Dopis OS PHGN poslancům Parlamentu ČR

Vážený pane poslanče,

dne 11. listopadu 2015 Vám byl doručen sněmovní tisk č. 654 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Jeho projednávání bylo organizačním výborem navrženo na pořad 36. schůze (tj. od 24. listopadu 2015).

Obsahem navrhované novely je snížení důchodového věku o 5 roků pro početně uzavřenou skupinu přesně vymezených horníků hlubinných dolů po odpracování stanoveného počtu směn v podzemí hlubinných dolů, tj. 3 300 směn (cca 15 let), popř. 2 200 směn (cca 10 let) v uranovém dole, vazba na případné naplnění nejvyšší přípustné expozice, způsob výpočtu důchodu a s tím související administrativní záležitosti.

Spravedlivý důchod pro horníky je jednou z priorit našeho svazu. Ujišťuji Vás, že naši členové spolu se svými rodinami tuto problematiku pozorně sledují, stále odpovídáme na dotazy nejen co bude úprava obsahovat, ale též jak vypadá proces schvalování – jak hlasovali jednotliví členové vlády a proč, kdy věc projedná Poslanecká sněmovna. Stejně jako u dříve projednávaných návrzích upravujících „hornickou“ problematiku jsme připraveni informovat podrobně jak naše členy, tak hornickou veřejnost o průběhu legislativního procesu, zejména kdy a jak každý z poslanců k projednávání přistoupil, jaké pozměňovací návrhy uplatnil a jak o předloze hlasoval.

Vzhledem k tomu, že se jedná specifickou záležitost, rád bych Vás tímto osobním dopisem (jinak jsme já i kolegové z hornických odborových organizací připraveni se zúčastnit případné osobní diskuze) stručně informoval o podstatě návrhu a důvodech k jeho přijetí. V příloze dále zasíláme stručný materiál, v němž uvádíme a upřesňujeme některé údaje, které v důvodové zprávě k návrhu novely nejsou podrobněji zmíněny, protože se tato témata otevřela až po skončení připomínkového řízení a zpravidla v neformálních diskuzích.

Při výkonu hornického povolání se běžně vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména prach, hluk, vibrace, vnucená poloha, jednostranná zátěž, teplo (36C až 38C), vlhko (až 90%), psychická zátěž vyplývající z práce v hloubce přes 1km, bez denního světla, při vědomí nebezpečí výbuchu metanu či geologických otřesů, které ani současné technologie nejsou schopny vždy 100% předvídat, v případě uranových dolů pak riziko ionizujícího záření. V podzemí hlubinných dolů jde navíc o kumulaci rizikových faktorů, tedy současně jich působí víc najednou a často po celou směnu, což je zásadní rozdíl proti jiným, byť též „těžkým“ profesím.

Ani vývoj technologií tyto dopady zásadním způsobem neeliminoval, protože těžba se provádí v postupně se zhoršujících geologických podmínkách. To dokládá i nárůst počtu nemocí z povolání (na dvojnásobek!) i „obecných“ onemocnění u těchto zaměstnanců.

Tři podrobné studie z 90. let i současné poznatky odborných lékařů z hornických regionů prokazují, že zdravotní stav horníků je v důsledku pracovních podmínek v dole natolik špatný, že se dožívají o 6-8 let nižšího věku než obecná populace. Např. vyšetření na vybrané skupině horníků prováděné v Thomayerově nemocnici v Praze – Krči, prokázala u 87% plicní onemocnění s tím, že s postupujícím stářím se procento postižených osob zvyšuje tak, že postihuje více než 93%. Téměř polovina horníků měla postiženou páteř (a to bez závislosti na věku), 45% trpělo kardiovaskulárními onemocněními, u jedné třetiny byla zjištěna vasoneurosa a u jedné čtvrtiny onemocnění kloubů. Když náš svaz v roce 2008 požadoval vypracování aktuální studie, vláda její vypracování zamítla.

Průměrný věk dožití horníka v 90. letech byl 61,4 let, což bylo o 5,8 let méně, než byl celostátní průměr. Dnes se celostátní průměr navýšil na 73 let, avšak podmínky práce v dole se nezlepšily tak zásadním způsobem, aby se stejně navýšil i průměrný věk dožití horníků.

Důvodem pro odchylnou úpravu oproti ostatním pojištěncům důchodového systému tedy je, aby horníci důchod pobírali po aspoň přibližně stejnou dobu jako ostatní populace.

Téměř všechny evropské státy mají specifickou úpravu ohledně důchodového věku a důchodů pro horníky, která umožňuje dřívější odchod do důchodu, včetně přiměřeného sociálního zabezpečení.

Maximální možný počet osob, kterých by se úprava mohla týkat, je 3900, avšak vzhledem k situaci v hornictví v ČR (předpokládané uzavření 2 ze 4 dolů OKD, a.s., uzavření jediného uranového dolu v Rožínce) i ve světě (trvalý pokles cen uhlí i uranu na světových trzích, využívání jiných zdrojů energií), je náš odhad počtu osob, které podmínky naplní zhruba poloviční, tj. cca 2000 osob.

Odhad finanční náročnosti návrhu je dle důvodové zprávy 11,6 mld. korun, ovšem v časovém intervalu 40 let! Tento odhad je však značně nadhodnocený, protože vychází z předpokladů, které nebudou naplněny, zejm. počet osob, které ve skutečnosti podmínky naplní, bude zhruba poloviční a předpokládaný každoroční! růst mezd o 3% až 5%! je také nereálný, takže např. v roce 2020 nebude důchod ve výši 29 910Kč, z čehož vychází prognóza výdajů v důvodové zprávě.

V současné době horníci „dotují“ důchodový systém, protože pokud 3 500 horníků zemře o 5 let dříve, stát na jejich důchodech nevyplatí cca 3,36 mld. korun (při průměrném důchodu 16 tisíc korun).

Vážený pane poslanče, věřím, že informace uvedené výše, popř. i ty, které jsou v přiloženém materiálu, přispějí k tomu, abyste se přesvědčil, že navrhovaná novela splňuje nejen obecné požadavky kladené na zákonný předpis (legislativní, finanční apod.), ale je též spravedlivá a proto pro ni budete moci při hlasování s klidným svědomím zvednout ruku.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem „Zdař Bůh“

 

Předseda
Odborového svazu
pracovníků hornictví, geologie
a naftového průmyslu
Bc. Jan Sábel