Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby, podle zpravodajství České televize o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace překonala jak očekávání České národní banky (ČNB), tak analytiků. Ekonomika ale podle nich nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace. ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny, shodli se.
Podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé k červnovému meziročnímu růstu inflace přispěly nejvíce ceny potravin, bydlení, ale také dražší alkohol a tabák. Ceny tabákových výrobků vzrostly ve srovnání s loňským červnem o více než 12 procent, ceny piva a vína byly vyšší o více než pět procent.
Výrazně více než před rokem platili spotřebitelé letos v červnu za ovoce, které zdražilo o 27,2 procenta. O téměř 16 procent zdražil cukr a téměř 13procentní zdražení statistici zaznamenali u mouky. O více než desetinu podražilo meziročně také vepřové a uzeniny.
Výrazně zdražil například květák. Zatím co loni v červnu stál kilogram podle údajů ČSÚ necelých 37 korun, letos už to bylo přes 58 korun. Obdobně brokolice zdražila meziročně o 20 korun na více než 49 korun za kilo. Ještě větší zdražení bylo u některých druhů ovoce. O 23 korun na 140,51 za kilogram zdražily jahody a cena citronů stoupla za 12 měsíců o více než 27 korun na 75,68 korun.
Hlouběji do peněženky než loni museli sáhnout i zákazníci v řeznictví. Za kilo salámu poličan platili letos v červnu téměř 244 koruny, o zhruba 34 korun více. Anglická slanina zdražila o 18 korun na 193,27 koruny za kilogram.
Více peněz vydávali lidé také za bydlení. Ceny nájmů bytů stouply meziročně o 3,1 procenta. Za elektřinu lidé platili o 7,6 procenta více. Vyšší byly také ceny vodného a stočného či plynu.
Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly v červnu také ceny v oddíle stravování a ubytování. Ceny stravovacích služeb stouply podle statistiků o 5,5 procenta. Naopak o 2,6 procenta klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O čtyři procenta zlevnily také ceny telefonních a faxových služeb.
Ve srovnání s květnem vzrostly ceny v červnu o 0,6 procenta. Také v tomto případě byl vývoj ovlivněn zejména zdražováním alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Z potravin byly vyšší především ceny ovoce, které stouply o necelá procenta. Naopak ceny zeleniny či nealkoholických nápojů klesly.
Inflace překonala jak očekávání analytiků, také i České národní banky. „Obecně se počítalo s meziročním růstem cen zhruba v pásmu od dvou a půl do tří procent,“ poznamenal k tomu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Analytici se ale zároveň shodli, že česká ekonomika teď nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace, ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny.
To, že inflace skončila vysoko nad prognózou ČNB, jí podle analytika ČSOB Petra Dufka dává do rukou další argument proč neuvažovat předčasně o dalším uvolňování již tak extrémně uvolněné měnové politiky. „Na druhou stranu je současný inflační pohyb dočasný a ve druhé polovině roku již inflační tlaky výrazně zeslábnou. Zafunguje i vysoký srovnávací základ z loňského roku, a tak se inflace už na podzim může velmi rychle vrátit pod úroveň 2,5 procenta,“ uvedl Petr Dufek.
Zpomalení inflace očekává navzdory aktuálnímu zvýšení také analytik Raiffeisenbank (RB) Vít Hradil. Podle něho snížení nákupní aktivity tuzemských spotřebitelů, způsobené obavami o další ekonomický vývoj, bude samo o sobě brzdit cenový růst. S postupným dobíháním vládních podpůrných programů navíc předpokládáme nárůst tuzemské nezaměstnanosti a zpomalování růstu mezd, což dále omezí koupěschopnost.
Analytici RB očekávají navíc také pomalé posilování české koruny, které tak povede ke snižování inflačních tlaků ze zahraničí. „Proti tomuto bude působit zdražování světové ropy, které ovšem podle nás v celkovém součtu nepřeváží. S koncem roku by se tak inflace mohla dostat i pod dvouprocentní cíl České národní banky. Ta ovšem podle nás ve stávající situaci reagovat nebude a ponechá nastavení měnové politiky beze změny. K zásahu by jí mohla přimět až případná další vlna epidemie,“ říká Vít Hradil.
I přes rychlejší růst cen v první polovině letošního roku nadále i analytici ING Bank očekávají, že by inflace měla mírně v druhé polovině roku začít zpomalovat ke 2,5 %. „Za celý letošní rok však bude nakonec patrně mírně vyšší, než jsme očekávali, a velmi podobná úrovni z roku 2019, tedy kolem 2,8 procenta. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích, je však stále poměrně nejisté,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Připomíná, že průměrná inflace za druhé čtvrtletí letošního roku tak dosáhla nakonec 3,1 procenta a byla nad odhadem ČNB z poslední květnové prognózy ve výši 2,9 procenta. Tuzemská inflace se tak stále udržuje zvýšená a překročila horní hranici tolerančního pásma centrální banky.
Podle Jakuba Seidlera riziko deflace, kterého se obávají centrální bankéři v řadě zemí, se zdá být v tuzemské ekonomice stále poměrně vzdálené, což snižuje šance, že by ČNB musela časem přistoupit k více nestandardním nástrojům měnové politiky. V tuto chvílí se tak zdá být nejpravděpodobnější scénář, že sazby setrvají delší dobu na současné úrovni a ČNB bude dále vyčkávat na další vývoj tuzemské ekonomiky a cen.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč se vyjádřil, že za celý rok 2020 čeká průměrnou inflaci kolem 3,2 procenta. „V roce 2021 by v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle ČNB a přechodně zřejmě i pod dvouprocentní úroveň,“ odhadl Radomír Jáč.
