Zaměstnavatelé v České republice bijí na poplach. Češi prý nechtějí pracovat. Alespoň ne za mzdy, které jim nabízejí. Proto jsou údajně nuceni poohlížet se po levnější pracovní síle, především z Ukrajiny. Česká vláda se jim v posledních měsících snaží vyjít vstříc. Schválila zjednodušení formalit při vyřizování pracovních povolení pro uchazeče z Ukrajiny. Potěšila tím firmy, které prý marně shánějí zaměstnance, hlavně na nízko a středně kvalifikované pozice.
Otázkou je, zda ČR takové zahraniční pracovníky v takovém množství skutečně potřebuje. Odbory říkají, že nikoli, a poukazují na to, že problém není v lenosti Čechů, ale v platech, za které se těžko uživí jedinec, natož rodina.
Víza si přivážejí z Polska
Vzrušenou debatu ohledně zaměstnávání cizinců na hraně zákona u nás navíc přiživila kauza internetového obchodu Rohlik.cz. Razie v jeho skladech totiž nedávno ukázala na praxi, kdy tuzemské firmy dávají práci migrantům, kteří mají schengenská víza z Polska. České podmínky jsou nastaveny tak přísně, že podnikatelé, kterým chybí lidé, jdou oklikou. Polsko podle Asociace pracovních agentur vydalo za uplynulé dva roky téměř milion schengenských víz. Díky nim mohou třeba Ukrajinci pobývat na území EU dva roky. Často ale v zemi zůstanou déle.
Příčinou jsou mzdy na hranici přežití
Oficiální statistiky uvádějí, že v současné době je v Česku 140 tisíc volných pracovních míst pro středně a málo kvalifikované pracovníky. I když je na úřadech práce registrováno kolem tří set tisíc uchazečů o práci, firmy volné pozice nemohou obsadit. O pomoc tak prosí i firma RD Rýmařov, která je jedním z největších výrobců montovaných rodinných domů v Evropě. Její tradice sahá až do roku 1969. Pro mediální portál Euro.cz vedení podniku sdělilo, že zoufale shání zaměstnance a že není nikoho, kdo by jí v tomto odlehlém koutě Moravskoslezského kraje pomohl. A podobně jako v Rýmařově prý má vypadat situace mnoha dalších firem v ČR. Mnohé společnosti hrozí dokonce snížením výroby. Každá mince má však dvě strany.
Zatímco kupříkladu RD Rýmařov bije na poplach, mnozí z jejich bývalých zaměstnanců se přístupu Čechů vůbec nediví. „Pracoval jsem ve firmě zhruba rok. Bydlím přímo v Rýmařově. Bral jsem něco okolo dvanácti tisíc čistého. Sedm jsem dal za nájem, dva tisíce za splátku vozu a zbytek jsem jen mohl protočit v jídle. Snažil jsem se ze všech sil i něco ušetřit, ale marně,“ sdělil redakci Kováku Josef R., který si nepřál být jmenován (redakce Kováku má jeho celé jméno k dispozici).
Jak to celé vidí odbory
„Česká republika má kolem 300 tisíc nezaměstnaných. To je pravda. Dál se uvádí, že máme 140 tisíc volných pracovních míst pro středně a málo kvalifikované pracovníky. To je polopravda, která bývá horší než lež! Takzvaná volná pracovní místa jsou nabízena za tak hanebných mzdových a pracovních podmínek, že je nedůstojné, aby za ně český zaměstnanec pracoval. Za poctivou práci je nabízena mzda, která nepokryje základní životní potřeby zaměstnance. Takto pracující lidé jsou potom označovaní jako ‚pracující chudoba‘. A z práce si potom musí chodit pro sociální dávky. Zaměstnavatelé chtějí vytvářet zisk a maximalizovat jej nikoliv svou schopností podnikat, ale výhradně tím, že budou šetřit mzdové náklady na zaměstnance. Volání po zahraničních zaměstnancích jen završuje jejich touhu zaměstnávat na území ČR občany třetích zemí, kteří ve své zemi pracují za ještě nižší mzdy, než jsou v ČR, a chtějí tímto způsobem snižovat a udržovat nízkou cenu práce v ČR,“ řekl k tématu předseda OS KOVO Jaroslav Souček.
Přísun nekvalifikovaných cizinců by podle názoru odborů prospěl pouze zaměstnavatelům, kteří by mohli pokračovat v politice levné práce, a to české ekonomice, českému průmyslu a českým zaměstnancům nijak neprospěje. Cena i kvalifikované české práce je v porovnání s jinými vyspělými zeměmi EU extrémně nízká a zaměstnavatelé se ji snaží ještě srazit. Odbory to rozhodně odmítají akceptovat.
