Vzhledem k mimořádné situaci spojené s pandemií covidu-19 pracuje v současné době řada lidí z domova a na distanční výuce jsou také žáci a studenti škol. Ti všichni však do příslušných políček ve formuláři vyplní takové údaje, které budou platit po návratu do „normálu“, až skončí protipandemická opatření.
„Pokud již dnes víte, že je home office pro vás pouze přechodným řešením a po odeznění pandemie se vrátíte na pracoviště, napište do formuláře adresu tohoto pracoviště. Jestliže i nadále budete pracovat převážně z domova, uveďte adresu, kde bydlíte,“ vysvětluje předseda ČSÚ Marek Rojíček.
U většiny studentů lze předpokládat, že se po skončení mimořádných opatření výuka přesune z domova zpět do tříd či poslucháren. V jejich případě je tedy třeba vyplňovat adresu školy. Rovněž na otázku o frekvenci dojíždění by lidé měli odpovídat podle obvyklé situace, tedy tak, jak je u nich běžné, když nejsou omezeni protipandemickými opatřeními.
Údaje o dojíždění do práce či do školy jsou důležité pro organizaci a plánování veřejné dopravy a dopravní infrastruktury. Města, kraje i stát se na jejich základě rozhodují o zřízení a trasování autobusových či vlakových linek, investicích do oprav a budování komunikací nebo podpoře jízdného pro určité skupiny obyvatel. Data ze sčítání využívají i soukromí dopravci, pokud například zvažují zavedení nového spoje nebo se chtějí přihlásit do výběrového řízení na dopravní obslužnost určitého regionu či trasy.
Údaje o dojížďce do práce a do škol dokládají vztah mezi rozmístěním obyvatelstva a pracovními příležitostmi. Podle výsledků sčítání v roce 2011 představoval největší podíl pracovní i školní vyjížďky pohyb v rámci obce. Ve zpracování výsledků minulého sčítání bylo identifikováno celkem 178 tisíc meziobecních proudů. Více než 60 % z nich představovaly pouze vyjíždějící do zaměstnání a sedminu proudů pak výhradně cestující do škol. Nejmohutnějšími proudy byly Kladno–Praha a Havířov–Ostrava. V celkovém počtu vyjíždějících zaměstnaných osob převažovali muži nad ženami. Věkovou skupinou s nejvyšší pracovní mobilitou byli zaměstnaní ve věku 35–39 let, kteří tvořili zhruba třetinu všech vyjíždějících. Důležitými charakteristikami dojížďky jsou i údaje o používaném dopravním prostředku při meziobecní dojížďce do zaměstnání a do škol.
