Stát a energetická společnost ČEZ uzavřely připravované smlouvy k plánovanému novému bloku jaderné elektrárny Dukovany. Podle zpravodajství České televize vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Daniel Beneš uvedl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, výběrové řízení chce vypsat letos v prosinci.
Vicepremiér Karel Havlíček potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít stavět v roce 2029. „Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
Daniel Beneš řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před výběrovým řízením. Možnou účast čínských a ruských firem kritizuje část opozice. „V zájmu ČEZ je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ uvedl generální ředitel ČEZ.
Zároveň Daniel Beneš k tomu dodal, že na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, která byla dnes podepsána, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování, a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit. Přičemž svůj výklad konkrétní situace kolem výběrového řízení doplnil tím, že jak premiér Andrej Babiš, tak i vicepremiér Karel Havlíček mají na tuto záležitost podobný pohled, tedy jako on sám, a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v úterý připomněl, že Česká republika JE Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejího současného výkonu. Současné bloky elektrárny by podle dřívějších informací měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.
Jaroslav Míl a jeho tým povedou jednání v Bruselu o takzvané notifikaci (oficiální oznámení – pozn. red.) pro nový zdroj, která podle některých odborníků může být pro celý projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Vláda také už v pondělí schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér Karel Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve ale uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe.
V pondělí Karel Havlíček také připustil, že vývoj ceny energií přesně předvídat nejde. Přesto podle něj lze předpokládat, že lidé na stavbě Dukovan vydělají. I kdyby nedošlo k růstu velkoobchodní ceny elektřiny, bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu k této otázce, tj. ceny výkupní elektřiny a ceny elektřiny pro domácnosti, dále sdělilo, že při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 za megawatthodiny ročně – může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody – necelých 100 korun/rok.
Vicepremiér Karel Havlíček jižž dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v České republice několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku protestují ekologové.
Česká televize k tomu dále uvedla, že svět ale plánuje stavět jaderné zdroje dál. V současné době je podle posledního přehledu WNA (World Nuclear Association) v provozu zhruba 440 jaderných reaktorů ve 30 zemích a Tchaj-wanu s celkovou kapacitou asi 400 GWe. V roce 2018 v součtu vyrobili 2563 TWh, což je více než deset procent světové elektřiny.
Scénář Mezinárodní energetické agentury IEA přitom počítá s dalším nárůstem instalované jaderné kapacity o více než patnáct procent od roku 2018 do roku 2040, což by vedlo k dosažení přibližně 482 GWe. Nejvíce zdrojů by přitom mělo přibývat v Asii, zejména pak v Číně (34 procent z celkového počtu).
V příštím roce tak konrétně podle WNA počítá se spuštěním nových jaderných reaktorů hned sedm zemí. Jde hlavně o Čínu, ale také třeba o Bělorusko, Finsko nebo Slovensko. Ještě víc států má v plánu dokončit nový jaderný zdroj v příštím roce. Opět hned několik jich má Čína, dva má ale i Indie. Spuštění ale v příštím roce avizuje i USA a Rusko, uvádí WNA.
