Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), podle zprávy české redakce amerického konzervativního listu Epoch Times ČR, považují téměř tři čtvrtiny oslovených firem (72,6 %) za nespravedlivý. Redakce, tuto svoji informaci, čerpala z lednového šetření Hospodářské komory ČR. Více než polovina respondentů, přímo spadajících do EU ETS 1, uvádí, že náklady na emisní povolenky, tvoří více než 10 % jejich celkových provozních nákladů. Bezmála devět z deseti, takových firem, muselo, zvýšené náklady, promítnout do cen!
V důsledku zvýšených nákladů se, podle průzkumu, zhoršila konkurenceschopnost vůči producentům mimo EU u 60,9 % firem, spadajících do systému EU ETS 1, přičemž 17,4 %, z nich, zvažuje přesun výroby do zahraničí, případně k němu již, v omezeném rozsahu, přistoupilo. Šetření o dopadech emisních povolenek se zúčastnilo 328 respondentů z mikro, malých, středních, ale i velkých firem napříč různými odvětvími a kraji.
Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS funguje od roku 2005 a má snížit emise skleníkových plynů v průmyslu. Zapojené subjekty si musí na trhu zakoupit povolenku za každou vypuštěnou tunu CO2 či jiného skleníkového plynu. Systém se dotýká zejména průmyslových podniků jako jsou cementárny, ocelárny, chemičky, rafinerie anebo elektrárny na fosilní zdroje.
Drtivá většina podniků (82,7 %), přímo spadajících pod EU ETS 1, hodnotí dopad systému jako negativní, přičemž více než polovina (52,3 %) jej označuje za velmi negativní. Neutrální hodnocení uvádí 13,0 % a pozitivní hodnocení se v odpovědích objevuje pouze výjimečně (4,3 %).
„Šetření ukázalo, že deindustrializace Evropy může být reálnou hrozbou, pokud EU systém obchodování s povolenkami neupraví. Firmy popisují velmi konkrétní dopady systému emisních povolenek na každodenní fungování – od výrazného nárůstu provozních nákladů, přes nutnost promítat tyto náklady do cen, až po omezování investic a výroby,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory ČR Zuzana Krejčiříková. Firmy, podle ní, také kvůli povolenkám, zvažují přesun části výroby do zahraničí, kde jsou povolenky mnohem levnější.
Výsledky šetření ukazují, že emisní povolenky představují pro významnou část firem výraznou finanční zátěž. U více než poloviny firem, spadajících přímo pod systém EU ETS 1, tvoří náklady na emisní povolenky více než 10 % jejich celkových provozních nákladů. Pouze menší část podniků se pohybuje v pásmu nižšího jednotkového dopadu.
Převážná většina společností (87,0 %) působících v systému EU ETS 1 byla nucena promítnout zvýšené náklady do cen své produkce. Více než polovina firem (56,5 %) zároveň přistoupila k úsporným opatřením a významná část podniků (52,2 %) zvýšila investice do nízkouhlíkových technologií.
Dopad emisních povolenek však neovlivňuje pouze subjekty, které jsou do systému EU ETS 1 přímo zapojeny. „Dopady EU ETS se přenášejí napříč výrobními a dodavatelskými řetězci a postupně zasahují širší ekonomiku,“ uvedla ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková.
Závažným zjištěním šetření, je výrazné oslabení konkurenceschopnosti českých a evropských firem vůči podnikům ze třetích zemí, konstatuje Hospodářská komora ČR. Necelé dvě třetiny firem, spadajících pod EU ETS 1, uvádějí, že systém emisních povolenek zhoršuje jejich schopnost konkurovat firmám mimo Evropskou unii, které nepodléhají srovnatelnému režimu regulace. Více než třetina (34,8 %) respondentů přitom hodnotí toto zhoršení jako výrazné.
„Šetření ukazuje, že se nejedná o hypotetickou hrozbu, ale o reálně zvažovaný scénář reakce části firem na evropský systém emisních povolenek. Možnost jeho naplnění navíc zvyšují úvahy o dalším rozšiřování systému, zejména v souvislosti s EU ETS 2. To v očích podnikatelů posiluje požadavek na revizi systému a důsledné posouzení dopadů na konkurenceschopnost českého hospodářství,“ dodal, ve zprávě, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Téměř tři čtvrtiny (72,6 %) jej přímo hodnotí jako nespravedlivý (z toho 44,6 % velmi nespravedlivý a 28,0 % spíše nespravedlivý). Neutrálně jej vnímá 9,3 % firem a jako spravedlivý jej hodnotí celkem 9,8 % respondentů (6,7 % spíše spravedlivý, 3,1 % velmi spravedlivý).
