Digitalizace v příštích sedmi až osmi letech, podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zamává s pracovním trhem. Ministr Jurečka, podle zpravodajství serveru Novinky.cz, při své návštěvě Karlovarského kraje prohlásil, že očekává, že, kvůli postupující digitalizaci, u nás zanikne 300 tisíc pracovních míst a u dalšího milionu pracovních pozic bude muset být změněna náplň práce. Novinky.cz k tomu dodávají, že čeští ekonomové uklidňují veřejnost s tím, že nejde o strategii, která by pracující mohla plně nahradit.
Podle ministra Jurečky je dnes poměrně přesně změřeno, a to na základě dat od firem a také i zkušeností ze zahraničí, že v příštích sedmi až osmi letech 300 tisíc pozic, tak jak je známe dnes, zanikne. A u jednoho milionu pracovních pozic dojde k výrazné změně charakteru činnosti. Přičemž, podle něho, to bude především důsledek digitalizace, kde tyto pozice budou vyžadovat digitální kompetence těch lidí, kteří je budou zastávat.
Do roku a půl, chce ministerstvo práce a sociálních věcí, proškolit až 130 tisíc lidí, kteří by měli zvýšit své kompetence v oblasti digitálních technologií. Ministerstvo, i Úřad práce ČR, chtějí investovat do lidského kapitálu a podpořit rekvalifikace a digitální vzdělávání. Na tuto činnost bylo vyčleněno pět miliard korun.
Podle Novinek.cz ekonomové tento krok ministerstva práce a sociálních věcí kvitují. Přičemž dodávají, že tyto kroky, k většímu otevření trhu a jeho větší flexibilitě, Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla již dříve. Podle člena NERV, ekonoma Dominika Stroukala digitalizace není strašák, ale naopak uvolňuje pracovní sílu, která nahrazuje věci, které jsou zbytečně náročné na práci. „Přežili jsme internet, televize, auta, a jen se mění struktura ekonomiky. Neznamená to, že lidé práci nemají,“ vysvětlil Novinkám ekonom Dominik Stroukal.
Zároveň zdůraznil, že Česká republika má, historicky, jednu z nejnižších nezaměstnaností, tudíž neplatí, že by lidé přicházeli o práci kvůli technologiím. Vývoji, podle něho, se lidé umí přizpůsobit, což opakovaně dokázali. Urputné odmítání digitalizace, nikoliv jen na trhu práce, ale i ve státní správě nebo školství, může, podle něho, naopak znamenat postupné zpomalování ekonomického růstu.
„Jsou to drobnosti. Každá z nich neudělá revoluci, ale dohromady by dokázaly udělat malé procento ročně, což pro naše děti může znamenat hodně,“ podotkl ekonom Stroukal. Podle něho lze těžko odhadovat, na které profese dolehne digitalizace nejrychleji a s větší intenzitou.
Dlouhodobě se, podle ekonoma Stroukala, nedaří lidi rekvalifikovat. „Dlouhodobé statistiky z Úřadu práce ukazují, že jde o nízké počty. Dělají spoustu dobré práce, ale v tomto se to nedaří,“ uvedl ekonom.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí, zájem o digitální vzdělávací kurzy dotované ministerstvem práce projevilo dosud 18,5 tisíce lidí, zejména ženy. Tyto kurzy dokončilo 13.379 osob. Kromě Úřadu práce ČR, zajišťují kurzy i neziskové organizace nebo firmy. Část lidí se vzdělává jinde než přes pracovní úřad.
Malý zájem o rekvalifikace, podle ekonoma Stroukala, souvisí s věkem, ale i s tím, že na to společnost nebyla zvyklá a úřady práce neměly tolik peněz na zprostředkování pestré nabídky kurzů.
„Doba byla pomalejší, dnes je rychlejší. Když jde dnes člověk na trh práce, tak počítá s tím, že vystřídá několik zaměstnání. To dříve nebylo. Do budoucna to ale vidím optimisticky,“ konstatoval.
Při návštěvě ministra Jurečka v Karlovarském kraji rovněž zaznělo, že na Karlovarsku se k rekvalifikaci přihlásilo letos na šest set zájemců, meziročně je to dvojnásobek. Vedení kraje bojuje s tím, že je v regionu vyšší podíl obyvatel, kteří jsou digitálně vyloučení, což jim komplikuje snahy o uplatnění na trhu práce.
