Kapr a bramborový salát. Nejtradičnější součást štědrovečerní tabule v Česku. Není tomu však v každém koutě České republiky. V mnoha domácnostech se jí kroupový kuba, jinde vinná klobáska nebo hrachová kaše a někde i šneci.
Kapr obecný
První známá zmínka o kaprovi jako součásti štědrovečerní tabule pochází už z roku 1253. Tehdy vlámský mnich Vilém z Rubruku poprvé šupináče ochutnal na dvoře mongolského chána Möngkeho, jehož manželka byla nestoriánská křesťanka. Ta mu naservírovala rybu. Později se dozvěděl, že jedl kapra.
Kapr zdobil vánoční stůl i ve středověku a raném novověku. Jelikož se však jednalo o poměrně drahou pochoutku, lidé si rybu nahrazovali například pečivem ve tvaru kapra. Teprve v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům. Mezi nižšími vrstvami obyvatelstva se tento zvyk rozšířil ale až po první světové válce.
Zpočátku se podával v úpravách na modro (vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou) či na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníku), až po druhé světové válce získal největší oblibu kapr smažený, ačkoli samotný recept na smaženého kapra pochází již z 19. století. Podle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností.
Houbový kuba
Kuba patří mezi vánoční pokrmy s nejdelší historií. Spadá mezi jídla, která zdobila sváteční stůl ještě v předkřesťanských dobách. Jedná se totiž o pokrm starých Slovanů, kteří tehdy místo Vánoc slavili zimní slunovrat. Houby patřily k hlavním zdrojům potravy. Jistá legenda praví, že keltský vegetarián Jakub z nasbíraných hub a krup sobě jídlo připravil a tím se do historie zapsal.
Další pověst říká, že houbový kuba dostal svoje jméno podle toho, že pokrm je tmavý až černý. Svou barvu získává použitím hub, kterým se lidově říká kuba či kubíček. Jedná se o stroček trubkovitý, vyznačující se nezaměnitelnou kořeněnou chutí a vůní, který roste v dubových lesích v podhorský oblastech. Kuba se každopádně zachoval dodnes. Nejvíce mu holdují v jižních Čechách.
Vinná klobása
Vůbec první zmínky o vinné klobáse jako o součásti štědrovečerní večeře pocházejí z počátku 19. století. Byla vždy stočena do spirály, protože připomínala obraz vycházejícího Slunce. I zde jde vidět, jak zimní slunovrat úzce souvisel s oslavou křesťanských Vánoc.
Klobása, při jejíž výrobě se používá bílé víno (má ho obsahovat až 7 %), přetrvala věky a na Štědrý den ji dnes pojídají především na severu Čech.
Šneci
Že jste o šnecích na štědrovečerním stole ještě neslyšeli? A přitom u nás mají tradici již od první republiky. Jednalo se o klasické vánoční jídlo. Původně to bylo postní jídlo chudiny. Brzy se však přeneslo z chudých vrstev do měst, kde se okamžitě stalo pochoutkou snobů.
Slavná kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová ve své kuchařce nabízela hned několik receptů, jak je upravit. Hlemýždi v posledních letech přicházejí opět do módy. Možná i proto, že při jejich konzumaci nehrozí, že se vám do krku zasekne kostička.
Ať už si před rozbalováním dárků pod vánočním stromečkem dáte cokoli, přejeme dobrou chuť…
