Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v listopadu zrychlil na šest procent, a dostal se tak na maximum od roku 1992. Na základě předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie to dnes, podle zpravodajství ekonomického magazínu E15, oznámil spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky výpočtu pak inflace vystoupila na 5,2 procenta. Ceny v poslední době tlačí vzhůru zejména dražší energie a také problémy v dodavatelských řetězcích. Statistický úřad ale zmiňuje i nízkou cenovou hladinu v roce 2020.
Podle neharmonizovaných údajů inflace překonala očekávání analytiků v anketě agentury Reuters. Ti předpokládali, že se inflace zvýší na pět procent. V říjnu činila 4,5 procenta. Inflační hodnotu začínající pětkou Německo podle statistik nezažilo od roku 1992, kdy za celý rok země vykázala meziroční růst spotřebitelských o 5,06 procenta.
Listopadová inflace v Německu, podle metodiky EU, vzrostla z říjnových 4,6 procenta. Dnes zveřejněné údaje jsou předběžné, ty konečné vydá statistický úřad 10. prosince.
Za rychlým růstem cen, se kterým se Německo stejně jako další evropské státy potýká od léta, je podle statistického úřadu řada důvodů, včetně nízkých cen v roce 2020. „Zde působí především dočasné snížení daně z přidané hodnoty,“ uvádějí statistici.
K růstu cen přispívají také ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady související s následky hospodářské krize vyvolané pandemií nemoci covid-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.
Současná inflace v Německu se nachází výrazně nad cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB), která v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Je také významným obchodním partnerem České republiky.
Analytik David Vagenknecht z Raiffeisenbank nepočítá s výrazným dopadem německé inflace na český byznys. „Inflace je zvýšená všude, takže nedochází k adaptacím mezi ekonomikami. Jedná se navíc pouze o měsíční statistiku, u které v aktuální situaci není překvapivá odchylka od odhadu,“ řekl Vagenknecht. Podle něj se očekává, že německá inflace již dosáhla v listopadu svého vrcholu a v lednu zpomalí.
Větší vliv na český byznys, podle něho, mohou mít rostoucí ceny energií. „Tento nárůst je totiž patrně reflektován i v kategorii dopravy (třeba vyšší ceny pohonných hmot), což může zdražovat přepravu zboží z Německa. Nicméně spíše než spotřebitelskou inflaci (CPI) bych pro český byznys, především pak pro zpracovatelský sektor, viděl zahraniční výrobní inflaci (PPI), jelikož český průmysl závisí na importovaných vstupech do výroby,“ dodal Vagenknecht.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka můžou někteří čeští podnikatelé z německé inflace i těžit. „Pozitivní vliv prudkého růstu cen v Německu mohou pocítit obchodníci z českého pohraničí, kam zřejmě zamíří více Němců na nákupy. Již dříve jezdili pro pohonné hmoty a tabákové výrobky. Nyní by mohli začít jezdit i pro další zboží a služby,“ řekl Křeček.
