„Kvalitní vzdělávání je spojeno s kvalitními učiteli,“ uvedla svou první tiskovou konferenci v letošním roce Kateřina Valachová, ministryně školství, a doplnila, že pokračuje v tom, co začala v roce 2015: zlepšovat materiální postavení pedagogů i nepedagogů.
Ačkoliv je absolventů pedagogických fakult dostatek, do škol jich nastupuje, podle jejích slov, málo. „Ti, co nastoupí, odcházejí ze školství po založení rodiny, jejich ekonomická situace je neúnosná,“ zdůraznila K. Valachová a dodala: „Slibuji, že kariérní řád bude schválen v prvním čtvrtletí letošního roku.“ Ten by měl výrazně zlepšit jak finanční a materiální podmínky učitelů, tak i kvalitu vzdělávání dětí. „To jsou spojené nádoby,“ zdůraznila ministryně.
Na zavedení kariérního řádu si učitelé ještě musí počkat, přesto by se letos měla jejich finanční situace opět zlepšit. Podle slov K. Valachové jdou do škol ve srovnání s loňským rokem další peníze. Například na tarify 2,5 miliardy korun, na snížení úvazků ředitelů mateřských a malotřídních škol 360 milionů, na FKSP o 300 milionů více a půl miliardy na asistenty pedagoga. Navýšené jsou i peníze na kompenzační pomůcky, také soukromé a církevní školy dostanou přidáno. „Meziročně jde navíc do škol 3,5 miliardy plus jedna miliarda na výkony,“ uzavřela tento výčet ministryně a dodala, že pro rok 2017 o navýšení rozpočtu školství povede jednání.
„Chtěla bych říct, že od 1. září 2016 nás čeká v oblasti společného vzdělávání evoluce, nikoli revoluce. Letos jsme na zavádění společného vzdělávání finančně připraveni, od září máme na jeho rozjezd k dispozici sto milionů korun,“ tak uvedla svou další prioritu – společné vzdělávání – Kateřina Valachová. Vyhláška pro společné vzdělávání bude, podle ministryně, zveřejněna na přelomu ledna a února, do konce února pak bude hotový i Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zohledňující výuku dětí s lehkým mentálním postižením.
Slova ministryně potvrdil její náměstek Stanislav Štech: „Ministerstvo školství již finalizuje klíčové dokumenty a prováděcí předpisy k novele školského zákona, do konce ledna bude připraven upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zohledňující výuku dětí s lehkým mentálním postižením, podnikáme informační výjezdy do krajů, připravujeme informační dokumenty a průvodce pro ředitele škol a učitele a také pro zřizovatele.“
Intenzivní práce na přípravě společného vzdělávání, podle jeho slov, však nekončí. I nadále bude ministerstvo školství pokračovat v diskuzích se všemi zainteresovanými stranami, od února začne probíhat cyklus seminářů v jednotlivých krajích pro učitele, Národní ústav pro vzdělávání pracuje se školskými poradenskými zařízeními. „Relativně jde o nové věci, ale není to nic radikálního. Jde o postupný proces, nic 1. září nekončí,“ konstatoval S. Štech.
Realizace společného vzdělávání s sebou nese také podstatně větší zátěž pro školská poradenská zařízení. Bude nutné přijmout další psychology a speciální pedagogy, zhruba 150 lidí. Otázkou je, zda se je podaří sehnat.
To však není jediný problém. Podle S. Štecha je dalším nejednotnost diagnostických nástrojů. To by se ale do konce letošního roku mělo změnit. „Všichni pracovníci poraden budou proškoleni z hlediska jednotného diagnostického nástroje. Změnit se musí i doporučení, která poradny vydávají. Ta musí být konkrétní, musí učitelům jasně říci, jak s takovým dítětem pracovat, jaké používat pomůcky.“ Ke změně dojde, podle S. Štěcha, i v přístupu rodičů. Ti budou mít povinnost doporučení z poradny škole předat.
Společné vzdělávání by se mělo odrazit již při letošních zápisech. Podle slov ministryně školství se toho ale moc při zápisech v běžných základních školách nemění. Podstatné je však to, aby rodič věděl, že pokud jeho dítě potřebuje pomoc, tak prostředky například na asistenta má zajištěny. Má na ně ze zákona nárok.
