Francouzský prezident Emmanuel Macron nezažívá klidné období. Na globální scéně budí pozornost jeho spory s kolegy z NATO. Stále více se hovoří i o napětí ve vztazích Francie s Německem. Doma k tomu ve čtvrtek čelil největší stávce za poslední roky, kterou vyvolal plán penzijní reformy. Podle deníku Le Monde, jak uvádí deník E15, příští dny budou pro hlavu státu rozhodující zkouškou.
Stávka totiž ochromila nejen dopravu, ale zasáhla například také chod škol a nemocnic. Očekává se, že se částečně přelije i do dalších dní. Odborářský předák Christian Grolier pro britskou BBC uvedl, že cílem stávky je zastavit chod ekonomiky. Protest je reakcí na Macronův záměr sjednotit roztříštěný penzijní systém a učinit ho „spravedlivějším a finančně udržitelnějším“. Detailní návrh ještě není znám. Očekává se však penalizace lidí, kteří odejdou do důchodu před dosažením 64 let věku a zvýhodnění těch, co zůstanou v pracovním procesu déle. Komentátoři poukazují na to, že plán má svá pro i proti. Dosavadní systém je velmi nákladný, podle odhadů se beze změn může jeho deficit do roku 2025 vyšplhat na sedmnáct miliard eur. Podle tamějších komentátorů je světlou stránkou aktuálního francouzského systému skutečnost, že pouhých sedm procent ze všech francouzských seniorů je v ohrožení chudobou, což je nejméně v celé Evropě.
Stávku podporuje, podle průzkumu agentury Harris Interactive, až 69 procent lidí. S těmito výsledky koresponduje Macronova popularita. Aktuálně jeho práci vnímají negativně téměř dvě třetiny obyvatel země. Toto skóre je v posledních měsících stabilní. Nejhůře byl na tom prezident loni touto dobou, kdy ho záporně hodnotily tři čtvrtiny tázaných. Penzijní reforma totiž zdaleka není prvním krokem, který budí nevoli a živí protestní hnutí žlutých vest. Například v listopadu se v rámci snahy o zpružnění trhu práce zpřísnila pravidla pro podporu v nezaměstnanosti. Už dříve se prezident pokusil povzbudit byznys a tím i růst země uvolněním pravidel pro nabírání a propouštění pracovníků.
