V Paříži sídlící Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala analýzu, která poprvé jasně dokazuje, že ekonomická nerovnost způsobuje hospodářskou stagnaci. Doporučila vyšší zdanění bohatých a ekonomickou strategii, která je zaměřena na zlepšení postavení nejchudších 40 procent obyvatelstva.
Analýza například argumentuje, že kdyby se od vlády Margaret Thatcherové v osmdesátých letech v Británii výrazně neprohloubila příjmová nerovnost, země by byla dnes o 20 procent bohatší.
Tzv. "trickle-down economics", tedy představa, že když se umožní, aby bohatí nezřízeně bohatli, mají z toho prospěch i chudí, protože i jim něco občas upadne z talíře bohatých, byla ústřední ekonomickou strategií pro Margaret Thatcherovou a Ronalda Reagana.
OECD nyní konstatuje, že nejbohatších 10 procent obyvatelstva nyní vydělává 9,5 krát více než nejchudších 10 procent obyvatelstva. V osmdesátých letech to bylo jen 7 krát více. Důsledkem této rostoucí nerovnosti bylo zpomalení hospodářského růstu.
OECD argumentuje, že "příjmová nerovnost má podstatný a statistický záporný dopad na hospodářský růst. Politika přerozdělování, která vede k větší ekonomické rovnosti, nemá záporný dopad na hospodářský růst. Kromě toho, z dat shromážděných z 34 bohatých zemí světa vyplývá, že hospodářský růst ochromuje ekonomická nerovnost obyvatelstva."
Podle OECD přišla Británie v důsledku prohlubující se nerovnosti ve dvou desetiletích po roce 1985 o 9 procentních bodů hospodářského růstu v letech 1990-2000. V devadesátých a nultých letech vzrostla britská ekonomika o 40 procent, avšak bývala by vzrostla o 50 procent, kdyby nedošlo k prohloubení hospodářské nerovnosti.
"Tato zjištění mají relevantní dopady pro tvůrce hospodářské strategie zemí, pokud jde o hospodářskou stagnaci a rostoucí nerovnost," praví se ve zprávě.
Podle odhadů zbrzdila rostoucí nerovnost hospodářský růst v Mexiku a na Novém Zélandě o 10 procent, o téměř 9 procent v Británii, ve Finsku a v Norsku a mezi 6-7 procent v USA, v Itálii a ve Švédsku.
