Vláda chce letos hospodařit s rozpočtovým deficitem ve výši 280 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo cílem vytvořit protiinflační rozpočet, který sníží zadlužení státu. „Je to první pokus začít brzdit a nepokračovat v nepříjemných tendencích, které se tu v posledních dvou letech nastartovaly,“ uvedl pro Český rozhlas Plus ekonom Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky.
Skutečně protiinflační rozpočet by, podle něho, musel být minimálně vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový. „Brzdění tam je a zdá se mi, že v čase, který byl k dispozici, je to přiměřené všem okolnostem. Ale tím to nekončí. Hodina pravdy přijde, až se začne sestavovat rozpočet na rok 2023. Tam už žádné ‚jednodušší‘ položky nebudou,“ konstatoval.
- Hampl připomněl svůj loňský výrok, že na velikost českého veřejného sektoru jeho stávající příjmy nestačí. Buďto je tedy třeba brzdit výdaje a šetřit, anebo hledat nové příjmy, upřesnil.
„Za poslední čtyři roky – to ani nesouvisí s covidem – jsme si zvykli na to, že stát expanduje bez limitů. Výdaje státu vzrostly o polovinu. Stát se o polovinu zvětšil. To je obrovská expanze, o které jsme skoro nevedli debatu,“ zdůraznil.
V další části rozhovoru uvedl, že prý je třeba se začít ptát, zda stát potřebuje více než 40 tisíc policistů, nebo zda je možné zvyšovat důchody nad rámec zákonné valorizace, která přitom bere v úvahu vývoj mezd, cen i spotřebitelského koše seniorů.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula kritizoval vládu za to, že chystá jen škrty. Vláda, podle Českého rozhlasu, se jeho výtkám bránila tvrzením, že bude šetřit na provozu státu a ne na lidech.
„Chápu to jako politickou proklamaci, že dopady rozpočtu nebudou nějak bolestné. A když ten rozpočet vidím v detailu, tak myslím, že v řadě položek lidé nepoznají žádnou změnu na fungování státu,“ míní M. Hampl.
„Když řekneme, že se něco nedotkne lidí, tak v zásadě mluvíme o lidech v jen v jedné jejich poloze. Mluvíme o lidech jako o příjemcích peněz z veřejných rozpočtů, třeba státní zaměstnanci nebo ti, co dostávají dotaci nebo koneckonců důchod,“ upozornil.
M. Hampl poukázal na to, že jsou zde i lidé, kteří platí daně a financují tak stát, pacienti nebo rodiče, kteří přivádějí na svět děti. „V každé té poloze se na rozpočet, dluh a na to, co za sebou zanechává, budete dívat trochu jinak,“ dodal.
