Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že stále nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i Česká bankovní asociace.
Ministerstvo financí připravilo už několikátou aktualizaci studie, která analyzuje potenciální dopady přistoupení České republiky k tzv. bankovní unii. Závěrem dokumentu je, že Česko by do ní zatím vstupovat nemělo, vývoj v oblasti by však mělo i nadále sledovat a dopady znovu zhodnotit za tři roky. Doporučení ministerstva tento týden schválila i vláda.
Studie mimo jiné argumentuje tím, že stabilita českého finančního sektoru je ve srovnání s řadou jiných členských zemí EU vyšší, a proto není potřeba vstupovat do unie, jejímž cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru v eurozóně (i mimo ni).
Na analýze se podílela i Česká národní banka (ČNB), která se proti vstupu do unie dlouhodobě staví. Jako důvody nyní uvádí nedokončenou architekturu unie nebo nedostatek zkušeností s jejím praktickým fungováním. „Bankovní unii považujeme primárně za projekt určený pro eurozónu a jsme toho názoru, že Česká republika by měla vstoupit do bankovní unie až ke stejnému datu, k němuž by přijala euro,“ uvedl podle ČTK guvernér ČNB Jiří Rusnok. Případné přijetí eura je nicméně pro Česko hodně vzdálená budoucnost.
Neochota České národní banky doporučit vstup do bankovní unie je logická, jak totiž připomíná server Bankovnictví online, „ČNB má absolutní pravomoc korigovat stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Vstupem do bankovní unie by o tuto možnost přišla.“
S vládním postupem nicméně souzní i Česká bankovní asociace (ČBA), která sdružuje 37 bank působících na českém trhu. Otázku vstupu do bankovní unie ještě před případným připojením Česka k eurozóně považuje ČBA podle svého gestora pro evropské a mezinárodní otázky Petra Procházky především za výsostně politické rozhodnutí.
„Aktualizaci studie o účasti či neúčasti ČR v bankovní unii v předstihu před zavedením eura, kterou v pondělí projednala vláda, oceňujeme jako komplexní a velmi kvalitně zpracovanou jak faktograficky, tak argumentačně,“ uvedl Procházka.
„S použitými argumenty i se závěrem v současné době neusilovat o vstup do bankovní unie před vstupem do eurozóny se plně shodujeme a přezkoumání tohoto rozhodnutí v horizontu tří let považujeme za rozumné,“ dodal gestor.
Účel bankovní unie a pohled zemí bez eura
Bankovní unie byla vytvořena v reakci na finanční krizi v roce 2008 a následné problémy eurozóny. Jejím cílem je zajistit, aby byl bankovní sektor v eurozóně a v celé EU stabilní, bezpečný a spolehlivý. Dosáhnout toho chce skrze hlubší integraci bankovních systémů jednotlivých zemí. První mechanismus bankovní unie začal fungovat v roce 2014.
Mezi konkrétní cíle patří například zajištění toho, aby banky byly schopné odolat případným budoucím finančním krizím, a aby pomoc těm v úpadku nedopadala na evropské daňové poplatníky. Současnou roztříštěnost trhu mají snížit harmonizovaná pravidla pro finanční sektor.
Unie má dva základní pilíře – jednotný mechanismus dohledu (SSM) a jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM). „V rámci jednotného mechanismu dohledu se provádí dohled nad největšími a nejdůležitějšími bankami v eurozóně přímo na evropské úrovni, naproti tomu smyslem jednotného mechanismu pro řešení krizí je řešit problémy bank v úpadku hladce a s minimálními náklady pro daňové poplatníky a pro reálnou ekonomiku,“ uvádí na svých stránkách Evropský parlament.
Jak upozorňovala ČNB, unie nicméně není dokončená. „Rada a Evropský parlament stále pracují na dokončení bankovní unie prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů (EDIS), který je třetím pilířem bankovní unie,“ píší oficiální stránky EU. Kdy dojde k pokroku je však nejasné.
K bankovní unii v současné podobě mají možnost se připojit i státy mimo eurozónu, a to uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou (ECB). K tomuto kroku se zatím odhodlaly Chorvaté a Bulhaři, kteří na rozdíl od Čechů usilují o přijetí eura.
Na potenciální výhody a nevýhody spojené se vstupem zemí mimo eurozónu do bankovní unie narazil ve své analýze z roku 2016 Úřad vlády. Dokument zajímalo, jak se tyto země dívaly na potenciální přínosy a rizika plynoucí ze členství v unii.
Zemím EU bez společné měny se na bankovní unii líbila možnost být součástí stabilního systému, mít vliv na tvorbu regulace EU či možnost účasti na jednotném mechanismu pro řešení krizí. Zároveň oceňovaly, že by se tímto způsobem minimalizovalo riziko rozdělení bankovního trhu na bankovní unii a periferii. Za největší nevýhodu tyto státy označovaly rozdílné postavení eurových a neeurových zemí v rámci systému.
