Evropská komise dnes uveřejnila jarní ekonomický balíček, v němž poskytuje členským zemím doporučení pro provádění hospodářských reforem. Děje se tak v rámci evropského semestru. V případě ČR vycházejí doporučení z komplexní analýzy české ekonomiky, kterou Komise zveřejnila v únoru. Doporučení nyní projednají členské státy v rámci Rady EU a konečné znění po schválení Evropskou radou přijmou ministři financí počátkem července. Letošní doporučení mají členským státům pomoci zejména při oživení hospodářského růstu.
Modernizace zdravotnického systému je nutná
Evropská komise České republice doporučuje přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, doporučuje Komise ČR provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšit investice. Doporučuje zajistit odolnost systému zdravotní péče, posílit dostupnost zdravotnických pracovníků, primární péči a integraci péče a zavést služby elektronického zdravotnictví. Řešení v oblasti elektronického zdravotnictví považuje za omezená, a to i přes existenci národní strategie elektronického zdravotnictví 2016–2020.
Digitální dovednosti a podpora zaměstnanosti
Dále Komise doporučuje podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce, poskytováním dovedností (včetně digitálních dovedností) a přístupem k digitálnímu učení. Pandemie urychlila rozvinutí digitalizace, což poukázalo na potřebu digitálních dovedností. Přístup obyvatel k digitalizaci není všude stejný a v ČR stále existují oblasti, kde je třeba přístup k digitalizaci zlepšit. Digitální dovednosti lze mj. rozvíjet prostřednictvím dalšího vzdělávání učitelů a školitelů. Veřejné výdaje na studenta na všech úrovních vzdělávání zůstávají poměrně nízké. Nedostatek kvalifikovaných učitelů ukazuje na nutnost zvýšit přitažlivost profese, zejména pro talentované mladé lidi.
V rámci programu Antivirus jsou do konce května řadě zaměstnavatelů propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů zaměstnanců, kteří nemohou pracovat s ohledem na karanténu. Otázka je, zda se firmám podaří tyto zaměstnance udržet i po skončení programu. Bude potřeba zaměřit se na to, aby tito lidé o práci nepřišli. Komise očekává pro tento rok růst nezaměstnanosti na 5 %, která by se v příštím roce měla snížit na 4,2 %. Evropská komise varuje, že dopad krize může dále rozevírat nůžky mezi jednotlivými regiony a v tomto kontextu zmiňuje Ústecký a Karlovarský kraj.
Podpora likvidity a e-government
Komise dále zmiňuje potřebu podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy. V tomto ohledu uvádí, že výkonnost českého veřejného sektoru a efektivita vlády se pohybují pod průměrem EU.
Komise upozorňuje, že důležitou překážkou při výstavbě infrastruktury jsou zdlouhavé a náročné postupy k získání stavebního povolení. Navrhovaná nová stavební legislativa čelí kritice. Česko patří k nejméně rozvinutým členským státům, pokud jde o využívání digitálních veřejných služeb.
ČR by také měla zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.
Digitální a zelená transformace
Také je potřeba předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, aby se napomohlo hospodářskému oživení. ČR by měla dle Komise zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech. V oblasti odklonu od uhlí Komise vybízí ČR k využití Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027.
Komise dále uvádí, že je v ČR nízká informovanost o širších výhodách energetické účinnosti. Posun k elektromobilitě byl poměrně pomalý a silniční doprava se stala jedním z hlavních spotřebitelů energie. Dopravní daně jsou nízké a nejsou založeny na emisích CO2. Infrastruktura nabíjení elektrických vozidel je stále v embryonálním stádiu. Výkonnost v nakládání s odpady zůstává s ohledem na ambicióznější cíle mírná. Chybí komplexní strategie rozvoje potenciálu oběhového hospodářství.
K řešení potřeb připojení je třeba investovat do sítí s velmi vysokou kapacitou, do pevných a mobilních a vhodných opatření na straně poptávky. K dosažení tohoto cíle bude nezbytné včasné přiřazení spektra 5G za předvídatelných podmínek vedoucích k investicím.
