Česko muselo po začátku války na Ukrajině podrobit revizi původní představu o hlavních prioritách. „Dnes pracujeme na vládě se zatím pracovní představou pěti hlavních politických priorit, které půjdou napříč různými agendami,“ řekl Bek ČTK.
Do tématu posilování evropských obranných kapacit řadí též kybernetickou bezpečnost. O tom dnes před zasedáním kabinetu hovořil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Za důležité považuje také téma bezpečnosti dodavatelských řetězců v oblasti informačních a komunikačních technologií. Evropská unie by podle něj v tomto ohledu měla spolupracovat se Spojenými státy.
Co se týče strategické odolnosti evropské ekonomiky, jde podle Beka o široké téma, které je významně ovlivňováno zkušeností z posledních měsíců s narušením dodavatelských řetězců či chybějícími surovinami. Současné francouzské předsednictví hovořilo o strategické autonomii, Česko chce důraz posunout směrem k jisté míře otevřenosti vůči zemím s podobnými hodnotami, řekl ministr.
V otázce odolnosti demokratických institucí se chce Česko během předsedání Radě EU zaměřit na svobodu a pluralitu médií nebo na záležitosti související s dodržováním sankcí nebo s válečnými zločiny na Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko.
Dnes Bek před jednáním vlády upozornil, že je diplomatickým zvykem, že předsednická země priority představuje v definitivní podobě až těsně před začátkem daného půlročního období. Nelze totiž vyloučit, že vnější okolnosti změní situaci a text se ještě bude upravovat.
Priority i v OSN
Česko už má jasno také v prioritách svého působení v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC).
Tuzemsko do rady zvolilo v úterý (10. května) Valné shromáždění OSN. Nahradilo v ní Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno po invazi na Ukrajinu. Moskva následně radu opustila.
Rusko bylo v době svého odstoupení ve druhém roce tříletého působení v UNHRC a Česká republika za něj dokončí tento termín do 31. prosince 2023. Rada sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě.
Prioritou České republiky je situace na Ukrajině, ale též další případy porušování lidských práv ve světě. Věnovat se chce také tradičním tématům, jako jsou svoboda shromažďování a sdružování, podpora lidských práv v digitálním prostoru či podpora nevládních organizací a občanské společnosti. Při dnešním jednání s předsedou Rady Federikem Villegasem to uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Česká diplomacie o tom informovala v tiskové zprávě.
Povejšil dnes hovořil také se zvláštním představitelem EU pro lidská práva Eamonem Gilmorem, a to o plánovaných lidskoprávních aktivitách během českého předsednictví.
„ČR se primárně zaměří na podporu občanské společnosti a svobodných médií ve východní Evropě a též na západním Balkáně, kde se bude věnovat i tématu vlády práva,“ uvedlo ministerstvo.
S Gilmorem se Povejšil shodl, že i v době ruské agrese vůči Ukrajině je třeba se věnovat také situaci v dalších státech, kde se porušují lidská práva, například v Číně, Afghánistánu či Etiopii.
Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Rada se bude ve čtvrtek zabývat porušováním lidských práv v důsledku ruské agrese. „ČR podporuje navrhované posílení mandátu vyšetřovací komise,“ uvedlo k pozici Česka ministerstvo zahraničí.
