OS KOVO se dočkal pochvaly od renomovaného Evropského odborového institutu (ETUI). Ten v informaci na svých internetových stránkách vyzdvihuje možnost anonymního členství v českých kováckých odborech.
ETUI vychází z toho, že vstup do odborů je v postsocialistických členských státech EU pro zájemce mnohdy velice složitý. Velkým strašákem je totiž stále ještě možný postih ze strany zaměstnavatele, a to i v podobě propuštění z práce, i když to samozřejmě nebývá zdůvodněno zájmem postižených o členství v odborech. ETUI poukazuje na fakt, že jedním z neblahých důsledků společenských změn ve střední a východn Evropě byl útlum odborů. Vzniklo společenské klima, kdy vstup do odborových organizací představoval značné riziko.
Nadnárodní společnosti, které investovaly do postsocialistického regionu, se zdráhaly poskytnout svým novým zaměstnancům stejná práva jako ve svých mateřských zemích a místní podniky byly k odborům z velké části nepřátelské. Za těchto okolností strach z možných represí včetně ztráty zaměstnání často lidem zabránil připojit se otevřeně k odborům.
Anonymita pomohla
Jak oceňuje ETUI, východiskem v této situaci bylo, že odbory v některých zemích střední a východní Evropy nabídly zaměstnancům to, aby se zapojili do jejich řad, aniž by odhalili svou totožnost zaměstnavatelům. V OS KOVO nyní anonymní členství funguje oficiálně již čtvrtým rokem.
V roce 2013 umožnil zaměstnancům, aby se stali jeho členy nejenom na úrovni běžné základní organizace působící ve firmě, ale také jako jednotliví členové, a to pod křídly jeho regionální organizace. Tam, kde tato možnost byla využita, byl zaměstnavatel následně RP OS KOVO informován o tom, že v jeho podniku působí odborová organizace, ale jména jejích členů nebyla z důvodu jejich ochrany odhalena.
Vše začalo na jihu Moravy
S myšlenkou zavedení anonymního členství mezi prvními přišli na Regionálním pracovišti OS KOVO Jihomoravského kraje v Brně. „U nás vznikla možnost anonymního členství již v roce 2012, ale to ještě podobná forma členství nebyla upravena ve stanovách. Vzhledem k rostoucímu zájmu se tak ale stalo už na VI. sjezdu OS KOVO v roce 2013, který schválil i příslušné změny stanov svazu,“ vzpomíná na uvádění seskupení členů do praxe Mgr. Jiří Grim, vedoucí RP Brno. Výsledky nebyly vidět ihned, ovšem postupně se tato možnost mezi zaměstnanci rozšířila. „Poptávka po odborech tu byla pořád, lidé si však často neuvědomovali, co všechno je čeká. Byly tak zakládány základní organizace s právní působností, které však velice brzy byly opět rušeny. Jednak proto, že nebyly schopny vybírat členské příspěvky, ale také kvůli tomu, že zde byly již zmíněné represe ze strany zaměstnavatelů a v neposlední řadě i další povinnosti vůči správním orgánům. Věděli jsme, že anonymní členství je cestou, jak situaci řešit. Proto už VI. sjezd OS KOVO zapracoval do stanov možnost členství ve svazu prostřednictvím individuálního členství při RP v seskupení členů. Kompletní servis OS KOVO tak mohou získat i zaměstnanci v podnicích, kde nepůsobí základní organizace. Minimální počet členů pro založení seskupení v jedné firmě jsou tři. A protože nápad se osvědčil, byl na sedmém sjezdu rozpracován do dalších detailů,“ dodává Jiří Grim a uvádí k tomu i příklady úspěšného tažení seskupení členů ze své praxe: „Za zmínku stojí třeba Hustopeče. Malé město, kde díky anonymnímu členství působíme již ve čtyřech firmách. Zde je vidět, jak se tato myšlenka mezi lidmi stále více šíří. Zaměstnanci si v určitém regionu mezi sebou sdělí, co je jejím obsahem a co jim může přinést, a poté to má vzestupnou tendenci.“
Po letech stagnace zájmu zaměstnanců strojírenských firem o členství v odborech, pramenící i z obav z možných represí, zaznamenává OS KOVO nyní opět nárůst členské základny. Úspěšně se tak děje například i na jihu Čech. Ale nejenom tam. Lidé si pod tíhou svého často slabého postavení na trhu práce začínají uvědomovat, že odbory jsou v současnosti jedinou silou, která dokáže prosazovat jejich zájmy a účinně hájit jejich práva u zaměstnavatelů. Svým členům navíc poskytují řadu nezanedbatelných výhod.
