostředí se rychle mění a potraviny jsou po celém světě stále více uznávány jako zásadní strategická hodnota. Všechny hlavní světové mocnosti v současnosti posilují svá zemědělská odvětví ve snaze zajistit potravinovou bezpečnost, autonomii, vyšší udržitelnost a v konečném důsledku i národní bezpečnost.

Evropa si nemůže dovolit být jedinou mocností, která se vydává opačným směrem.

Zemědělci a zemědělská družstva nejsou jen producenty potravin, krmiv, paliv a dřeva. Jsou správci evropského venkovského prostoru a přírodních zdrojů a klíčovými aktéry při zachování životaschopnosti venkovských oblastí. Každá krize, které Evropa v posledních letech čelila, zdůraznila zásadní úlohu zemědělců – od zajišťování produkce potravin během pandemie covidu-19 přes přispívání k výrobě energie z obnovitelných zdrojů po ruské invazi na Ukrajinu až po pomoc při předcházení lesním požárům a boji proti nim.

Zemědělci představují první linii obrany Evropy.

 

2. Zajistěme odpovídající rozpočet pro SZP připravenou na budoucnost

Vzhledem ke zvětšujícím se výzvám, kterým naše zemědělství čelí, musí být rozpočet společné zemědělské politiky zachován alespoň na současné úrovni a náležitě zohledňována inflace, mají-li hlavy států a předsedové vlád Evropské unie skutečně uznat strategický význam tohoto odvětví.

Desetiprocentní cíl pro venkovské oblasti ani přidělené prostředky spojené s přezkumem v polovině období nemohou a nesmějí sloužit jako náhrada za ochranu celkové finanční kapacity společné zemědělské politiky. Tyto prostředky, jejichž poskytnutí předsedkyně Evropské komise přislíbila ve dvou dopisech, musí být přiděleny na společnou zemědělskou politiku a definovány tak, aby byly chráněné. Musí zůstat k dispozici pro zemědělskou politiku a nesmějí být vystaveny konkurenčním požadavkům jiných oblastí politik ani soupeření o financování mezi jednotlivými státy a odvětvími

Vyčlenění těchto prostředků je proto nezbytné, samo o sobě však nestačí. Nemůže nahradit ani kompenzovat ambiciózní společnou zemědělskou politiku vyžadující odpovídající financování. Evropa potřebuje ochránit společnou zemědělskou politiku, která bude připravena na budoucnost, podpořena dostatečnými finančními prostředky a schopna naplňovat cíle stanovené smlouvami EU.

 

3. Zachovejme skutečně společný charakter SZP

Společný charakter společné zemědělské politiky není administrativním detailem, ale základní podmínkou fungování jednotného trhu, rovných podmínek pro evropské zemědělce a zachování integrity skutečně evropské zemědělské politiky.

Společná zemědělská politika musí zůstat skutečně společnou politikou. Evropa si nemůže dovolit přijít o nejdůležitější písmeno ve zkratce SZP – písmeno „S“, které označuje její společný charakter.

Navrhovaný model řízení povede ke konkurenci mezi členskými státy v boji o zemědělské komodity a na národní úrovni také ke konkurenci mezi ministerstvy, regiony a zainteresovanými subjekty uvnitř jednotlivých členských států.

V sázce dnes není nic menšího než postupné opouštění jedné z historických politik EU a vyslání silného politického signálu ve prospěch renacionalizace a rozdělování.

 

4. Učiňme ze zemědělství základní pilíř evropské konkurenceschopnosti a zajistěme fungování trhů

Evropské zemědělství představuje významnou ekonomickou hodnotu. Zemědělsko-potravinářský řetězec vytváří přidanou hodnotu přesahující jeden bilion eur, Evropa je největším světovým vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů a toto odvětví zajišťuje miliony pracovních míst napříč Evropou.

Zemědělství proto musí být uznáno za strategické odvětví pro evropskou konkurenceschopnost, odolnost a bezpečnost, nikoli za okrajovou součást strategické agendy Evropy.

Zemědělci, vlastníci lesů, rybáři a na ně navázaná odvětví a jejich organizace potřebují přístup k nástrojům nezbytným pro investice do inovací, digitalizace a umělé inteligence, vodohospodářské odolnosti, infrastruktury, dekarbonizace, bioekonomiky a dalších řešení, která jsou zásadní pro transformaci tohoto odvětví a jeho dlouhodobou odolnost.

Evropský fond pro konkurenceschopnost může a měl by hrát důležitou roli při podpoře těchto investic. Tyto nástroje však musí řádně financovanou společnou zemědělskou politiku doplňovat, nikoli nahrazovat.

Evropa potřebuje silné a funkční zemědělské trhy, které dokážou reagovat na otřesy. Silná společná zemědělská politika proto vyžaduje silnou společnou organizaci trhu, přičemž organizace producentů a družstva musí hrát ústřední roli při posilování postavení zemědělců v potravinovém řetězci a budování odolnosti. Budoucí společná organizace trhu by měla zachovat osvědčené nástroje a zajistit dostatečné prostředky na operační programy a krizové nástroje.

