Evropská ekonomika řeší paradox: ačkoli recese pomalu ustupuje (alespoň na papíře), nezaměstnanost zůstává ve většině zemí nad dlouhodobým průměrem. A ještě k tomu se zaměstnavatelé potýkají se stále zřetelnějším problémem: chybějí jim zaměstnanci, kteří by uměli dělat, co zaměstnavatelé potřebují.
Čtyřicet procent evropských zaměstnavatelů to v roce 2013 považovalo za problém, který se negativně podepisuje na výkonnosti jejich firmy. V roce 2010 to bylo „jen“ 34 procent.
Konkrétní důvody tohoto stavu jsou různé a samy o sobě lineárně neukazují na vyspělost ekonomiky té které země. Když je například procento uchazečů s příliš nízkou kvalifikací na bulharském trhu práce téměř stejné jako na tom německém, může to odrážet skutečnost, že příliš nízká kvalifikace na pozici pastevce je jev vzácnější než v případě správce počítačové sítě.
Neochota a neschopnost
Manažeři připisují tento jev mnoha příčinám, od nedostatku klíčových dovedností až po neochotu uchazečů o práci stěhovat se. Zhruba třetina zaměstnavatelů vidí největší problém v nedostatku konkurence mezi uchazeči a jejich nízké kvalifikaci; více než pětina uvádí také málo zkušeností a schopnosti jednat s ostatními lidmi, ať už se spolupracovníky, dodavateli, či klienty.
Zcela zásadní roli však hraje demografický vývoj. Evropa stárne rychleji než Severní Amerika i jihovýchodní Asie. Zjednodušeně řečeno tak ubývá lidí, kteří by měli odpracovat ekonomický růst, alfu a omegu úspěšnosti. Jinými slovy, Evropané se chtějí mít stále lépe, ale jsou schopni (a mnohdy ochotni) pracovat stále méně.
To dává smysl pouze v případě, že to za ně odpracuje někdo jiný. A skutečně, mnoho odborníků vidí řešení demografického tlaku v rozsáhlé migraci po vzoru Spojených států (jejichž demografický obraz by byl téměř stejně děsivý jako ten evropský, nebýt opakovaných imigračních vln). Podle Annemarie Muntzové, prezidentky instituce Eurociett (Evropská konfederace poskytovatelů služeb soukromým zaměstnavatelů), je otevření dveří dokořán pro ekonomické migranty jediný možný způsob, jak Evropě alespoň zachovat stávající životní úroveň.
„Kruhová migrace, jež povoluje přicestovat za prací třeba na dva roky, není řešením, protože přistěhovalci si země vybírají podle toho, jak jim v tomto ohledu vyjdou vstříc,“ napsala minulý měsíc pro server Queries.
