Politici v kampani rádi tvrdí, že se Češi mají nejlépe v historii. Podle zpravodajského serveru Echo24 analýzy ekonomů i zkušenost běžných lidí však ukazují jiný obraz: Desetiletí prudkého zdražování, stagnující reálné mzdy a rostoucí nejistotu. Podle čerstvých dat skupiny Creditas má Česká republika sice nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele z visegrádské čtyřky (V4), ale životní úroveň roste pomalu, a rozdíl vůči sousedům se zmenšuje.
Echo24 k tomu dodává, že z analýzy rovněž vyplývá, že Češi platí nejvíce za elektřinu v regionu. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát více než Maďaři, dvakrát více než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Polsko, Maďarsko a Slovensko, podle něho, drží ceny v určité výši regulací a státními zásahy.
Naopak pohonné hmoty jsou v České republice nejlevnější v regionu, a to díky stabilnímu daňovému zatížení a silné koruně.
HDP versus realita domácností
Česká republika zůstává, podle HDP, na obyvatele nejvýkonnější zemí V4, ale její náskok se snižuje. Nejrychleji se, v posledních dvaceti letech, přibližovalo průměru EU Polsko. „Zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi o desetinu. Je to méně i v porovnání se Slováky se 17 body a Maďary s 15 body,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něho Polsko nyní nabízí vyšší dostupnost bydlení a levnější potraviny: „S ohledem na vyšší dostupnost bydlení, a nižší ceny zboží, především potravin, se dá říct, že v Polsku se nyní žije výhodněji než v ČR,“ poznamenal Petr Dufek.
Deset let zdražování a stagnace mezd
Od roku 2015 vzrostly v České republice ceny o 51,9 procenta. „Takto silná inflace nemá v naší novodobé historii obdoby – a lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém,“ uvedl před časem ekonom Miroslav Zámečník. Přestože inflace v roce 2025 klesla na 1,8 procenta, reálné mzdy se stále drží na úrovni roku 2018.
„Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. Medián mezd činí 41.739 korun a dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Podle průzkumu agentury NMS nemá 25 procent domácností žádné úspory. Sedm procent žije „ze dne na den“. Až 40 procent domácností by při ztrátě příjmu nevydrželo déle než dva měsíce. Objem nesplácených spotřebitelských dluhů letos stoupl o 15 procent na 29,3 miliardy korun.
„Pokud země nenajde růstový impulz a nezačne cíleně řešit drahé bydlení a energie, Polsko časem předběhne Česko nejen v příjmech, ale i v kvalitě života,“ varoval ekonom Petr Dufek.
Podle výzkumu Národního institutu SYRI mladí lidé nevěří, že se budou mít lépe než jejich rodiče, bojí se klimatické krize, ekonomické nejistoty a drahého bydlení. „Nevěří, že se budou mít lépe než jejich rodiče,“ uvedla autorka výzkumu Veronika Tesařová.
Navzdory nízké nezaměstnanosti zůstává problémem nízká kupní síla. „Tím, že poctivě pracujeme, si často nevyděláme na důstojný život,“ shrnul jeden z účastníků šetření.