Zjednodušování nesmí vést k přístupu „jedno řešení pro všechny“, který oslabuje odvětvově specifické nástroje pečlivě navržené tak, aby byly co nejúčinnější.

 

5. Respektujme rozmanitost evropského zemědělství a zjednodušme SZP

Rozmanitost evropského zemědělství, které zahrnuje širokou škálu půdních a klimatických podmínek, struktur zemědělských podniků, systémů hospodaření, specifických regionů a ekonomických podmínek, musí být plně zohledněna při navrhování i provádění společné zemědělské politiky. Podpora v rámci společné zemědělské politiky musí zůstat dostupná všem aktivním zemědělcům.

Jednotné požadavky na všechny nejsou pro tak rozmanitý sektor jako zemědělství vhodné. Proto odmítáme povinné zastropování přímých plateb a jejich degresivitu.

Společnou zemědělskou politiku je zároveň nutné výrazně zjednodušit: požadavky na podmíněnost a administrativní nároky by měly být omezeny. Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (Do No Significant Harm, DNSH) povede pouze k dalšímu zvýšení zátěže, složitosti a právní nejistoty, přestože zemědělství již nyní podléhá požadavkům v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti a významně přispívá k naplňování těchto cílů.

Přísné a rigidní požadavky by měly být nahrazeny praktickými a přiměřenými opatřeními, která budou tam, kde je to vhodné, dobrovolná a jejichž uplatňování bude náležitě motivováno prostřednictvím pobídek.

 

6. Zajistěme zemědělcům jistotu pro investice, produkci a generační obměnu

Zemědělství je podnikání s dlouhodobým horizontem. Investice, které dnes směřují do zemědělských podniků a infrastruktury družstev – například do zpracování, skladování nebo distribuce –, rozhodnou o schopnosti Evropy produkovat potraviny a zachovat si konkurenceschopnost v příštích desetiletích. Evropa proto potřebuje kontinuitu a předvídatelnost zemědělské politiky i jejího financování, včetně přechodných opatření.

Zemědělci a zemědělská družstva se dokážou přizpůsobit změnám. Nedokážou se však přizpůsobit nejistotě v oblasti regulace.

Zemědělci a zemědělská družstva nemohou realizovat víceleté investice, pokud se podpora, na níž jsou závislí, může měnit v závislosti na každoročních rozpočtových rozhodnutích nebo konkurenčních národních prioritách.

Investice podporované v zemědělských podnicích a družstvech musí být jasně uznány jako způsobilé pro podporu v rámci společné zemědělské politiky, a to s ohledem na jejich klíčovou úlohu při sdružování zemědělců, mobilizaci investic a posilování odolnosti a konkurenceschopnosti zemědělských řetězců. Z tohoto důvodu musí zůstat chráněny před mechanismy flexibility nového víceletého finančního rámce.

Evropské zemědělství čeká největší demografická transformace v moderních dějinách. Pokud chceme, aby do zemědělství vstupovali mladí lidé a přinášeli nové přístupy, musíme jim více než kdy jindy nabídnout jasné směřování a jednoznačnou politickou vizi budoucnosti.

 

Evropská volba, která utváří budoucnost Evropy

Rozhodnutí, která se nyní přijímají o budoucím víceletém finančním rámci a společné zemědělské politice, ovlivní schopnost Evropy zajistit potraviny pro své obyvatele, udržet životaschopnost venkovských oblastí a zachovat si bezpečnost, konkurenceschopnost a odolnost ve stále nestabilnějším světě. Nejde tedy pouze o debatu o podobě příštího rozpočtu EU.

 

Jde o volbu, jakou Evropu chceme budovat

EVROPA, KTERÁ USILUJE O STRATEGICKOU AUTONOMII, si musí zachovat schopnost uživit sebe a svých 450 milionů spotřebitelů za dostupné ceny.

EVROPA, KTERÁ USILUJE O BEZPEČNOST A OBRANU, musí zachovat zemědělské kapacity, na nichž stojí její společná potravinová bezpečnost a odolnost jejích území.

EVROPA, KTERÁ USILUJE O ODOLNOST, musí zachovat živé venkovské komunity a silné zemědělské hodnotové řetězce.

EVROPA, KTERÁ USILUJE O KONKURENCESCHOPNOST, musí investovat do jednoho ze svých největších strategických odvětví.

Evropští zemědělci a zemědělská družstva mají své postavení pevně zakotvené v evropském projektu. Věříme v přínos společného postupu, v sílu jednotného trhu a ve schopnost společných evropských politik přinášet benefity pro obyvatele.

Toto je výzva milionů zemědělců a tisíců zemědělských družstev z venkovských oblastí celé Evropy adresovaná hlavám států a předsedům vlád Evropské unie.

Na vašich rozhodnutích záleží – jde o naši budoucnost i budoucnost Evropy.

Společná zemědělská politika posiluje naši obranu. Braňme ji společně!