Odbory budou pro příští rok v soukromé sféře prosazovat růst mezd o 8 až 10 procent. To je hlavní vzkaz, který zazněl 14. 9. na mítinku Konec levné práce. Do Prahy na něj přijelo zhruba 1500 odborářů z celé republiky, mezi nimi na 400 kováků.

Podle představ odborů by zároveň minimální mzda měla dosahovat poloviny průměrné mzdy v ČR. Nyní se blíží k 40 procentům. Od ledna se zvýší o 1200 Kč na 12 200 korun. I tak ovšem nadále zůstane jednou z nejnižších v EU. To stále platí i o českých mzdách, i když ekonomika prosperuje a nezaměstnanost je nyní nejnižší v celé EU.
Nezůstalo však jen u vzkazů. Odboráři ukázali, že jsou si nejenom vědomi současné situace, ale mají i recepty na její řešení. A jejich hlas je třeba brát vážně. Na mítinku, který moderoval předseda ČMKOS Josef Středula zaznělo, už se tak i děje. I v současné předvolební kampani není snad jediné uchazeč o hlasy voličů, který by nehovořil o potřebě zvýšení mezd a platů v ČR. Důvod, proč se i na mítinku srovnávaly sliby stran, které se týkají zvyšování mezd a platů, daně z příjmu, hospodářské politiky či pracovních podmínek. U řady stran podrobnější plány nenašli. Zaměřili se pak na konkrétnější záměry čtyř stran - ANO, ČSSD, ODS a TOP 09. Podle Středuly růst výdělků slibují všechny z porovnávaných stran. Většinou počítají se snížením odvodů či daní. Odboroví analytici spočítali, že prosazení záměrů ČSSD by připravilo státní rozpočet o 73 miliard. Plány ANO by snížily příjmy státní pokladny o 95 až 137 miliard, TOP 09 o 230 miliard a ODS asi o 193 miliard korun. Důsledkem by bylo, že by chyběly peníze třeba na důchody a lidé by si museli připlácet více i na zdravotní péči. I proto je třeba jít k volbám a řádně si promyslet, komu dát hlas.
Hlavní pozornost na mítinku patřila ale zejména mzdovému vývoji. Skutečností je, že ty české patří v EU k těm nižším a že mzdová rozdíly mezi Východem a Západem se nejenom nesnižují, ale mzdová propast se i v době prosperity a při růstu produktivity práce na Východě dále prohlubuje.
Zde zaujala informace z vystoupení předsedy Odborového svazu KOVO Jaroslava Součka o výzkumu, který ukázal, že český pracovník v kovoprůmyslu vydělává 27 procent hrubého příjmu svého německého kolegy. Po zahrnutí cen v obou zemích příjem sice odpovídá 43, 5 %, ale i to je žalostně málo, vzhledem k tomu že produktivita práce už dosahuje více než dvou třetin té v Německu. To je stav, který odporuje logice a nelze se s ním smířit.
S tímto názorem souhlasili i zahraniční hosté mítinku. Generální tajemník Evropské odborové konfederace (ETUC) Luca Visentini to značil za skandální. Podle něj o srovnání podmínek musí usilovat nejen odboráři ve firmách, ale přispět k němu musí i Evropská komise a vlády jednotlivých zemí. "Potřebujeme správný právní rámec. Není přípustné, aby nadnárodní společnosti v nových zemích, v nichž je produktivita 80 procent, vyplácely 25 procent,“ uvedl a dodal, že o srovnání podmínek musí usilovat nejen odboráři ve firmách, ale přispět k němu musí i Evropská komise a vlády jednotlivých zemí. Také podle předáka rakouské odborové centrály ÖGB Ericha Foglara nejsou propastné mzdové rozdíly za srovnatelnou práci férové. Odboráři po celé Evropě podle jeho slov musí důsledně bojovat proti mzdovému a sociálnímu dumpingu a tlačit na vedení sedmadvacítky, "aby konvergence konečně byla cílem EU". Obdobně se vyslovil i předseda německé centrály DGB Reiner Hoffman. Existující mzdovou „železnou oponu“ mezi starými a novými středoevropskými státy EU odsoudil i předseda slovenské odborové ústředny KOZ Josef Kollár. Uvedl, že na Slovensku se zvažuje možnost zavedení institutu minimální mzdy do ústavy.
Na mítinku se hodnotil i dosavadní průběh kampaně Konec levné práce. Zaznělo na něm, že dva roky jejího konání hodně změnilo: „Dnes už nikdo v této zemi, veřejnost média nebo politici nepochybuje o tom, že cena práce v české republice je podhodnocena. Analýza ČMKOS ukázala, kde jsou příčiny. Dnes můžeme s hrdostí říct, že na úsilí odborů, Kampani konec levné práce, profitují čeští zaměstnanci a jejich rodiny. Za roky 2016 až 2017 se úroveň mezd zvedla o 10 procent.“ V prohlášení účastníků již třetího ročníku mítinku se uvádí: „ Nyní v době před volbami je zcela legitimní, aby se ČMKOS ptala politiků a hledala programy politických stran, jakým způsobem chtějí české zaměstnance vyvést z pasti nízkých mezd a platů. S potěšením můžeme konstatovat, že kampaň Konec levné práce ovlivnila programy všech parlamentních politických stran. Mzdy a platy se v nich poprvé stávají prioritou. Liší se však výrazně způsobem, jak dosáhnout konce levné práce v České republice. Strany kloužou po povrchu, většině chybí dlouhodobá strategie a některé dokonce navrhují zhoršení. Růst mezd a platů je totiž možný za podmínek prorůstové hospodářské politiky státu, doprovázené zásadní modernizací české ekonomiky. Klíčovou otázkou pro budoucnost je, zda se opravdu vydáme touto cestou, kterou ČMKOS představil ve svém analytickém programovém dokumentu Vize změny hospodářské strategie ČR. Vyzýváme proto politiky, kteří se ucházejí o hlas českých zaměstnanců: Předložte propočty svých slibů a dopady na rozpočtovou stabilitu a na občany. Lákadla a sliby nám nestačí.
Kampaň odborů vedle poznání přináší i jiné ovoce. Jak uvedl Josef Středula, za dva roky od jejího zahájení do členských svazů ČMKOS vstoupilo 26 684 nových členů a vzniklo 202 nových odborových organizací. Roste i sebevědomí a odvaha lidí. Účastníci mítinku tak mohli aplaudovat zprávě, že odborová organizace byla nyní založena navzdory jeho protiodborovým postojům i v české odnoži amerického koncernu Amazon. Solidární potlesk zaplněné Areny Sparta následoval i po zprávě, že do stávkové pohotovosti vstoupili kováci, kteří usilují o vyšší mzdy ve společnosti Z-Group Steel Holding.
